Gelato

Gelato (plurál: gelati) je italský výraz pro zmrzlinu. Z marketingových důvodů se ho některé společnosti snaží v češtině prosadit jako výraz, který by na rozdíl od slova „zmrzlina“ označoval tradiční italskou zmrzlinu. To však není ničím podložené, neboť vedle slova gelato v italštině žádný název, který by označoval běžnou zmrzlinu, neexistuje.

Tento článek není dostatečně ozdrojován, a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.

Gelato
Gelato
Základní informace
Kategorie	Sladká jídla
Místo původu	Itálie
Složení
mléko, smetana, cukr, ochucovadla
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Gelato s příchutí čokolády a stracciatella

Složení

Hlavními přísadami jsou mléko, smetana, různé druhy cukru a ochucovadla (například čerstvé ovoce nebo oříškové pyré).^[1] Domácí gelato obvykle obsahuje 4–8 % mléčného tuku, zatímco zmrzlina ve Spojených státech obsahuje 14 %. Obsah cukru se pohybuje mezi 16–24 % u mléčného gelata – záleží na receptu a výrobci. Ve Spojených státech zmrzlina obsahuje 12–16 % cukru. U některých druhů gelata, jako například u zabaione, se jako dochucovadlo používá vaječný žloutek.

Historie

Historie gelata sahá až k mraženým dezertům podávaným ve Starověkém Římě a Egyptě, které se vyráběly ze sněhu a ledu uchovávaného v podzemí.

Později se mražené dezerty podávaly na banketech u medicejského dvora ve Florencii. Kuchař z Florencie Bernardo Buontalenti je také považován za otce moderní zmrzliny – svůj recept a mrazicí techniky představil Kateřině Medicejské. Královna Kateřina tuto novinku přenesla do Francie, kde v roce 1686 sicilský rybář Francesco Procopio dei Coltelli zdokonalil první stroj na zmrzlinu.^[2]