Franz Reitterer

Franz Reitterer, celým jménem Franz Xaver Reitterer, pseudonym Franz von Friedberg (21. září 1868 Friedberg – 29. července 1932 České Budějovice^[1][2][3]), byl rakouský a český nakladatel a politik německé národnosti, na počátku 20. století poslanec Českého zemského sněmu.

Franz Reitterer
Franz Reitterer
poslanec Českého zemského sněmu
Ve funkci: 1908 – 1913
Stranická příslušnost
Členství	Německá agrární strana
Narození	21. září 1868 Friedberg Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	29. července 1932 (ve věku 63 let) České Budějovice Československo Československo
Profese	spisovatel, novinář a politik
Commons	Franz Reitterer
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Biografie

Narodil se ve Štýrsku v rodině koláře. V letech 1881–1887 studoval na arcibiskupském gymnáziu ve Štýrském Hradci, pak do roku 1891 na jezuitském gymnáziu v Sankt Andrä a krátce byl jezuitským novicem v Trnavě.^[1]

V období let 1892–1896 byl redaktorem a publicistou v nakladatelství Steinbrener ve Vimperku. Roku 1896 se přestěhoval do Českých Budějovic, kde převzal vedení zadlužené tiskárny a zřídil při ní nakladatelství Moldavia. Během krátké doby se stal vlivným českoněmeckým vydavatelem periodik. Zasazoval se o zájmy sudetoněmeckých zemědělců. Roku 1897 založil týdeník Der Dorfbote, okolo kterého pak roku 1898 vznikl Německo-rakouský rolnický spolek, ve kterém Reitterer zastával vedoucí funkce. Z tohoto prostředí pak vzešel impulz ke vzniku Německé rolnické strany roku 1901, jež se roku 1905 proměnila v Německou agrární stranu. V roce 1906 také založil list Der Handwerker a roku 1909 se podílel na vzniku Německo-rakouského spolku řemeslníků. Kromě toho založil nebo převzal mnoho dalších periodik v Čechách, na Moravě a ve Slezsku (například Südböhmische Volkszeitung).^[1]

Na počátku století se zapojil i do zemské politiky. Ve volbách v roce 1908 byl zvolen do Českého zemského sněmu v kurii venkovských obcí (volební obvod Krumlov, Chvalšiny, Planá).^[4] Politicky se uvádí jako člen Německé agrární strany.^[5][1] Kvůli obstrukcím se ovšem plénum sněmu po roce 1908 fakticky nescházelo.

Po vzniku Československa se stáhl z politiky ale dál se veřejně angažoval a rozvíjel své publicistické aktivity. Nakladatelství Moldavia mělo v roce 1928 již 130 spolupracovníků a patřilo mezi významná sudetoněmecká publicistická centra.^[1]