Franz Zimmer

Franz Zimmer, křtěný Franz Salesius Joannes Georgius Czimmer (křtěn 24. ledna 1765^[1] Praha – 11. května 1842 Praha) byl první pražský starožitník, obchodník s uměleckými předměty, papírník, vydavatel hudebnin a grafických alb, zakladatel firmy "Franz Zimmer & Sohn".

Franz Zimmer
Franz Liederː Portrét Franze Zimmera (1819)
Narození	24. ledna 1765 Praha Svatá říše římská Svatá říše římská
Úmrtí	11. května 1842 (ve věku 77 let) Praha Rakouské císařství Rakouské císařství
Místo pohřbení	Olšanské hřbitovy
Povolání	starožitník, papírník, vydavatel
Choť	Veronika Trayerová (1782–1858)
Děti	Ignác Fridrich Zimmer (syn), Terezie Rybová (dcera) Johanna Barbora Engelová (dcera)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život a kariéra

Gustav Adolf: Císařský mlýn v Bubenči, z Zimmerova alba Pohledů na Prahu, 1818–1820

Franz Zimmer pocházel z pražské německojazyčné rodiny Johanna Georga Czimmera a jeho manželky Anny. O původu a profesi jeho rodičů není nic publikováno, podle jedné pobytové přihlášky se hlásili k domovské obci Mýto u Rokycan. Křest dítěte ve Svatovítské katedrále svědčí pro rodinu movitou.

O vzdělání Franze Zimmera zatím nebyly zjištěny žádné zprávy, pravděpodobně absolvoval gymnázium, protože kromě rodné němčiny v obchodní korespondenci užíval francouzštinu.^[2] Začal obchodovat v Praze v malém pouličním krámku asi v roce 1800. Roku 1801 již byl zapsán jako obchodník s obrazy. Od roku 1804 vedl na Starém Městě v Červeném domě v Jesuitské (nyní Karlově) ulici čp. 147/I byt a kamenný obchod se starožitnostmi, hudebninami a zbožím papírnickým. Postupně se vícekrát stěhoval, nikdy nebyl majitelem domu, ale jeho firma prosperovala a v roce 1818 rozšířila sortiment také na soudobé turistické upomínky, jako byly grafické pohledy na Prahu nebo na západočeská lázeňská města. Proto Zimmer roku 1807 založil pobočku v Karlových Varech na Staré louce. Do podnikání již rok po svatbě vložil věno své druhé manželky Veroniky, která pocházela z bohaté řeznické rodiny. Jeho korektní přístup potvrzuje dochovaná směnka na dva tisíce zlatých, kterou své manželce vystavil.^[3]

Rodinný život

Franz Zimmer byl dvakrát ženat. Z prvního manželství měl syna Antona (1793–1823), který se stal jeho prvním obchodním společníkem, ale zemřel mlád v Itálii na cestě za zdravím.

Podruhé se Zimmer oženil 19. ledna 1801 v kostele sv. Havla na Starém Městě pražském s Veronikou Trayerovou/Treuerovou (1782–1858), která pocházela z Lubné na Rakovnicku.^[4] Měli šest dětí:

• Karel Anton (* 1802 nebo 1804), voják, rytmistr rakouské armády,
• Terezie (1807–1848), o jejím životě je známo nejvíce, protož se zachoval její památník z let 1818–1837.^[5] 30. listopadu roku 1839 se provdala za Václava Alexe Prospera Rybu (1800–1863), jednoho ze synů hudebního skladatele Jakuba Jana Ryby),^[6] se kterým se seznámila v obchodě svého otce, protože se tam vyučil knihkupcem a papírníkem a během učednických let u Zimmerových bydlel.^[7] Václav Ryba si v Havelské ulici 7 (čp. 509/I) otevřel vydavatelství hudebnin a papírnictví, později byl také přísežným znalcem v papírnickém oboru. Po tchánově smrti pravděpodobně získal některé zboží z firmy. Manželství Václava Alexe s Terezií zůstalo bezdětné a firma zanikla.
• Johanna Barbora (26.3.1810 – 1874)^[8] se provdala za pražského lékaře Josefa Engela, profesora lékařské fakulty Karlo-Ferdinandovy univerzity. Byla matkou mladočeského politika Emanuela Engela (1844–1907).
• Ignác Fridrich (23. 4. 1811– 23.9.1846),^[9] starožitník a společník firmy "Franz Zimmer & Sohn", oženil se s Matildou Lapinskou z Kyjeva (̈* 1827),^[10] měli syna Jakuba Karla a dceru Matildu
• Mathilda (* 1815)
• Vincenc/Čeněk (15.2.1819 Praha – 1887 Vídeň), právník, c.k. generální auditor; sňatek roku 1854 v Subotici (Theresiopel v Srbsku, tehdy součást Uher), manželka Rosalie Vojnitsova de Bajsa, dcera Rosalie^[11]

Pozůstalost

Prostřednictvím daru Zimmerova vnuka Emanuela Engela se rodinná pozůstalost dvou desítek starožitných předmětů (sklo, keramika, tisky) a dvojice protějškových portrétů Franze a Veroniky Zimmmerových dostala do sbírky oddělení starších českých dějin Národního muzea v Praze a písemná pozůstalost do Literárního archivu Památníku národního písemnictví v Praze.