23. březen - Wikiwand

23. březen je 82. den roku podle gregoriánského kalendáře (83. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 283 dní. Svátek má Ivona.

<<	březen					>>
Po	Út	St	Čt	Pá	So	Ne
					1	2
3	4	5	6	7	8	9
10	11	12	13	14	15	16
17	18	19	20	21	22	23
24	25	26	27	28	29	30
31
2025

Události

Česko

1897 – Ženám bylo povoleno studium na Filozofické fakultě UK.
1919 – Česká státoprávní demokracie se přejmenovává na Národní demokracii.
1924 – V Brně založili pobočku spolku Devětsil, odnož slavného uměleckého sdružení. Jeho členy byli v Brně například Bedřich Václavek a František Halas.
1932 – Stávka severočeských horníků 23. 3. – 19. 4. 1932 byla největší stávka na evropském kontinentě v době světové hospodářské krize.
1945 – Americký nálet na nádraží a železniční opravny v Českých Velenicích. Ve stejný den nálet na České Budějovice, terčem bylo opět nádraží. V obou případech vysoký počet obětí.
1948 – V Tanvaldu pracovníci Vojenského technického ústavu uskutečnili první pokusné televizní vysílání v Československu.
1984 – Premiéra baletu Sen noci svatojánské v Brně na hudbu Václava Trojana.
2020 – Česká televize v souvislosti s nouzovým stavem vyhlášeným vládou ČR 12. března spustila třetí kanál určený pro důchodce.

Svět

1026 – Konrád II. Sálský sám sebe korunoval králem Itálie
1066 – 18. zaznamenaný průlet Halleyovy komety
1153 – První „Kostnickou smlouvu“ v Kostnici podepsali Fridrich I. Barbarossa a papež Evžen III.
1364 – Dědičná smlouva uzavřená mezi císařem Karlem IV. a rakouským vévodou Rudolfem IV.
1900 – Britský archeolog Sir Arthur John Evans začal s vykopávkami v Knossu, na předpokládaném místě paláce bájného krále Mínoa.
1919
- Benito Mussolini sjednotil dosud nejednotné protisocialisticky zaměřené bojové skupiny do jedné organizace pod vedením Roberta Farinacciho a založil Fasci di combattimento, fašistické hnutí v Itálii.
- Poslední panovník Rakouska-Uherska, Karel I., opustil se svou rodinou Rakousko a odešel do exilu ve Švýcarsku. Ve svém Feldkirchském manifestu (Feldkircher Manifest) před překročením státní hranice odvolal svou abdikaci, vzdání se nároku na výkon panovnických povinností a záležitostí. To se stalo přímým podnětem pro vydání rakouského Habsburského zákona.
1926 – V Irsku Éamon de Valera založil stranu Fianna Fáil, která odmítala Anglo-irskou dohodu a tento postoj změnila až o mnoho let později.

1933 – dva dny po Postupimském dni schválil Říšský sněm v budově Krollovy opery, proti hlasům SPD pod vedením Otto Welse, Zmocňovací zákon. Den poté byl vyhlášen, a tím vešel i v platnost, jako další krok uchopení moci nacionálními socialisty.
1937 – Republikánské oddíly dosáhly ve španělské občanské válce v od 8. března trvající bitvě u Guadalajary svého posledního většího vítězství, čímž zabránily obklíčení Madridu. Francisco Franco se poté soustředil na válku na severu.
1939 – Maďarské jednotky zaútočily od východu na nově vzniklý Slovenský stát a zahájily slovensko-maďarskou válku (tzv. malá válka) trvající do 31. března.
1950 – Při OSN byla založena Světová meteorologická organizace.
1989 – Američtí elektrochemici Martin Fleischmann a Stanley Pons zveřejnili výsledky svého výzkumu, tzv. studenou fúzi. I přes usilovnou snahu se jejich pokus nepodařilo nikdy přesvědčivě zopakovat.
2001 – Řízený zánik vesmírné orbitální stanice Mir.
2021 – Kontejnerová loď zablokovala na 6 dní Suezský průplav.

Remove ads

Narození

Česko

1494 – Jan Dernschwam, báňský odborník a cestovatel († 1568)
1795 – Leopold Jansa, houslista, skladatel a hudební pedagog († 25. ledna 1875)
1818 – Peter Steffens, podnikatel a politik německé národnosti († září 1879)
1823 – Josef Chmelíček, kněz, teolog, hudební skladatel, pedagog a spisovatel († 15. března 1891)
1833 – Eduard Novotný, jazykovědec a průkopník těsnopisu († 4. ledna 1876)
1849 – Vojtěch Hlaváč, varhaník, skladatel, dirigent a vynálezce působící převážně v Rusku († 22. března 1911)
1853
- Josef Braniš, historik umění, archeolog a spisovatel († 25. prosince 1911)
- Josef Thomayer, lékař – profesor vnitřního lékařství († 18. října 1927)
1858 – Josef Penížek, novinář a překladatel († 3. srpna 1932)
1862 – Gabriela Preissová, spisovatelka († 27. března 1946)
1877 – Franz Windirsch, československý politik německé národnosti († ?)
1878 – Ludwig Korinek, československý politik německé národnosti († ?)
1880
- Otto Boleška, divadelní herec († 20. března 1917)
- Emanuel Kodet, sochař, malíř a grafik († 4. února 1954)
1885 – Tecellin Jaksch, 43. opat vyšebrodského kláštera († 23. května 1954)
1887 – Josef Čapek, malíř a spisovatel († duben 1945)
1892 – Lev Prchala, generál a exilový politik. († 11. června 1963)
1893 – Otakar Čapek, mystik, spisovatel, oběť komunistického režimu († 11. ledna 1967)
1894 – František Cink, zakladatel prvního českého jazzového orchestru († 1943)
1895 – Karel Řepa, architekt († 2. března 1963)
1896 – František Tichý, malíř († 7. října 1961)
1901
- Antonie Kleinerová, československá politička († 23. srpna 1982)
- Jan Šverma, novinář a komunistický politik († 10. listopadu 1944)
1916 – Jaromír Tobola, katolický teolog († 18. února 1988)
1922 – Václav Formánek, teoretik, estetik a historik umění († 16. října 1985)
1923 – Jaromír Vomáčka, skladatel, klavírista a herec († 7. července 1978)
1927 – Pavel Hejcman, spisovatel († 17. července 2020)
1928 – Zdeněk Masařík, germanista († 19. října 2016)
1929 – Bohumír Roedl, historik a iberoamerikanista († 4. září 2020)
1930 – Lubomír Man, spisovatel
1931 – Kamil Prachař, herec
1937 – Ivan Renč, spisovatel a režisér
1942
- Jiří Václavek, politik a bývalý poslanec († 18. března 2010)
- Jindřich Pospíšil, trenér a dvacetinásobný mistr světa v kolové
1943
- Milan Maryška, filmový dokumentarista, režisér a fotograf († 4. prosince 2002)
- Petr Skarke, herec († 15. dubna 1999)
1944 – Vlaďka Prachařová, zpěvačka
1945 – Mojmír Horyna, historik umění († 26. ledna 2011)
1947 – Jiří Olič, básník, prozaik, esejista a literární kritik
1948 – Joska Skalník, výtvarník a grafik
1949 – Jan Zahradník, český pedagog a politik
1951
- Jan Dungel, přírodovědec, malíř, grafik a ilustrátor
- Milan Sojka, ekonom a vysokoškolský pedagog († 17. května 2009)
1959 – Zuzana Brabcová, spisovatelka († 20. srpna 2015)
1967 – Kateřina Kornová, herečka, modelka, moderátorka a podnikatelka
1972 – Pavla Vykopalová, operní zpěvačka
1973 – Jitka Schneiderová, herečka,
1974 – Bořek Mezník, básník
1978 – Jitka Čvančarová, herečka, zpěvačka, modelka a moderátorka
1981 – Pavel Brendl, lední hokejista
1988 – Michal Neuvirth, hokejový brankář
1995 – Ester Ledecká, snowboardistka a lyžařka, dvojnásobná olympijská vítězka z roku 2018

Svět

1103 – Jüe Fej, čínský generál, národní hrdina († 27. ledna 1141)
1430 – Markéta z Anjou, manželka Jindřicha VI., anglického krále († 25. srpna 1482)
1501 – Pietro Andrea Mattioli, známý italský lékař a botanik († 1577)
1551 – Marie Anna Bavorská, manželka arcivévody Karla II. († 29. dubna 1608)
1614 – Džahanara Begum, mughalská princezna a dcera císaře Šáhdžahána († 16. září 1681)
1638 – Frederik Ruysch, nizozemský anatom a botanik († 1731)
1643 – María de León y Delgado, španělská jeptiška a mystička († 15. února 1731)
1648 – Arabella Churchillová, milenka Jakuba, vévody z Yorku († 30. května 1730)
1699 – John Bartram, americký botanik († 1777)
1749 – Pierre Simon de Laplace, francouzský matematik a astronom († 1827)
1750 – Johannes Matthias Sperger, rakouský kontrabasista a hudební skladatel († 1812)
1754 – baron Jurij Vega, slovinský matematik a fyzik († 1802)
1769
- William Smith, anglický geolog a kartograf († 1839)
- Augustin Daniel Belliard, francouzský generál († 28. ledna 1832)
1809 – Hippolyte Flandrin, francouzský malíř († 21. března 1864)
1821 – Alexej Feofilaktovič Pisemskij, ruský spisovatel a dramatik († 2. února 1881)
1823 – Schuyler Colfax, americký politik († 1885)
1834
- Johann von Chlumecký, předlitavský státní úředník a politik († 11. prosince 1924)
- Julius Reubke, německý skladatel, varhaník a klavírista († 1858)
1858 – Ludwig Quidde, německý pacifista, nositel Nobelovy ceny míru († 1941)
1862 – Tor Hedberg, švédský spisovatel († 13. července 1931)
1869 – Calouste Gulbenkian, arménský podnikatel a filantrop († 20. července 1955)
1871 – Maurice Garin, francouzský cyklista italského původu, první vítěz Tour de France († 1957)
1876 – Ziya Gökalp, turecký sociolog, spisovatel, básník († 25. října 1924)
1877 – Robert Freissler, rakouský politik († 7. ledna 1950)
1878 – Franz Schreker, rakouský hudební skladatel a dirigent († 1934)
1881
- Roger Martin du Gard, francouzský spisovatel, nositel Nobelovy ceny za literaturu († 1958)
- Hermann Staudinger, německý lékárník, nositel Nobelovy ceny za chemii († 1965)
1882 – Emmy Noether, německá matematička († 1935)
1885
- Yves Le Prieur, korvetní kapitán francouzského námořnictva a vynálezce († 1. června 1963)
- Platt Adams, americký olympijský vítěz ve skoku do výšky z místa († 27. února 1961)
- Arthur Benda, německý fotograf († 7. září 1969)
1886 – Emil Fey, major rakouské c. k. armády, vůdce polovojenské organizace Heimwehr a přední politik Rakouské první republiky († 1938)
1887
- Juan Gris, španělský malíř († 11. května 1927)
- Felix Felixovič Jusupov, ruský kníže, vrah Rasputina († 27. září 1967)
1899 – Ilse Bing, německá avantgardní a komerční fotografka († 10. března 1998)
1900
- Hassan Fathy, egyptský architekt († 1989)
- Erich Fromm, v Německu narozený psychoanalytik († 1980)
1904
- Joan Crawfordová, americká filmová, divadelní a televizní herečka († 10. května 1977)
- H. Beam Piper, americký spisovatel science fiction († listopad 1964)
1905 – Paul Grimault, francouzský animátor a režisér († 29. března 1994)
1907
- Hassler Whitney, americký matematik († 1989)
- Daniel Bovet, ve Švýcarsku narozený vědec, nositel Nobelovy ceny za fyziologii a medicínu († 1992)
1908 – Cecil Collins, anglický malíř a grafik († 4. června 1989)
1910 – Akira Kurosawa, japonský režisér († 6. září 1998)
1912 – Wernher von Braun, v Německu narozený fyzik a inženýr († 1977)
1915 – Vasilij Zajcev, proslavený (hlavně díky filmu Nepřítel před branami) ruský odstřelovač († 1991)
1917 – Jevgenij Chalděj, sovětský fotograf († 6. října 1997)
1921 – Donald Campbell, britský automobilový závodník († 4. ledna 1967)
1922 – Ugo Tognazzi, italský herec, režisér a scenárista († 27. října 1990)
1923 – László Lóránd, americký biochemik maďarského původu († 6. prosince 2018)
1927 – Lu Wen-fu, čínský spisovatel († 9. července 2005)
1929 – Roger Bannister, anglický atlet-mílař a neurolog († 3. března 2018)
1931
- Viktor Korčnoj, rusko-švýcarský šachový velmistr († 6. června 2016)
- Jevgenij Grišin, sovětský rychlobruslař, olympijský vítěz († 9. července 2005)
- Jerzy Krzysztoń, polský prozaik, dramatik, reportér a překladatel († 16. května 1982)
- Jevdokija Mekšilo, sovětská běžkyně na lyžích, olympijská vítězka († 16. ledna 2013)
1932
- Louisiana Red, americký bluesový kytarista a hráč na foukací harmoniku († 25. února 2012)
- Al Aarons, americký jazzový trumpetista († 17. listopadu 2015)
1933
- Philip Zimbardo, americký psycholog († 14. října 2024)
- Jozef Dunajovec, slovenský novinář, publicista a autor literatury faktu († 22. února 2007)
1934 – Peter Kubelka, rakouský představitel experimentálního filmu
1938 – Dave Pike, americký jazzový hudebník († 3. října 2015)
1941 – Herbert Schneider, německý muzikolog
1942 – Michael Haneke, rakouský filmový a divadelní režisér a filozof
1943
- László Dubrovay, maďarský skladatel vážné hudby
- Nils-Aslak Valkeapää, sámský spisovatel, hudebník a malíř († 27. listopadu 2001)
1944
- Winston Groom, americký romanopisec a spisovatel literatury faktu
- Michael Nyman, anglický hudební skladatel
1945
- Franco Battiato, italský zpěvák, skladatel, muzikant, režisér a malíř
- Eric De Vlaeminck, belgický mistr světa v cyklokrosu
- David Grisman, americký hudebník, hudební producent a skladatel
1947 – Paul Cartledge, britský historik a spisovatel
1949
- Harm Klueting, německý historik a teolog
- Ric Ocasek, americký hudebník (The Cars)
- Trevor Jones, britský hudební skladatel, autor a aranžér filmové hudby
1950 – Phil Lanzon, hráč na klávesy v britské rockové skupině Uriah Heep
1952 – Kim Stanley Robinson, americký spisovatel sci-fi
1953 – Chaka Khan, americká zpěvačka
1955
- Gerry Hemingway, americký bubeník
- Lloyd Jones, novozélandský spisovatel
1956 – José Manuel Durão Barroso, portugalský politik, bývalý předseda Evropské komise
1957 – Amanda Plummer, americká herečka
1958
- Steve Fraser, americký zápasník, olympijský vítěz
- Heinz Zak, rakouský horolezec a fotograf
1959 – Catherine Keenerová, americká herečka
1961 – Eivind Aarset, norský kytarista
1962 – Steve Redgrave, britský veslař a olympijský vítěz
1965
- Richard Grieco, americký herec a zpěvák
- Trine Haltviková, norská házenkářka
1968
- Damon Albarn, britský hudebník (Blur)
- Fernando Hierro, španělský fotbalista
1972
- Jonas Björkman, švédský tenista
- Judith Godrèche, francouzská herečka
1973
- Jerzy Dudek, polský fotbalový brankář
- Stefon Harris, americký vibrafonista
- Bojana Radulovicsová, maďarská házenkářka
1976
- Keri Russellová, americká herečka
- Ricardo Zonta, brazilský pilot formule 1
- Michelle Monaghan, americká herečka a bývalá modelka
1979 – Ľubomír Meszároš, slovenský fotbalista
1980
- Kader Mangane, senegalský fotbalista
- Ryan Day, waleský profesionální hráč snookeru
1983 – Mohamed Farah, britský běžec
1989 – Jerry Tuwai, fidžijský sedmičkový ragbista
1990 – Jaime Alguersuari, španělský pilot formule 1
1997 – Grégory Alldritt, francouzský ragbista