František Neubauer

František Neubauer (24. července 1818 Soutice^[3] – 24. listopadu 1883 Döbling^[4][5][6]) byl rakouský a český stavební podnikatel a politik, v 70. a 80. letech 19. století poslanec Českého zemského sněmu a Říšské rady, starosta Vlašimi.

František Neubauer
Poslanec Českého zemského sněmu
Ve funkci: 1874 – 1883[1]
Poslanec Říšské rady
Ve funkci: 1873 – 1883[2]
Stranická příslušnost
Členství	Český klub (staročeši)
Narození	24. července 1818 Soutice Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	24. listopadu 1883 (ve věku 65 let) Döbling Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Profese	byznysmen a politik
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Biografie

Jeho otcem byl stavitel Jan Neubauer. František se rovněž vyučil stavitelem a převzal rodinnou firmu ve Vlašimi, podílel se i na stavbě železničních tratí. V roce 1851 postavil ve Vlašimi zájezdní hostince U Karla IV. V roce 1858 jeho firma (Houdek a Neubauer^[5]) postavila vlašimskou synagogu. Zbudoval také novou školu a chudobinec a podílel se na regulaci řeky Blanice.^[4]

V období let 1861–1864 a 1870–1883 zastával funkci starosty Vlašimi. Zároveň dlouhodobě předsedal místní záložně (postavil pro ni i v letech 1872–1873 nové sídlo).^[4] Byl také okresním starostou.^[5]

V 70. letech 19. století se zapojil do zemské i celostátní politiky. V doplňovacích volbách roku 1874 byl zvolen na Český zemský sněm v kurii venkovských obcí (obvod Benešov – Neveklov – Vlašim).^[7] V rámci tehdejší politiky české pasivní rezistence ale křeslo nepřevzal, byl pro absenci zbaven mandátu a následně manifestačně zvolen v doplňovacích volbách roku 1875,^[8] doplňovacích volbách roku 1876^[9] a doplňovacích volbách roku 1877.^[10] Uspěl za svůj obvod i v řádných volbách roku 1878.^[11] Mandát obhájil i ve volbách roku 1883.^[12]

Zasedal také v Říšské radě (celostátní zákonodárný sbor), kam byl zvolen ve volbách do Říšské rady roku 1873 za kurii venkovských obcí, obvod Něm. Brod, Polná, Ledeč atd. Z politických důvodů (pasivní rezistence) se ovšem nedostavil do parlamentu, čímž byl jeho mandát i přes opakované zvolení prohlášen za zaniklý. Opětovně byl za týž obvod zvolen ve volbách do Říšské rady roku 1879. Setrval zde do své smrti.^[13]

Patřil k staročeské straně (Národní strana).^[14] Po volbách v roce 1879 se na Říšské radě připojil k Českému klubu (jednotné parlamentní zastoupení, do kterého se sdružili staročeši, mladočeši, česká konzervativní šlechta a moravští národní poslanci).^[15]

Před smrtí onemocněl duševní chorobou a již během posledních měsíců zasedání Říšské rady jevil příznaky pomatenosti. Objevovaly se u něj známky slavomamu. Nemoc postupovala rychle a v roce 1883 již se Neubauer nemohl zúčastňovat zasedání zemského sněmu. Byl následně dopraven do ústavu pro choromyslné v Döblingu u Vídně. Zde zemřel v listopadu 1883. Jeho ostatky pak byly pohřbeny v domovské Vlašimi^[6].^[4][5]