František Wesselényi

František Wesselényi^[1] z Hadadu (slovensky Vešeléni; historickým pravopisem i Wesselini; v moderní maďarštině Wesselényi Ferenc; 1605, Slovenská Ľupča – 27. března 1667 tamtéž) byl uherský šlechtic, podžupan, vojenský kapitán Horního Uherska a palatin Uherského království. Byl jedním vůdců „Wesselényiho“ protihabsburského spiknutí.

František Wesselényi
Narození	1605 Teplice
Úmrtí	23. března 1667 (ve věku 61–62 let) Slovenská Ľupča
Povolání	politik a voják
Politická strana	politik před vznikem politických stran
Choť	Žofie Bošňáková Anna Marie Széchyová z Rimavské Seči
Děti	Adam Wesselényi
Rodiče	Štěpán Vešeléni
Příbuzní	Mikuláš Wesselényi (bratr)
Funkce	uherský palatin (1655–1667)
Znak
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Erb rodu Wesselényiů

Narodil se roku 1605 v obci Slovenská Ľupča jako syn Štěpána Wesselényiho, který sloužil jako dvorní rada císaře Ferdinanda II. a jeho manželky Kateřiny, rod. Deršfiové. Měl bratra Mikuláše Wesselényiho, který vstoupil do řádu jezuitu a stal se filosofem.

Byl příslušníkem šlechtického rodu pocházejícího z Novohradu. Studoval na jezuitské Královské univerzitě v Trnavě, kde konvertoval na katolickou víru.

Sloužil v protiturecké armádě barona Tomáše Bosniaka z Veľkého Bielu a Šuran, svého tchána. V roce 1644 jej Ferdinand III. povýšil do hraběcího stavu a jmenoval do funkce kapitána Fiľakovského hradu, kde nahradil svého tchána. Kromě toho František rovněž podpořil uherskými oddíly polského krále Vladislava IV. v boji proti Rusům a Tatarům, za což byl odměněn polským panstvím a občanstvím.

V roce 1647 byl v hodnosti generála jmenován do funkce hlavního kapitána Horních Uher, a v této hodnosti se účastnl bojů třicetileté války proti Švédům a později proti sedmihradskému knížeti Jiřímu I. Rákóczimu.

v roce 1655 se stal palatinem, 1660 županem Gemerské a poté i Pešťské župy. V roce 1662 byl vyznamenán španělským Řádem zlatého rouna, roku 1664 byl povýšen do hraběcího stavu s predikátem z Hadad.

Byl vojenským velitelem v boji proti Turkům i Švédům a jejich spojencům. Stál v čele uherských magnátů při vystoupení proti Habsburkům (podle něj bylo nazváno Wesselényiho spiknutí). Zemřel však dříve, než mohl své záměry realizovat a dříve než byla činnost skupiny odhalena.

Pochován je v Muráni.

Manželství a rodina

František Wesselényi byl třikrát ženatý:

1. první manželka – ?
2. Žofie Bošňáková (2. června 1609, Šurany – 28. dubna 1644), s níž měl dva syny
   1. Adam (1630-1656)
   2. Ladislav (* 1633)
3. Anna Marie Széchyová (1610 – 18. července 1679, Kőszeg)