Franz Reinisch

Franz Reinisch (1. února 1903, Feldkirch – 21. srpna 1942, Brandenburg)^[1] byl rakouský katolický kněz a člen řádu pallotinů. Byl popraven nacisty kvůli tomu, že odmítl přísahat věrnost Adolfu Hitlerovi.

Franz Reinisch
Narození	1. února 1903 Levis, Feldkirch
Úmrtí	21. srpna 1942 (ve věku 39 let) Brandenburg an der Havel
Příčina úmrtí	poprava stětím
Místo pohřbení	Wilten Basilica churchyard
Povolání	katolický kněz
Nábož. vyznání	katolická církev
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Franz Reinisch^[1]

Informační panel „Sakrální stavby“ na Kvildě (foto a základní životopisná data)^[1]

Život

Reinisch se narodil ve Feldkirchu, ale během jeho dětství se rodina přestěhovala do Bolzana, Brunecku a nakonec do Innsbrucku. Studoval františkánské gymnázium v Hall in Tirol, kde odmaturoval v létě 1922. Poté začal studovat práva, ale po dvou semestrech se rozhodl stát se knězem, studoval na univerzitě v Innsbrucku a v semináři v Brixenu. Vysvěcen byl 29. června 1928 v Innsbrucku,^[1] poté vstoupil do řeholní společnosti pallotinů. Teologické studium ukončil roku 1932, stal se docentem.

Od roku 1933 působil v bavorském Friedbergu, kde pracoval s mládeží a uplatňoval svůj řečnický talent. V roce 1938 se přes několik dalších míst dostal do Schönstattu. Protože kázal o neslučitelnosti křesťanství a nacismu, byl dne 2. září 1940 předvolán na gestapo,^[1] kde mu byly zakázány veřejné projevy na celém území Třetí říše.^[1]

V březnu 1941 dostal rozkaz k vojenské pohotovosti, aby se vrátil zpět do civilu, přijal na půl roku zastupování duchovního správce v šumavské Kvildě. ^{[p 1]}

V březnu 1942 obdržel povolávací rozkaz do wehrmachtu. Dne 14. dubna 1942 se měl hlásit v kasárnách Bad Kissingen.^[1] Reinisch protestoval tím, že nastoupil do kasáren o den později (tj. 15. dubna 1942),^[1] než bylo v rozkazu uvedeno, a uvedl, že odmítá přísahat poslušnost Adolfu Hitlerovi.^[1]

„

Často jsem zkoumal své svědomí. Jako křesťan a Rakušan nemohu nikdy složit slib věrnosti takovému muži jako je Adolf Hitler. Je zapotřebí, aby tu byli lidé, kteří by protestovali proti zneužití autority a moci. K tomuto poslání se cítím být osobně povolán.[2]

“

V reakci na to byl dne 16. dubna 1942 zatčen^[1] a posléze 7. července 1942 odsouzen vojenským soudem v Berlíně k trestu smrti.^[1] Popraven byl 21. srpna 1942 stětím hlavy ve věznici Görden v Brandenburgu.^[1] Po válce byl jeho popel pohřben na poutním místě v Schönstattu.

Řeholníci z bavorského Friedbergu a Augsburgu usilují o Reinischovo blahořečení.