František Vavřinec Korompay

František Vavřinec Korompay, německy Franz Lorenz, nebo Laurenz (10. srpna 1723 Rohatec – 11.^?srpna 1779 Brno^[1]) byl moravský pozdně barokní malíř, převážně sakrálních závěsných obrazů a portrétů, výjimečně i s tematikou žánru. Jeho díla jsou zastoupena nejhojněji na území města Brna ale i na ostatních místech Moravy.

František Vavřinec Korompay
Narození	10. srpna 1723 Rohatec
Úmrtí	11. srpna 1779 (ve věku 56 let) Brno
Povolání	Malíř
Manžel(ka)	Barbora Korompayová, roz. Kučerová
Děti	Leopold Florián Korompay, Josef Václav Korompay
Hnutí	Baroko
Významná díla	Smrt sv. Josefa, Brno; podobizna Františka A. Grimma, Brno; Průvod Božího těla, Brno; Immaculata, Olomouc; sv. Anna Samotřetí a sv. Rodina, Třebíč, portrét Aurelia Augustina, Výšovice
Mecenáš	církev
Ovlivněný	František Antonín Palko
Podpis
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Život

Průvod Božího těla (1750), MMB

O jeho původu a životě se dochovalo málo informací. František Vavřinec Korompay se narodil roku 1723 v Rohatci u Strážnice a byl pokřtěn 10. srpna ve strážnickém kostele sv. Martina^[2]. Kvůli jeho nezvyklému jménu lze uvažovat, že jeho rodiče pocházeli patrně z Uher. Podle sochaře Ondřeje Schweigla se Korompay vyskytoval kolem roku 1747 v Kroměříži, kde se měl potkat se svým pozdějším učitelem Františkem Antonínem Palkem. Ten zde pracoval ve službách olomouckých biskupů a jsou zde dochovány jeho portréty. Po krátkém období se oba malíři vydali společně do Brna.^[3]

V Brně je poprvé Korompayova přítomnost doložena malbu vzniklou ke příležitosti slavnosti Božího těla, konané 13. června 1748 za přítomnosti císařského páru. 28. října 1750 se zřejmě již usazený malíř oženil s Barborou Kučerovou v kostele sv. Jakuba. Ze sňatku se jim postupně narodilo do roku 1768 devět dětí, 6 chlapců a 3 dívky.^[3] Korompayova práce, která se rozprostírala po brněnských chrámech a potažmo Moravě nedokázala zřejmě pokrýt výdaje početné rodiny. Schweigl znovu podotýká, že malíř nikdy nezískal měšťanské právo a tím pádem nemohl ve městě vlastnit ani dům. Korompay zemřel ve skromných poměrech patrně 11. srpna 1779^[1] v domě č. 146 na dnešní ulici Orlí. Pokračovatelem tradice se stali jeho synové Josef Václav (1756–1829) a Leopold Florián (1771–1829). První z nich je doložen Brně, Rajhradě a na Olomoucku. Z jeho nepříliš kvalitního díla nemáme zachováno mnoho příkladů. Syn Leopold se stal knězem a věnoval se hlavně krajinomalbě^[4] a portrétní tvorbě.^[3]

Dílo

Smrt sv. Josefa (1762) – skica a výsledný obraz, Moravská galerie a kostel sv. Jakuba, Brno

Korompay využívat tradiční barokní kompozice, které se promítaly do esovitého a expresivního postoje světeckých figur. Obličeje se vyznačují orlím nosem. Drapérie působí těžkým dojmem ale přesto s velice propracovanými detaily.  U monumentálních kompozic se často dopouštěl nevyváženosti prostorového rozvržení zobrazované scény. Z barev užíval zprvu zářivých a pastelových odstínů, z nichž si nejvíc oblíbil červenou a zelenou. Malíř dokázal i bravurně pracovat se světlem, kdy paprsky světla vycházející ze středu plátna oživují děj.^[3]

Byl tvůrcem nejen rozměrných sakrálních pláten, reprezentativních podobizen ale i dnes převážně nezachovaných kabinetních obrazů. Malířův současník sochař Ondřej Schweigl, který se zřejmě s Korompayem znal osobě, o něm napsal ve svých pojednáních: „Jeho stěžejní tvorbou je především portrét, ale také historické a oltářní obrazy“. A dále ho schválí pro jeho lehký, měkký a příjemný štětec.^[5]

Pozdní dílo charakterizováno klasicizujícími tendencemi. Barvy se stávají umírněnějšími se smyslem pro jemné světelné přechody, které dotváří intimní pozadí jeho obrazů.^[6]

Seznam děl

Oltář sv. Trojice v kostele sv. Jakuba v Brně s Korompayovými obrazy (po 1765)

Brno

• Kostel sv. Jakuba
  • Nejsvětější Trojice, Klanění tří králů (po 1765) – boční oltář
  • Smrt sv. Josefa (1762) – boční oltář, signováno, k obrazu se dochovala skica v Moravské galerii^[7]
  • Čtrnáct sv. pomocníků (1765–1770) – boční oltář
  • Nanebevzetí Panny Marie (1769) – boční oltář, signováno
• původně na oltářích sv. Jakuba
  • Loučení sv. Judy Tadeáše a sv. Šimona (kolem 1750–1760) – Vranov, kostel Narození Panny Marie, sakristie, k obrazu se dochovala skica v Moravské galerii^[8]
  • Umučení sv. Šebestiána (kolem 1750–1760) – fara u sv. Jakuba, signováno, k obrazu se dochovala skica v Moravské galerii^[9]
  • Alegorie Boží Spravedlnosti; sv. Agáta; sv. Rozálie; sv. František z Pauly; sv. Roch (kolem 1770) – fara u sv. Jakuba, predelové a nástavcové obrazy z bočních oltářů
• Loretánský kostel při klášteře minoritů
  • Kladení do hrobu; Loučení Krista s Pannou Marií (oba 1775–1779); Kristus na hoře Olivetské (asi 1750–1760); Kázání sv. Jana Křtitele (kolem 1765) – závěsné obrazy na zdech ambitu
  • Panna Marie Bolestná (1765) – oltář na vrcholu Svatých schodů, signováno
• Kostel sv. Janů při klášteře minoritů
  • Vera effigies sv. Josefa Kopertinského (1767–1769) – tabernákl bočního oltáře sv. Jana Nepomuckého
• Kostel sv. Máří Magdalény
  • sv. Florián; sv. Václav (kolem 1756) – nad vchody v presbytáři, v majetku Moravské galerie
• Kostel sv. Michala
  • sv. Blažej; sv. Valentin (1765–1770) – predely bočních oltářů v lodi; sv. Vendelín (kolem 1760) – sakristie
• Katedrála sv. Petra a Pavla
  • Smrt sv. Václava (1779–1784); sv. Prokop (1777) – boční oltáře

Muzea a církevní instituce

• 

  podobizna architekta Františka A. Grimma, Moravská galerie (50. léta 18. stol.)

  Moravská galerie
  • Smrt sv. Josefa (kolem 1750–1760)^[10]; Immaculata (konec 60. let)^[11]; sv. Cyril^[12]; Křest knížete Svatopluka sv. Metodějem (oba 1760–1765)^[13]; Zvěstování Panně Marii (Zasnoubení) (po 1770)^[14]; podobizna architekta (Františka Antonína Grimma) (50. léta 18. stol.) – portrét^[15]
• Augustiniánský klášter na Starém Brně, obrazárna
  • sv. Tomáš Akvinský (kolem 1770)
• Muzeum města Brna
  • poprsí ženy (hlava Madony) (asi kolem 1776); brněnský radní Johann Wenzel Kurtz (2. polovina 18. stol.) – portrét; papež Klement XIV. (po 1769) – portrét, signováno; Průvod Božího těla (1750) – signováno
• Brno, klášter alžbětinek
  • matka představená Marie Agnes Baÿerwekinová (1775) – portrét, signováno na rubu

Morava

• Bohuňovice, kostel sv. Jana Křtitele
  • sv. Barbora, sv. Florián (po 1765) – boční oltáře
• Dědice, kostel Nejsvětější Trojice
  • sv. Jan Nepomucký doporučuje Panně Marii sv. Jana Sarkandera; Vyučování Panny Marie (oba 1773) – boční oltáře, obraz Vyučování Panny Marie signován
• Dolany, kostel sv. Matouše
  • Povolání sv. Matouše (1778–1779) – hlavní oltář, signováno
• Horní Dubňany, kostel sv. Petra a Pavla
  • Klanění Tří králů; Nejsvětější Trojice (oba 1775) – boční oltáře, obraz Tří králů signován
• Hradisko, kostel Všech svatých
  • Všichni svatí s Pannou Marií a Nejsvětější Trojicí (70. léta 18. stol.) – hlavní oltář
• Kdousov, kostel sv. Linharta
  • sv. František z Pauly; Vyučování Panny Marie (oba kolem 1765) – predely bočních oltářů, obraz sv. Františka signovaný
• Měnín, kostel sv. Markéty
  • sv. Jan Nepomucký (kolem 1770) – boční oltář, signováno

• 

  sv. Filip, klášterní kostel v Předklášteří (60. léta 18. stol.)

  Milotice, kostel Všech svatých
  • sv. Alexej; sv. Alois Gonzaga; sv. Otýlie; sv. Vendelín (1773–1775) – stěna presbytáře a predely bočních oltářů
• Moravská Třebová, kostel sv. Josefa
  • sv. Bonaventura; sv. Jakub Vetší; sv. Ludvík z Toulouse; sv. Roch (1760–1765) – predely bočních oltářů
• Předklášteří, bývalý kostel cisterciaček Nanebevzetí Panny Marie
  • sv. Filip; sv. Jakub Menší (60. léta 18. stol.) – nad výklenky v presbytáři
• Rozsochy, kostel sv. Bartoloměje
  • Apoteóza sv. Jana Nepomuckého; sv. František z Assisi (1764–1765) – boční oltář; sv. Máří Magdaléna; sv. Petr (1764–1765) – sakristie  
• Rožná, kostel sv. Havla
  • sv. Havel uzdravuje kněžnu Fridiburgu (1760–1770) – hlavní oltář
• Strážnice, kostel Nanebevzetí Panny Marie
  • sv. Blažej; sv. Valentin (asi 1760–1770) – predely bočních oltářů
• Třebíč, kostel sv. Martina
  • sv. Anna Samotřetí; Svatá Rodina (1750–1760) – stěna pod kruchtou, pochází z bočních oltářů
• Třebíč, bazilika sv. Prokopa
  • Ukřižování s Pannou Marií, sv. Janem Evangelistou a sv. Máří Magdalénou (kolem 1760) – stěna kruchty
• Uherský Brod, kostel Neposkvrněného početí Panny Marie
  • Příbuzenstvo Kristovo (1770–1775) – boční oltář, signováno

Čechy

• Fořt, kostel Nejsvětější Trojice
  • Korunování Panny Marie Nejsvětější Trojicí (1775) – hlavní oltář, k obrazu byla nezachová skica
• Polička, hřbitovní kostel sv. Michala
  • Luciferův pád (kolem 1770) – hlavní oltář, signováno, k obrazu se dochovala skica v Moravské galerii^[16]

Křížové cesty

• Ostrava, kostel sv. Václava – 14 obrazů křížové cesty (před 1779)
• Rozsochy, kostel sv. Bartoloměje – 14 obrazů křížové cesty (60. léta 18. stol.)
• Velké Hoštice, kostel sv. Jana Křtitele – 14 obrazů křížové cesty (1773–1776)

Muzea a církevní instituce

• 

  Immaculata, Muzeum umění Olomouc (1769)

  Bratislava, Slovenská národná galéria
  • Laktace sv. Bernarda z Clairvaux (kolem 1750–1760)
• Jihlava, Muzeum Vysočiny Jihlava
  • Kristus a cizoložnice (asi 1760–1770) – vystaven na hradě Roštejn
• Kynžvart, zámek
  • Immaculata se sv. Annou, sv. Jáchymem, archanděly Michalem a Rafaelem a Nejsvětější Trojicí (kolem 1760) – kabinetní obraz
• Olomouc, Muzeum umění
  • Immaculata (1769) – původem z kostela sv. Jakuba na Předhradí; Zpověď královny Žofie (asi 60. léta 18. stol.) – zapůjčeno Arcibiskupstvím olomouckým – kabinetní obraz; Slavnostní vjezd kardinála Troyera do Olomouce (asi 1783) – dílo okruhu
• Polička, Městské muzeum a galerie
  • sv. František z Assisi; sv. Petr z Alkantary (oba 1760–1765) – pochází z kostela sv. Máří Magdalény v Brně
• Praha, Národní galerie
  • sv. Metoděj křtí knížete Svatopluka (po 1765)
• Rajhrad, klášter benediktinů
  • Tři králové; Zasnoubení Panny Marie (kolem poloviny 18. stol.) – protějškové kabinetní obrazy; probošt benediktinského kláštera Otmar Conrad (asi 1770) – portrét
• Lešná, zámek (Muzeum regionu Valašsko)
  • komtesa Anna Marie Chorynská z Ledské (asi 1767) – portrét
• Vyškov, Muzeum Vyškovska
  • Vyučování Panny Marie (polovina 18. stol.) – původně na oltáři vyškovské kaple sv. Anny
• Výšovice, fara
  • probošt augustiniánského kláštera ve Šternberku Aurelius Augustinus (1768) – portrét, signováno, zapůjčeno do Moravské galerie v Brně^[17]
• Znojmo, Jihomoravské muzeum
  • Immaculata s putti nesoucími mariánské symboly (před 1779) – kabinetní obraz; sv. Agáta (polovina 18. stol.), podobizna malíře Pietra Berrettiniho da Cortona – pochází z klášterní knihovny v Louce

Galerie

• 
  Nanebevzetí Panny Marie, kostel sv. Jakuba, Brno (1769)
• 
  sv. Tomáš Akvinský, Augustiniánský klášter na Starém Brně (kol. 1770)
• 
  Laktace sv. Bernarda, SNG, Bratislava (kolem 1750–1760)
• 
  Svatá Rodina, kostel sv. Martina, Třebíč (1750–1760)
• 
  Svatý Blažej, kostel sv. Michala, Brno (1765–1770)
• 
  Portrét Johanna W. Kurtze, MMB (2. pol. 18. stol.)
• 
  Svatý Prokop, katedrála sv. Petra a Pavla, Brno (1777)