Gilbert Stuart
americký malíř portrétů From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
Gilbert Charles Stuart (nar. Stewart; 3. prosince 1755 – 9. července 1828) byl americký malíř z kolonie Rhode Island, který je obecně považován za jednoho z nejdůležitějších amerických portrétistů. Jeho nejznámějším dílem je portrét George Washingtona, započatý v roce 1796, který je někdy označován jako Portrét z Athenaea (Athenaeum Portrait). Stuart si portrét ponechal a použil jej k malování desítek kopií, které si objednávali zákaznícii v Americe i v zahraničí. Portrét se již více než století objevuje na americké dolarové bankovce[1] a byl na různých poštovních známkách 19. a počátku 20. století.[2]
Stuart vytvořil portréty více než 1000 lidí, včetně prvních šesti prezidentů USA.[3] Jeho práce lze dnes najít v muzeích po celých Spojených státech a Velké Británii, zejména v Metropolitním muzeu umění a Frickově galerii v New Yorku, Národní galerii ve Washingtonu, Národní portrétní galerii v Londýně, Muzeum umění ve Worcesteru v Massachusetts a Muzeu výtvarného umění v Bostonu.[4]
Remove ads
Život
Mládí

Gilbert Stuart se narodil v Saunderstownu, vesnici v North Kingstownu v kolonii Rhode Island and Providence Plantations, a byl pokřtěn 11. dubna 1756 v kostele Old Narragansett Church.[5][6] Byl třetím dítětem skotského přistěhovalce Gilberta Stewarta,[7] výrobce šňupacího tabáku, a Elizabeth Anthony Stewartové, členky prominentní rodiny vlastnící půdu z Middletownu na Rhode Islandu.[3] Stuartův otec vlastnil první dílnu na šňupací tabák v Americe, která se nacházela v přízemí rodinné usedlosti.[8]
Stuart se v šesti letech přestěhoval do Newportu na Rhode Island, kde jeho otec obchodoval. V Newportu poprvé začal projevovat malířský talent. V roce 1770 se seznámil se skotským umělcem Cosmem Alexanderem, návštěvníkem kolonií, který tvořil portréty místní honorace a stal se Stuartovým učitelem.[9][10] Když mu bylo 14 let, namaloval Stuart pod vedením Alexandera obraz Španělé Dr. Huntera, dnes visící v Hunter House Mansion v Newportu.[6]
V roce 1771 se Stuart přestěhoval s Alexandrem do Skotska, aby dokončil studium; Alexander však o rok později zemřel v Edinburghu. Stuart se snažil uživit a rozvíjet se jako malíř, ale nedařilo se mu, a tak se v roce 1773 vrátil do Newportu.[11]

Vyhlídky Stuarta jako portrétisty byly ohroženy nástupem americké revoluce a s ní spojeným sociálním neklidem. Stuart byl loajalistou[12] a podle příkladu Johna Singletona Copleyho odešel v roce 1775 do Anglie. Jeho malířský styl se v tomto období začal rozvíjet nad rámec relativně lineárního stylu s ostrými čarami, který se naučil od Alexandra.[13] Zpočátku byl neúspěšný, ale v roce 1777 se stal chráněncem Benjamina Westa a následujících šest let s ním studoval. Vztah byl pro něho přínosný a poprvé vystavoval v Královské akademii na jaře 1777.[14]

V roce 1782 zažil Stuart úspěch, a to především díky obrazu Bruslař, portrétu Williama Granta. Byl to Stuartův první portrét celé postavy a podle historičky umění Margaret C. S. Christmanové „popíral převládající názor, že Stuart dokáže přijatelně zobrazit obličej, ale pokud jde o postavu, nedokáže se dostat pod pátý knoflík“.[15] Stuart řekl, že ho „najednou proslavil jediný obraz“.
V jednu chvíli s cenou jeho obrazy mohly soutěžit pouze renomovaní angličtí umělci Joshu Reynolds a Thomas Gainsborough. Navzdory mnoha zakázkám však nedokázal udržovat své finance v pořádku a hrozilo mu, že bude poslán do vězení dlužníků. V roce 1787 uprchl do irského Dublinu, kde se stejnou vervou maloval i hromadil dluhy.
Působení v USA
Stuart ukončil 18letý pobyt v Británii a Irsku v roce 1793 a zanechal po sobě řadu nedokončených obrazů. Do Spojených států se vrátil se zvláštním cílem: namalovat portrét George Washingtona, nechat ho reprodukovat jako rytinu a zajistit svou rodinu prodejem těchto rytin.[16] Krátce se usadil v New Yorku a maloval portréty vlivných lidí, kteří by ho mohli uvést k Washingtonovi.[14] V roce 1794 namaloval státníka Johna Jaye, od kterého dostal doporučující dopis do Washingtonu. V roce 1795 se Stuart přestěhoval do Germantownu ve Filadelfii, kde si otevřel ateliér.[17][18] Washingtona pak namaloval později v tomtéž roce.


Stuart namaloval řadu známých portrétů Washingtona, z nichž každý vyvolal poptávku po kopiích, což Stuarta zaměstnalo a dobře zaplatilo na celé roky. Nejslavnější a nejznámější z těchto podobizen je známá jako Portrét z Athenaea a je zobrazena na americké jednodolarové bankovce. Stuart namaloval asi 75 reprodukcí Portrétu z Athenaea.[19] Původní verzi však nikdy nedokončil; po dokončení Washingtonovy tváře si ji ponechal nezměněnou, aby podle ní tvořil kopie.[20] Prodal až 70 jejích reprodukcí za cenu 100 tehdejších dolarů za kus, ale původní portrét zůstal ještě v době jeho smrti v roce 1828 nedokončený. Obraz byl v roce 1980 společně zakoupen Národní portrétní galerií a Muzeem výtvarného umění v Bostonu a obvykle bývá vystaven v Národní portrétní galerii.[21][22]
Další slavný obraz George Washingtona je Lansdowneův portrét, velký portrét, jehož jedna verze visí v Bílém domě v sále East Room. Obraz byl zachráněn během vypálení Washingtonu v britsko-americké válce v roce 1812 díky úsilí první dámy Dolley Madisonové a Paula Jenningse, jednoho z otroků prezidenta Jamese Madisona. Čtyři verze portrétu jsou připisovány Stuartovi[23] a další kopie byly namalovány jinými umělci pro americké vládní budovy. V roce 1803 si Stuart otevřel ateliér ve Washingtonu.
Stuart se v roce 1805 přestěhoval do Devonshire Street v Bostonu a pokračoval v tradici úspěchů u uměleckých kritiků a finančních problémů.[24] Svá díla vystavoval v místních galeriích Doggett's Repository[25] a Julien Hall. [26] Jeho radu vyhledávali další umělci, jako byli John Trumbull, Thomas Sully, Washington Allston a John Vanderlyn.[15]
Osobní život

Stuart se někdy kolem září 1786 oženil s Charlotte Coatesovou; byla o 13 let mladší a „mimořádně hezká“. Měli 12 dětí, z nichž pět bylo roku 1815 již mrtvých a další dvě pak zemřely mladé. Jejich dcera Jane (1812–1888) se také stala malířkou. Měla ateliéry v Bostonu a Newportu na Rhode Islandu, a tam prodala mnoho obrazů svého otce i jejich replik, které sama namalovala.[27]
V roce 1824 Stuart utrpěl mrtvici, po která částečně ochrnul. Pokračoval však v práci a malovat přestal až dva roky před svou smrtí v Bostonu 9. července 1828 ve věku 72 let.[28] Byl pohřben na hřbitově Old South Burial Ground ve čtvrti Boston Common.
Stuart zanechal svou rodinu těžce zadluženou a jeho manželka a dcery si nemohly koupit upravené hrobové místo. Byl proto pohřben v neoznačeném hrobě, který levně koupily od místního truhláře Benjamina Howlanda. [29] Rodina se vzpamatovala z finančních potíží o 10 let později a plánovala přemístit jeho tělo na hřbitov v Newportu. Nemohli si však vzpomenout na přesné umístění jeho hrobu, takže ostatky zůstaly na místě.[30] Na hřbitově v Newportu je památník Stuarta, jeho manželky a jejich dětí.
Bostonské Athenæum uspořádalo v srpnu 1828 benefiční výstavu Stuartových děl ve snaze finančně pomoci jeho rodině. Pro tuto kriticky uznávanou a dobře obeslanou výstavu bylo zapůjčeno více než 250 portrétů. Tam byl také poprvé veřejně představen jeho nedokončený Washingtonův <i>Portrét z</i> <i id="mwlw">Athenaea</i> z roku 1796.[31]
Remove ads
Odkaz
Během své kariéry Gilbert Stuart namaloval podobizny více než 1000 amerických osobností.[32] Kritikové vyzvedávali vitalitu a přirozenost jeho portrétů a jím portrétovaní lidé se v jeho společnosti cítili dobře. John Adams řekl:
„ | Obecně řečeno žádné pokání není jako nechat si dělat portrét. Musíte sedět nehybně v nepřirozené pozici, což je zkouška trpělivosti. Ale Stuartovi bych klidně byl modelem od prvního ledna do posledního prosince, protože mě nechává dělat, co chci, a neustále mě baví svým povídáním.[33] | “ |
Stuart byl známý tím, že pracoval bez pomoci skic, začal přímo na plátně, což bylo v té době velmi neobvyklé. Jeho přístup naznačuje rada, kterou dal svému žákovi Matthew Harrisovi Jouettovi: „Nikdy nešetři barvami, maluj důkladně, ale udržuj své barvy tak oddělené, jak jen můžeš. Žádné míchání barev, to ničí jasný a krásný účinek.“[15]
John Henri Isaac Browere sejmul kolem 1825 sádrový otisk Stuartovy tváře.[34] V roce 1940 vydala americká pošta sérii poštovních známek s názvem „Famous Americans Series“ na památku slavných umělců, autorů, vynálezců, vědců, básníků, pedagogů a hudebníků. Gilbert Stuart se nachází na jednocentové známce v kategorii umělců, spolu s Jamesem McNeilem Whistlerem, Augustem Saint-Gaudensem, Danielem Chesterem Frenchem a Fredericem Remingtonem.
Dnes je Stuartův rodný dům v Saunderstownu na Rhode Islandu přístupný veřejnosti jako Rodný dům a muzeum Gilberta Stuarta. Muzeum se skládá z původního domu, kde se umělec narodil. Po celém domě visící kopie jeho obrazů. Muzeum bylo otevřeno v roce 1930.[35]
- Pamětní deska umístěná v Boston Common
- Busta Stuarta podle odlitku Johna H. I. Browereho, kolem 1825
- Gilbert Stuart
Stuartovy obrazy Washingtona, Jeffersona a dalších sloužily jako modely pro desítky amerických poštovních známek.
- 1861
- 1861
- 1903
- 1954
Remove ads
Galerie portrétů
- John Banister, Jr., 1774–1775
- Paní Banisterová se synem, 1774
- Jacob Rodriguez Rivera, asi 1775
- Benjamin Waterhouse, 1775
- Americký umělec Benjamin West, 1783–1784
- Anglický umělec Joshua Reynolds, 1784
- Americký umělec John Singleton Copley, c. 1784
- John Jones z Frankley, 1785, Birmingham Museum of Art
- Náčelník Mohawků Joseph Brant, 1785, Britské muzeum, Londýn
- John Jay, 1794, první předseda Nejvyššího soudu Spojených států
- William Bayard, 1794, Princeton University Art Museum
- Horatio Gates, 1794, Metropolitní muzeum umění
- Peter Gansevoort, 1794
- Peter Stuyvesant, vlastník půdy a obchodník v New Yorku, kolem 1793-95
- George Washington, 1795, Metropolitní muzeum umění v New Yorku
- George Washington, 1797, Crystal Bridges Museum of American Art, Bentonville, Arkansas
- George Gibbs, 1798, Newport Art Museum, Rhode Island
- Anna Payneová Cuttsová, sestra první dámy Dolley Madisonové, 1804, Bílý dům
- Čtvrtý prezident Spojených států James Madison, 1804, Bowdoin College Museum of Art
- Jérôme Bonaparte, bratr Napoleona Bonaparteho, 1804
- George Calvert, politik a plantážník, 1804
- Rosalie Stier Calvertová, manželka Georga Calverta
- John Carroll, první katolický biskup Spojených států, asi 1804, Georgetown University Art Collection, Washington, DC
- George Washington na Dorchester Heights, 1806, Boston Museum of Fine Arts
- Paní Grayová Otisová, 1809, Reynold House Museum of American Art, Winston-Salem, NC
- První dáma Spojených států Abigail Adamsová, asi 1800–1815
- Generálmajor Henry Dearborn 1812–1815 [?]
- Henry Rice, obchodník z Bostonu a poslanec v Massachusetts, asi 1815
- Americký umělec John Trumbull, asi 1818
- Prezident Spojených států John Quincy Adams, 1818
- Prezident Spojených států James Madison, asi 1821, Národní galerie umění
- Prezident Spojených států James Monroe, asi 1820–1822
- Prezident Spojených států John Adams, 1826
- První dáma Spojených států Louisa Catherine Adamsová, asi 1821–1826
Remove ads
Odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads