Gerard Manley Hopkins

Gerard Manley Hopkins (28. července 1844 Londýn – 8. června 1889 Dublin) byl anglický jezuitský kněz, teolog, filolog a básník.^[3] Narodil se v Londýně ve středostavovské rodině. Studoval Balliolskou kolej v Oxfordu, roku 1866 konvertoval ke katolicismu (působením kardinála Johna Henry Newmana)^[4] a později se stal jezuitou a knězem. Působil jako učitel, později jako profesor klasické filologie na University College v Dublinu. Zemřel na tyfus v Dublinu.

Gerard Manley Hopkins
Narození	28. července 1844 Stratford
Úmrtí	8. června 1889 (ve věku 44 let) Dublin
Příčina úmrtí	břišní tyfus a peritonitida
Místo pohřbení	Glasnevin Cemetery (od 1889)
Alma mater	Highgate School (1854–1863) Balliolova kolej (1863–1867) St Beuno’s Ignatian Spirituality Centre (1874–1877)
Povolání	básník a spisovatel
Nábož. vyznání	anglikánství (do 1866) katolicismus (od 1866)
Rodiče	Manley Hopkins[1]
Příbuzní	Arthur Hopkins[2] a Everard Hopkins[2] (sourozenci)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Za svého života žádné básně nepublikoval, jeho básnické dílo bylo vydáno posmrtně až roku 1918 jeho přítelem Robertem Bridgesem. Skutečně proslulým autorem se stal až po roce 1945.^[5] Dnes je Hopkins považován za jednoho z nejvýznamnějších viktoriánských básníků jak pro své prozodické experimenty, tak pro imaginativní sílu svých veršů. Hopkins využíval tónický verš a hodně aliteraci (Thou mastering me/God, giver of breath and bread)^[6].

Literatura

• G. M. Hopkins, Zánik Eurydiky. Praha: Torst 1995
• G. M. Hopkins, Svíce uvnitř. Velehrad: Refugium 2002

Audio

• Maria Hoffman, Jan Hrubý, Gerard Manley Hopkins: The Habit Of Perfection, Indies Scope 2006