Freeganismus

Freeganismus (nebo také freeganství) je praxe a ideologie založená na omezené účasti v konvenční ekonomice a na minimální spotřebě zdrojů, zejména využíváním předmětů a především jídla, které byly zbytečne vyhozeny.^[1][2] Freegani se vymezují proti konzumní společnosti, plýtvání a nerovnoměrné distribuci bohatství ve světě.^[3] Freegani jsou přesvědčeni, že dnešní ekonomický systém cílící na zisk vykořisťuje lidi, zvířata i přírodu.^[4][5] Snaha o minimální využívání zdrojů (tedy i peněz) vede u freeganů k participaci v rámci alternativním způsobů obživy, které mohou být v některých státech nesmyslně i za hranou zákona.^[6] Jde především o využívaní volných zdrojú, tedy aktivity jako dumpster diving vybírání popelnic s cílem zachránit předmety, jídlo, případně další vyhozené, znovupoužitelné věci, které nekdo vyhodil přitom jim nic není před zbytečnou likvidací, dále pak dobrovolná nezaměstnanost, squatting, stopování, opravování rozbitých produktů, guerrillové zahradničení a další aktivity snažící se o šetrnost k životnímu prostředí a šetření peněz.^[1][5][7]

Etymologie

Slovo freegan vzniklo spojením slov ‚free‘ a ‚vegan‘: veganství je založené na odmítnutí využívání zvířat pro lidskou potřebu. Vegan tedy nekupuje žádné živočišné výrobky, zatímco freegan se odmítá na konvenční ekonomice podílet úplně.^[8] Ač je veganství s freeganstvím pevně spjato a vegani se často nesoustředí jen na nezneužívání zvířat, ale i životního prostředí jako celku, freegani konzumují i živočišné produkty, pokud už jednou skončily v popelnici a jsou určené k likvidaci ale nic jim není. V češtině bychom pro freegany mohli použít označení paběrkáři.^[9]

Historie

Freeganství vzniklo v devadesátých letech v Americe^[10], slovo freegan vymyslel až v roce 1994 Keith McHenry, spoluzakladatel anarchistické skupiny Food not Bombs. V roce 1999 vznikla brožura "Why Freegan?" napsaná bubeníkem Warrenem Oakesem, která tento pojem definuje. Vznikla stránka freegan.info, začali se pořádat pravidelné schůze a workshopy a freeganství se rozšířilo do povědomí veřejnosti. Freeganství se poslední dobou objevilo i v českém tisku, např. na stránkách České televize,^[10] Ona.idnes.cz^[11] nebo Novinky.cz,^[12] tyto konkrétní články se ale zabývají spíše fenoménem dumpster divingu a nevěnují se širšímu významu freeganství.

Aktivity freeganů

Jídlo získané z odpadu ve švédském Stockholmu.

Získávání jídla

Získávání jídla z odpadu získalo freeganům popularitu v médiích.^[1][10] Jde zejména o vybírání odpadků u supermarketů a obchodů, kde končí potraviny kvůli prošlému datu spotřeby, poškozenému obalu nebo po dovezení nové várky zboží od dodavateli, přesto že mu mnohokrát nic není a je zcela jedlé a upotřebitelné.

Na světě se kolem 1/3 všeho vyprodukovaného jídla, tedy kolem 1,3 mld tun jídla, ročně znehodnotí nebo vyhodí^[13], zároveň ale 795 milionů lidí (1 z 9) trpí chronickou podvýživou (jinak řečeno hladem) v roce 2014 až 2016.^[14] To je podle freeganů jeden z důsledků nefunkčního systému, proti kterému se vymezují. Takto získané jídlo nevyužívají jen pro vlastní spotřebu, ale i k rozdáni potřebným.^[15]

V mnoha zemích je však braní odpadků na hranici zákona, v ČR je dle platné legislativy navíc kvalifikováno jako krádež (při hodnotě věcí do 5 000 korun jako přestupek).^[6] Naopak v mnoha státech USA je odpad považovaný za veřejné vlastnictví, neboť se jí majitel dobrovolně vzdal a přebírání odpadu tedy za trestný čin považované není.^[16] V některých státech (jako Velká Británie) není vztah obchodů a jejich odpadu pro změnu zákonně zřejmý a freegani se tak běžně uchylují k vybírání odpadu v nočních hodinách.^[7]

Sbírání potravy v přírodě a městské zahrady

Freegani se také mohou účastnit paběrkování na polích, kde zůstává nesklizená zelenina, která nevyhovuje požadavkům odběratele, přestože je nepoškozená a konzumovatelná^[17]. Související aktivitou je také guerrillové zahradnictví (guerrilla gardening), které spočívá v osázení nevyužité půdy na veřejných prostranství, nebo sbírání potravy v přírodě a samozásobitelství.^[5][18] Na hnojení takto využívané půdy se často využívá část potravin získaných z odpadních kontejrnerů a místo běžného kompostování často používají tzv. vermikompost, což umožňuje lepší využití omezené plochy na pěstování. Část "přírodních" freeganů má na venkově usedlosti, které jsou plně soběstačné nejen potravinově, ale i energeticky a tito lidé žijí takzvaně zcela "mimo systém" – autonomně.^[19]

Sdílení

Další aktivita, která je spojována s freeganským hnutím je sdílení, které navazuje na anarchistickou myšlenku kultury darů.^[15] Například síť Food Not Bombs (Jídlo místo bomb) využívá jídla, které by se jinak vyhodilo, k vaření teplých jídel pro každého, která rozdává na ulicích. Podobně hnutí Really, Really Free Markets pořádá akce, na kterých si freegani vyměňují nejen předměty, ale i znalosti a dávají si dary a jídlo. Obdobně fungují i tzv. "obchody zdarma" (free store), kde si zákazníci mění zboží a služby mimo monetární systém. Často takto freegani sdílejí s ostatními také jídlo získané z odpadních kontejnerů.^[20]

Freeganský squat v New Yorku.

Freegani také prosazují sdílení dopravních prostředků, například využíváním sdílených aut či autostopu. Využívají též systém sdílení kol, opravují nalezená a rozbitá jízdní kola a učí také ostatní členy komunity, jak si kola opravovat. Díky tomu má jejich doprava velmi malou ekologickou stopu.^[5]

Squatting

Podrobnější informace naleznete v článku Squatting.

Freegani věří, že bydlení je právo, ne privilegium.^[4] Součástí freeganství je tedy i squatting, neboli obydlení a renovování nevyužívané, často chátrající budovy (často v soukromém vlastnictví, kdy vlastník budovu nevyužívá), které je často spojené i s pořádáním kulturně-vzdělávacích akcí. V Praze od roku 2014 fungoval squatt Autonomní sociální centrum Klinika, kde se pořádaly jazykové kurzy, koncerty, přednášky i lidová kuchyně (rozdávání jídla zadarmo z "vydumpsterovaných" nebo darovaných potravin). Činnost centra byla ukončena po exekuci budovy a jejím převzetím společností SŽDC na počátku roku 2019.^[21]

V ČR je squatting považován za protiprávní jednání ve smyslu dlouhodobějšího pobytu na určitém místě v majetku druhé osoby bez povolení, pouhé přespání do této kategorie nespadá.^[22]

Méně práce

Freegani se staví proti práci vykonávané pouze za účelem hromadění hmotných věcí.^[5] Jejich potřeba klasického zaměstnání je podle nich snížena omezením se pouze na základní potřeby (jídlo, ošacení, bydlení atd.) a většinu toho získávají ze zbytků z odpadu. Podle freeganů jim méně práce v zaměstnání uvolňuje další čas pro politické aktivity a zároveň se vyhýbají takovým úkolům, které vidí jako ztrátu cenného času, nebo které jim přikazuje někdo jiný, přináší jim stres, nudu, monotónnost a ohrožují jejich fyzickou a psychickou pohodu.^[23] Freegani proto ale nemusí být automaticky líní, mnoho z nich čas vynakládá na práci v dobrovolnických organizacích (oprava rozbitých věcí, vaření jídla pro potřebné, starost o opuštěná zvířata, lidskoprávní organizace apod.).^[5][16] Stejně jako u squattingu se tak velmi často liší teorie a praxe. V průzkumech se freegani velmi liší – část z nich pracuje pouze občas, část pracuje důsledně v dobrovolnických organizacích a část z nich má normální konvenční zaměstnání.^[24]

Kritika

Freegani bývají společností kritizováni za to, že brojí proti konzumu, který jim však poskytuje základní obživu a nemohli by bez něj existovat (viz vybírání odpadků apod.).^[25] Nicméně cílem freeganů není zachování jejich koexistence s konzumem, ale jeho omezení a návrat k životu v menších komunitách, větší soběstačnosti a snížení spotřeby zdrojů.^[5] Mezi lidmi navíc vzbuzuje často extrémní odpor způsob freeganské obživy, tedy vybírání odpadků, a jeho zdravotní rizika. Samotní freegani však argumentují tím, že tento strach pramení z přehnaných interpretací starších studií o mikrobiotě a nikoho z nich jídlo z odpadu na zdraví neohrozilo.^[1][5]

Literatura

• Pelikán, Vojtěch: Jak se žije z českého odpadu – článek v časopise Sedmá generace 2/2009
• Lojdová, Kateřina: Zvol si mou cestu!: edukační aktivity subkultury freeganů ve veřejném prostoru. Vyd. 1. Brno: Masarykova univerzita, 2014. 132 s. Spisy Masarykovy univerzity v Brně. Filozofická fakulta = Opera Universitatis Masarykianae Brunensis. Facultas philosophica, č. 425. ISBN 978-80-210-7478-1.
• Baráková, Daniela. Freeganismus – více než životní styl [online]. Brno: Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta, 2013, [cit. 2017-01-17]. Dostupné online.
• Barnard, Alex (2016). Freegans: Diving into the Wealth of Food Waste in America. University of Minnesota Press. ISBN 978-0-8166-9813-4.

Související články

• Veganství
• Anarchismus
• Do it yourself
• Raphael Fellmer