Galanta
město na Slovensku From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
Galanta (německy Gallandau, maďarsky Galánta) je okresní město na Slovensku, ležící v Trnavském kraji a v trnavské diecézi. Žije zde přibližně 15 tisíc[2] obyvatel. Přes 27 % obyvatel se hlásí k maďarské národnosti.
Remove ads
Administrativní členění
- Městské části
- Javorinka (do roku 1961 Štefánikovo)[3]
- Nebojsa
- Hody
- části pod správou města
- Garažd
- Kolónia
Geografie
Galanta leží ve středním pásu jihozápadního Slovenska uprostřed Podunajské nížiny. Řeka Váh protéká ve vzdálenosti asi 6 km od Galanty, stejně jako řeka Derňa, západně od nich řeka Dudváh. Nejbližší vodní plochou je Vincovo jezero vzdálené asi 5 km od města Galanta a asi 1 km od města Sládkovičovo. Město má velmi dobré klimatické podmínky s vysokou průměrnou roční teplotou a optimální vlhkost.
Remove ads
Historie


Nejstarší stopy osídlení jsou doloženy archeologickými nálezy od neolitu. První písemná zpráva pochází z roku 1237 z listiny uherského krále Bély IV., kdy Galanta byla vesnice v majetku kláštera benediktinů v Pannonhalmě. Od roku 1421 do 19. století patřila k panství rodu Esterházyů, kteří zde postupně vybudovali dva opevněné hrady a jeden zámek. Roku 1635 Galanta získala od císaře Ferdinanda II. Habsburského městská práva s právem pořádat čtyři výroční trhy, což vedlo k rozvoji řemesel a cechů. Nástup průmyslu byl podmíněn výstavbou železniční trati Bratislava–Budapešť a napojením na Povážskou železnici přes Leopoldov roku 1883. Do roku 1918 bylo území města součástí Uherska. V roce 1938 zde žilo 1176 Židů.[4] V důsledku první vídeňské arbitráže byla Galanta v letech 1938 až 1945 součástí Maďarska.[3]
Historické centrum města s památnými budovami bylo v letech 1948-1980 zlikvidováno.
Hospodářství
Převažuje průmysl. Od roku 2002 působí v Galantě společnost Samsung Electronics Slovakia.
Doprava
Galanta je železničním uzlem na křižovatce dvou tratí; jedná se o železniční trať Bratislava–Štúrovo a o železniční trať Galanta–Leopoldov. Galantou prochází silnice 75 a 507.
Kultura
V Galantě prožil část dětství Zoltán Kodály, jehož otec zde byl vedoucí železniční stanice. Kodály se zde inspiroval lidovými tanci – orchestrální suita „Tance z Galanty“ (1934). Skladatelova socha byla slavnostně odhalena v roce 1982 v parku naproti kostelu.
Památky
- Renesanční zámek s barokní fasádou a mansardovou střechou
- Novogotický zámek (kaštiel) – rozsáhlá čtyřkřídlá stavba ve stylu tudorovské novogotiky ze 40. let 19. století
- Ruina opevněného hradu Nebojsa
- Pohřební kaple Esterházyů – založili ji Josef Esterházy a jeho manželka Rosalie, rozená Barthodeiszká
- Kostel sv. Štěpána krále
- Železniční nádraží z 60. let 19. století
- Židovský hřbitov[5]
- Památník obětem holocaustu[5]
Remove ads
Osobnosti
- Michal Dočolomanský, herec
- Karol Duchoň, zpěvák
- Mikuláš Esterházy, maďarský kníže
- Norbert Gombos, tenista
- Zoltán Kodály, hudební skladatel
- Tomáš Kovács, boxer
- Ivan Pavle, slovenský malíř
- Pavel Pochylý, horolezec
- Armin Stern, malíř[6][7]
Partnerská města
Galerie
- Renesanční zámek
- Kostel sv. Štěpána
- Ruina hradu Nebojsa
- Alianční erb na kapli Esterházyů
- Nádraží
Odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads