Franz Siegmund

Franz Siegmund (9. dubna 1823 Liberec^[1] – 11. září 1900 Liberec^[2][3]) byl rakouský a český průmyslový podnikatel německé národnosti a politik, v 2. polovině 19. století poslanec Českého zemského sněmu a Říšské rady.

Franz Siegmund
Poslanec Českého zemského sněmu
Ve funkci: 1867 – 1869
Poslanec Říšské rady
Ve funkci: 1879 – 1883
Stranická příslušnost
Členství	Ústavní strana (Klub liberálů – staroněmci)
Narození	9. dubna 1823 nebo 1823 Liberec Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	11. září 1900 nebo 1900 (ve věku 76–77 let) Liberec Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Rodiče	Wilhelm Siegmund starší otec
Děti	Franz Siegmund mladší syn Ernst Siegmund syn
Příbuzní	Franz Florian Siegmund strýc Wilhelm Siegmund mladší bratr
Profese	politik
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Biografie

Pocházel z rozvětvené podnikatelské rodiny. Jeho otec Wilhelm Siegmund starší byl továrníkem, stejně jako strýc Franz Florian Siegmund nebo bratr Wilhelm Siegmund mladší. Franz Siegmund se okolo roku 1840 stal podílníkem v otcově textilní továrně v Liberci a Frýdlantu. Roku 1864 zcela podnik převzal do svého vedení a rozšířil ho. Angažoval se v hospodářském rozvoji Liberecka. V letech 1858–1869 byl viceprezidentem a pak v období let 1869–1882 po jednomyslném zvolení i prezidentem liberecké obchodní a živnostenské komory. Zasazoval se o výstavbu železniční trati z Liberce přes Frýdlant do Německa a společně s dalším regionálním velkopodnikatelem Johannem Liebiegem iniciovali zbudování trati Pardubice - Liberec, zasedal pak v její správní radě, stejně jako ve správních radách dalších železničních společností. Roku 1867 se podílel na založení pojišťovny Concordia a roku 1872 městské Liberecké banky.^[3][4] Měl také podíl na vzniku a provozu Společnosti libereckého pivovaru a sladovny ve Vratislavicích počátkem 70. let 19. století.^[5]

Angažoval se ve veřejném životě. Od konce 50. let do roku 1864 zasedal v obecním zastupitelstvu v Liberci.^[3] V 60. letech 19. století se zapojil i do zemské politiky. Roku 1864 byl dodatečně zvolen na Český zemský sněm.^[3] V řádných zemských volbách v lednu 1867 byl na Český zemský sněm zvolen v městské kurii (obvod Liberec).^[6] V krátce poté vypsaných zemských volbách v březnu 1867 v tomto obvodu mandát obhájil.^[7] Na mandát rezignoval před zářím 1869.^[8][3]

Později zasedal také v Říšské radě (celostátní zákonodárný sbor), kam byl zvolen ve volbách roku 1879 za kurii obchodních a živnostenských komor v Liberci. Rezignaci na mandát oznámil na schůzi 4. prosince 1883.^[9][3]

Profiloval se jako německý liberál (tzv. Ústavní strana). Na Říšské radě se v říjnu 1879 uvádí jako člen staroněmeckého Klubu liberálů (Club der Liberalen).^[10]

Zasedal v porotě pro Světovou výstavu ve Vídni roku 1873. V témže roce byl povýšen do šlechtického stavu.^[3]

Podnikáním se zabývali i jeho synové Franz Siegmund mladší a Ernst Siegmund.^[3]