Franz Prisching

Franz Prisching (30. září 1866 Straden – 5. června 1935 Krieglach^[1][2]) byl rakouský římskokatolický kněz a křesťansko sociální politik, na počátku 20. století poslanec Říšské rady, v poválečném období poslanec rakouské Národní rady a zemský hejtman Štýrska.

Franz Prisching
Franz Prisching
Poslanec Říšské rady
Ve funkci: 1907 – 1918
Poslanec Provizor. nár. shromáždění Německého Rakouska
Ve funkci: 21. října 1918 – 16. února 1919
Poslanec Štýrského zemského sněmu
Ve funkci: 1909 – ???
Zemský hejtman Štýrska
Ve funkci: 1926 – 1927
Předchůdce	Anton Rintelen
Nástupce	Alfred Gürtler
Stranická příslušnost
Členství	Křesťansko sociální str.
Narození	30. září 1866 Straden Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	5. června 1935 (ve věku 68 let) Krieglach Rakousko Rakousko
Alma mater	Univerzita Štýrský Hradec
Profese	politik a katolický kněz
Náboženství	katolická církev
Commons	Franz Prisching
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Biografie

Vychodil národní školu a gymnázium. Vystudoval pak kněžský seminář a teologii na Univerzitě Štýrský Hradec. Roku 1890 byl vysvěcen na kněze. Od roku 1906 až do smrti působil jako farář v Krieglachu. Angažoval se v Křesťansko sociální straně Rakouska. Od roku 1909 byl poslancem Štýrského zemského sněmu.^[1][2]

Na počátku 20. století se zapojil i do celostátní politiky. Ve volbách do Říšské rady roku 1907, konaných poprvé podle všeobecného a rovného volebního práva, získal mandát v Říšské radě (celostátní zákonodárný sbor) za obvod Štýrsko 13. Usedl do poslanecké frakce Křesťansko-sociální sjednocení. Mandát obhájil za týž obvod i ve volbách do Říšské rady roku 1911 a byl členem klubu Křesťansko-sociální klub německých poslanců. Ve vídeňském parlamentu setrval až do zániku monarchie.^[3] Profesně byl k roku 1911 uváděn jako děkan.^[4]

Po válce zasedal v letech 1918–1919 jako poslanec Provizorního národního shromáždění Německého Rakouska (Provisorische Nationalversammlung).^[1] Následně se věnoval výlučně zemské politice. V roce 1919 byl pověřen vedením rezortu financí v zemské vládě Štýrska, roku 1924 se stal náměstkem zemského hejtmana a od roku 1926 působil jako zemský hejtman Štýrska. Již po několika měsících ale požádal o zproštění funkce a uchýlil se do domovského Krieglachu. Čelil kritice kvůli finančním transakcím. Roku 1930 se stal čestným občanem Krieglachu.^[2]