František Faktor

O českém dělníkovi Františkovi Faktorovi, který zemřel na státních hranicích, pojednává článek František Faktor (dělník).

František Faktor (27. března 1861 Říčany^[1] – 23. října 1911 České Budějovice^[2][3]) byl český chemik a středoškolský profesor. Působil v Karlíně, Prostějově, Praze a Českých Budějovicích. Cestoval po Evropě, Blízkém Východě a Severní Americe. Roku 1902 byl promován na prvního doktora chemie na české technice. Byl autorem odborných publikací, vlastivědných průvodců z českých zemí a cestopisů.

František Faktor
František Faktor před r. 1899
Narození	27. března 1861 Říčany Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	23. října 1911 (ve věku 50 let) České Budějovice Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbení	Hřbitov svaté Otýlie
Povolání	chemik, pedagog, spisovatel, učitel, vlastivědec, spisovatel literatury faktu a cestovatel
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Pocházel ze Říčan. Studoval na reálce v Písku a pražské technice. Pracoval nejprve jako suplent, poté profesor chemie na reálných školách v Karlíně, Prostějově a na Starém Městě pražském. V 80. a 90. letech podnikl několik vědeckých cest po Evropě, USA, Malé Asii, Egyptě a Palestině. Určitou dobu pracoval v chemické továrně v německém Schalke (dnes část města Gelsenkirchen), poté navštívil Belgii, Nizozemsko, Francii, Švýcarsko, Itálii, Srbsko, Bulharsko a Turecko. Třikrát pobýval v Rusku. Procestoval i Egypt, Palestinu, Sýrii, Kavkaz a Severní Ameriku.^[4]

25. ledna 1902 byl promován jako první doktor chemie (a druhý doktor technických věd po železničním úředníku Janu Baštovi) na české technice.^[5]

Jako profesor byl velmi oblíbený. Měl zálibu pro chemii i zeměpis a své nadšení přenášel na studenty. Dobře znal jak Čechy, tak cizí země, a na cestách dokázal snadno porozumět místním zvykům a kultuře. Hodiny zeměpisu potom zpestřoval popisem svých zážitků z navštívených krajů. Během pobytu v Prostějově dokumentoval historické památky, čímž si získal přízeň a důvěru okolních obyvatel.^[6]

V lednu 1910 byl jmenován ředitelem reálky v Českých Budějovicích, již v říjnu téhož roku tam ale zemřel.^[7]

Dílo

Byl autorem odborných pojednání o chemii, vlastivědných průvodců po českých regionech a cestopisů ze zahraničí. Knižně vydal např.:

• Popis okresu Blovického (1887)
• Základy chemické technologie. I. svazek, Cukrovarství (1890)
• Kuchyňská sůl (1892)
• Z východních krajů ; Cesta severní Amerikou (1896)
• Návod k praktickým cvičením v chemické laboratoři žákovské na vyšších realných školách (1897)
• Z krásné Itálie (1897)
• Popis okresního hejtmanství Prostějovského (1898) Dostupné online
• Millionová města evropská (1899)
• Prostějov a okolí (1899) dostupné online
• Z cest po Rusku (1900)
• Výroba lučebnin v chemickém velkoprůmyslu nejnovějšími methodami (1901)

Ve školních zprávách staroměstské reálky uveřejnil odborná pojednání a reportáž z cesty na Ural.^[6]