Franz Nopcsa

Baron Franz Nopcsa von Felső-Szilvás (také Baron Nopcsa von Felsö-Szilvás, Baron Nopcsa, Ferenc Nopcsa, Nopcsa Ferenc, Baron Franz Nopcsa, a Franz Baron Nopcsa) (3. května 1877 – 25. dubna 1933) byl původem maďarský aristokrat, dobrodruh, akademik a paleontolog. Dnes je považován za jednoho ze zakladatelů vědního oboru paleobiologie a studií o Albánii (tzn. albanologie).^[2]

Franz Nopcsa
Narození	3. května 1877 Deva
Úmrtí	25. dubna 1933 (ve věku 55 let) Vídeň
Příčina úmrtí	střelná rána
Místo pohřbení	Feuerhalle Simmering
Bydliště	Vídeň
Alma mater	Vídeňská univerzita (1897–1903) Tereziánská akademie ve Vídni
Povolání	paleontolog, etnolog, albanologist, spisovatel, zoolog a geolog
Partner(ka)	Bajazid Doda[1]
Rodiče	Elek Nopcsa
Rod	Nopcsa family
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Význam

Nopcsa proslul zejména svým dobrodružným a nebezpečným životem (například jako rakouský špion za první světové války), svojí aspirací na albánský trůn a především svým novátorským přístupem ke zkoumání dinosauřích fosílií. Jako jeden z prvních se snažil přemýšlet o dinosaurech jako o živých zvířatech (o jejich etologii a fyziologii), nikoliv jen jako o kolekci fosilních kostí. Během času přišel s řadou nových teorií, které byly v dané době nové a téměř geniální (například jako první rozpoznával pohlavní dimorfismus v utváření lebečních hřebenů hadrosauridů). Zkoumal také jako první známou faunu trpasličích dinosaurů z ostrova Haţeg na území dnešního Rumunska (župa Hunedoara).

Soukromý život

Nopcsa na sklonku života trpěl silnými depresemi, vinou politických událostí v poválečné Evropě přišel o většinu svého majetku a nakonec spáchal v roce 1933 sebevraždu (když ještě předtím zavraždil svého homosexuálního partnera Bajazida Dodu). Jako jeden z prvních motoristů také procestoval velkou část Itálie na motorce.^[3]