George P. Shultz

George Pratt Shultz (13. prosince 1920 New York – 6. února 2021 Stanford)^[1] byl americký ekonom, diplomat, politik a podnikatel. Působil ve funkci ministra práce (1969–1970), ředitele úřadu OMB (1970–1972) a ministra financí (1970–1974) v administrativě Richarda Nixona, pod prezidentem Ronaldem Reaganem sloužil coby ministr zahraničí (1982–1989). Spolu s Elliotem Richardsonem patří k politikům, kteří byli součástí čtyř vlád.

George P. Shultz
60. ministr zahraničí USA
Ve funkci: 16. červenec 1982 – 20. leden 1989
Prezident	Ronald Reagan
Předchůdce	Alexander Haig
Nástupce	James Baker
62. ministr financí USA
Ve funkci: 12. červen 1972 – 8. květen 1974
Prezident	Richard Nixon
Předchůdce	John Connally
Nástupce	William E. Simon
19. ředitel úřadu pro správu a rozpočet
Ve funkci: 1. červenec 1970 – 11. červen 1972
Prezident	Richard Nixon
Předchůdce	Robert Mayo
Nástupce	Caspar Weinberger
11. ministr práce USA
Ve funkci: 22. leden 1969 – 1. červenec 1970
Prezident	Richard Nixon
Předchůdce	Willard Wirtz
Nástupce	James Hodgson
Stranická příslušnost
Členství	Republikánská strana
Vojenská služba
Služba	Spojené státy americké Spojené státy americké
Složka	Námořní pěchota Spojených států amerických
Doba služby	1942–1945
Hodnost	kapitán
Narození	13. prosince 1920 New York
Úmrtí	6. února 2021 (ve věku 100 let) Stanford
Místo pohřbení	Dawes Cemetery
Choť	Helena O'Brien (1946–1995) Charlotte Mailliard (1997–2021)
Děti	5
Alma mater	Princetonská univerzita Dwight-Englewood School Massachusettský technologický institut Woodrow Wilson School of Public and International Affairs
Profese	ekonom, voják, diplomat, vysokoškolský učitel, politik, byznysmen a podnikatel
Náboženství	Episkopální církev Spojených států amerických
Ocenění	Osoba roku Financial Times (1982) Prezidentská medaile svobody (1989) Sylvanus Thayer Award (1992) čestný doktor Pekingské univerzity (2007) Rumfordova cena (2008) … více na Wikidatech
Podpis
Commons	George P. Shultz
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Před vstupem do politiky byl profesor přednášející ekonomiku na MIT a Chicagské univerzitě. V roce 2013 obdržel pamětní stříbrnou medaili Jana Masaryka jako uznání za svou roli při ukončení studené války.^[2]