Franz von Hauer

Franz rytíř von Hauer (německy Franz Ritter von Hauer; 30. ledna 1822 Vídeň – 20. března 1899 Vídeň) byl rakouský geolog a paleontolog.

Franz von Hauer
Franz von Hauer (1884)
Narození	30. ledna 1822 Vídeň
Úmrtí	20. března 1899 (ve věku 77 let) Vídeň
Místo pohřbení	Vídeňský ústřední hřbitov
Alma mater	Skotské gymnázium (1832–1837) Vídeňská univerzita (1838–1839) Báňská akademie v Banské Štiavnici (1839–1843)
Povolání	geolog, politik, mineralog a geograf
Zaměstnavatelé	Montanistické muzeum ve Vídni (1843–1849) Geologický spolkový ústav (1849–1885) Přírodovědné muzeum ve Vídni (1885–1896)
Ocenění	čestný doktor Vídeňské univerzity (1865) Wollastonova medaile (1882) čestný hrob
Politická strana	Německá ústavní strana
Nábož. vyznání	katolická církev
Rodiče	Josef von Hauer[1][2][3][4][5]
Příbuzní	Karl von Hauer[2] a Julius von Hauer[2] (sourozenci) Heinrich Tietze (vnuk)[1] Emil Ernst August Tietze (zeť)[1] Karl von Pusswald (švagr)[3]
Funkce	praktikant (od 1843) výzkumný asistent (od 1846) żupnik (od 1849) ředitel (1866–1885) čestný docent (1874–1885) … více na Wikidatech
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Franz von Hauer byl synem tajného rady a paleontologa Josepha von Hauera, jeho bratry byli chemik Karl a báňský inženýr Julius.

V letech 1839 až 1843 studoval Franz na Báňské akademii v Banské Štiavnici, od roku 1846 byl asistentem von Wilhelma von Haidingera v Mineralogicko-petrografickém oddělení Přírodovědného muzea ve Vídni. V roce 1856 byl zvolen členem Německé akademie věd Leopoldina.^[6]

Poprvé vyčlenil jako litostratigrafickou jednotku adnetské souvrství (1853, pod názvem Adnethen-Schichten).^[7] Pojmenováno je podle obce Adnet.

Kromě geologických prací se věnoval zejména hlavonožcům (Cephalopoda) z triasových a jurských formací alpského regionu (1855–1856). Důležitým dílem je „Geologická mapa Rakousko-Uherska“, ve dvanácti listech (1867–1871; 4. vydání 1884, zahrnovalo i území Bosny a Hercegoviny). Mapa byla doplněna sérií krátkých pojednání.

V roce 1865 byl zvolen korespondujícím členem Akademie dei Lincei v Římě. Téhož roku nastoupil po Ferdinandu von Hochstetterovi jako „intendant“ (dnes „generální ředitel“) C.-k. dvorním kabinetu přírodnin ve Vídni. Od roku 1866 byl ředitelem k. k. Geologische Bundesanstalt (dnes Rakouská geologická služba) ve Vídni. Zde tvořil geologické mapy Rakouska a Sedmihradska. V roce 1866 byl zvolen korespondujícím a o rok později 1886 zahraničním členem Bavorské akademie věd.^[8] V roce 1881 byl přijat za korespondujícího člena Královská Pruská akademie věd.^[9] V roce 1882 jej Geological Society of London vyznamenala Wollastonovou medailí. V roce 1886 začal vydávat Annalen des kaiserlich-königlich naturhistorischen Hofmuseums. V roce 1892 byl za zásluhy jmenován doživotním členem Panské sněmovny.

Pohřben byl v čestném hrobě (Ehrengrab, ve skupině 0, řada I. hrob č. 25) na Vídeňském centrálním hřbitově^[10]. V roce 1917 byla jeho jménem pojmenována Franz-Hauer-Gasse v Landstraße (3. městský obvod). Jeho jméno nese minerál hauerit (MnS₂).

Dílo

Titulní list Geologie Siebenbürgens (Geologie Sedmihradska), Hauer a Stache (1863)

• Beiträge über die Palaeontolographie von Österreich (1858–1859)
• s G. Stachem: Geologie Siebenbürgens. Nach den Aufnahmen der k. k. geologischen Reichsanstalt und Literarischen Hülfsmitteln. Wien: Wilhelm Braumüller, 1863. Digitalisat
• Die Geologie und ihre Anwendung auf die Kenntnis der Bodenbeschaffenheit der Österr.-Ungar. Monarchie (1875; 2. Aufl. 1878).
• Die Cephalopoden des bosnischen Muschelkalkes von Han Bulog bei Sarajevo. In: Denkschriften der kaiserlichen Akademie der Wissenschaften, mathematisch-naturwissenschaftliche Klasse 1888, 54, 8 Tafeln, Wien 1887, Seite 1–50
• Geologische Karte von Oesterreich-Ungarn mit Bosnien-Hercegowina und Montenegro (1896)