Gershom Scholem

Gershom Scholem (hebrejsky גרשם שלום, Geršom Šalom, rodným jménem Gerhard Scholem; 5. prosince 1897 – 21. února 1982) byl izraelský filosof a historik původem z Německa. Je považován za zakladatele moderního akademického studia kabaly a stal se prvním profesorem židovského mysticismu na Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě. V letech 1968 až 1974 byl prezidentem Izraelské akademie věd a klasického vzdělávání.

Prof. Gershom Scholem
Narození	5. prosince 1897 Berlín
Úmrtí	21. února 1982 (ve věku 84 let) Jeruzalém
Místo pohřbení	hřbitov v Sanhedrii
Povolání	filozof, knihovník, historik, pedagog, spisovatel, vysokoškolský učitel, bibliograf, bibliofil, básník a teolog
Alma mater	Mnichovská univerzita Humboldtova univerzita
Témata	filozofie a kabala
Významná díla	Major Trends in Jewish Mysticism From Berlin to Jerusalem On the Kabbalah and its Symbolism O mystické podobě božství On some basic concepts of Judaism
Ocenění	Izraelská cena (1958) Rothschild Prize (1961) Reuchlin Award (1969) Harveyho cena (1974) Velká literární cena Bavorské akademie krásných umění (1974) … více na Wikidatech
Manžel(ka)	Elsa Helene (Escha) Bergmann (1923–1936) Fania Scholem (1936–1982)
Rodiče	Arthur Scholem[1] a Betty Scholem[1]
Příbuzní	Werner Scholem[1], Reinhold Scholem[1] a Erich Scholem (sourozenci)
multimediální obsah na Commons
citáty na Wikicitátech
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Je znám pro svou sbírku přednášek Major Trends in Jewish Mysticism z roku 1941 a biografii Sabbatai Zevi, the Mystical Messiah z roku 1973. Jeho shromážděné spisy a eseje, publikované roku 1965 v knize On Kabbalah and its Symbolism, měly velký vliv na povědomí o židovském mysticismu mezi osobami nežidovského původu.^[2]

Biografie

Narodil se v Berlíně do asimilované židovské rodiny Arthura Scholema a Betty Hirschové Scholemové jako nejmladší ze čtyř synů.^[3] Proti jeho zájmu o judaismus se rázně postavil jeho otec, který byl tiskařem, avšak díky matčině zásahu mu bylo dovoleno studovat hebrejštinu a Talmud s ortodoxním rabínem.

Scholem v roce 1925

V roce 1915 se v Mnichově setkal s Walterem Benjaminem (Scholemovi bylo sedmnáct a Benjaminovi dvacet tři), kde tehdy začalo jejich dlouholeté přátelství, které skončilo až Benjaminovou sebevraždou v roce 1940. Později Scholem nastoupil ke studiu na Humboldtově univerzitě v Berlíně, kde studoval matematiku, filosofii a hebrejštinu, a kde se seznámil s Martinem Buberem, Šmu'elem Josefem Agnonem, Chajimem Nachmanem Bialikem, Achadem ha-Amem a Zalmanem Rubašovem (později byl znám jako Zalman Šazar).^[3] Posléze studoval matematickou logiku na univerzitě v Jeně pod vedením Gottloba Fregeho. V roce 1918 se v Bernu seznámil se svou budoucí první manželkou Elsou Burckhardtovou. Následujícího roku se vrátil do Německa, kde získal doktorát ze semitských jazyků na univerzitě Ludwiga-Maximiliana v Mnichově. Společně s Benjaminem založili fiktivní univerzitu Muri.

Svoji dizertační práci sepsal na téma nejstaršího známého kabalistického textu Sefer ha-Bahir.^[3] Vtažen sionismem a ovlivněn Buberem, emigroval v roce 1923 do britské mandátní Palestiny, kde se věnoval studiu židovského mysticismu a pracoval z kraje jako knihovník. Po svém příchodu si hebraizoval jméno na Geršom Scholem. Postupně se stal vedoucím oddělení hebrejské a židovské literatury v Národní knihovně a v roce 1925 začal přednášet na Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě.^[2]

Kabalu a židovský mysticismus vyučoval z vědeckého úhlu pohledu a v roce 1933 se stal prvním profesorem židovského mysticismu na univerzitě a tento post zastával až do svého odchodu do penze v roce 1965, kdy byl emeritován.^[3] V roce 1936 se oženil se svou druhou ženou Faniou Freudovou.

Jeho bratr Werner byl členem ultralevicové Fischer-Maslowovy skupiny a nejmladším členem Reichstagu, kde zastupoval Komunistickou stranu. Ze strany byl nakonec vyloučen a později zavražděn nacisty v koncentračním táboře Buchenwald.^[4] Na rozdíl od svého bratra byl Scholem rezolutním odpůrcem komunismu a marxismu.

Zemřel v Jeruzalémě, kde je pohřben vedle své ženy ve čtvrti Sanhedrija. Smuteční projev na jeho pohřbu pronesl Jürgen Habermas.

Ocenění

• V roce 1958 byla Scholemovi udělena Izraelská cena za židovská studia.^[5]
• V roce 1962 byl zvolen viceprezidentem a v roce 1968 prezidentem Izraelské akademie věd a klasického vzdělávání (v této funkci působil až do roku 1974).^[6]
• V roce 1969 mu bylo uděleno ocenění Jakur Jerušalajim.^[7]
• V roce 1977 mu byla za židovské myšlení udělena Bialikova cena.^[8]

Dílo

Níže je uvedený seznam vybraných děl v angličtině:

• Major Trends in Jewish Mysticism, 1941
• Jewish Gnosticism, Merkabah Mysticism, and the Talmudic Tradition, 1960
• Arendt and Scholem, „Eichmann in Jerusalem: Exchange of Letters between Gershom Scholem and Hannah Arendt“, v časopisu Encounter, 22/1, 1964
• The Messianic Idea in Judaism and other Essays on Jewish Spirituality, přeloženo 1971
• Sabbatai Sevi: The Mystical Messiah, 1973
• From Berlin to Jerusalem: Memories of My Youth, přeložil Harry Zohn, 1980.
• Kabbalah, Meridian 1974, Plume Books 1987 reissue: ISBN 0-452-01007-1
• Walter Benjamin: the Story of a Friendship, přeložil Harry Zohn. New York: Schocken Books, 1981.
• Origins of the Kabbalah, JPS, 1987 reissue: ISBN 0-691-02047-7
• On the Mystical Shape of the Godhead: Basic Concepts in the Kabbalah, 1997
• The Fullness of Time: Poems, přeložil Richard Sieburth
• On Jews and Judaism in Crisis: Selected Essays
• On the Kabbalah and Its Symbolism
• Tselem: The Representation of the Astral Body, přeložil Scott J. Thompson, 1987
• Zohar — The Book of Splendor: Basic Readings from the Kabbalah