Giovanni Gentile

Giovanni Gentile ([dʒoˈvanni dʒenˈtiːle); 30. května 1875, Castelvetrano – 15. dubna 1944, Florencie) byl italský neohegeliánský idealistický filozof a politik.

Giovanni Gentile
Rodné jméno	Giovanni Gentile
Narození	29. května 1875 Castelvetrano
Úmrtí	15. dubna 1944 (ve věku 68 let) Salviatino
Místo pohřbení	Santa Croce
Povolání	filozof, pedagog, politik, vysokoškolský učitel a literární kritik
Alma mater	Státní klasické lyceum L. Ximenese (do 1892) Vyšší normální škola, třída literatury a filozofie (1893–1897) Florentská univerzita (1899–1900)
Témata	filozofie
Ocenění	Gautieriova cena (1897) Serenova medaile (1928) Záslužný řád Německého orla
Politická příslušnost	Národní fašistická strana
Manžel(ka)	Erminia Nudiová (od 1901)
Děti	Giovanni Gentile Federico Gentile[1]
Rodiče	Benedetto Gentile
Vlivy	Georg Wilhelm Friedrich Hegel
multimediální obsah na Commons
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Názory

Sám sebe popisoval jako filozofa fašismu a byl také ghostwriterem, který pro Benita Mussoliniho napsal Doktrínu fašismu.

Smrt

Nápis na náhrobku ve florentském kostele Santa Croce

V roce 1944 byl zavražděn příslušníky italského hnutí odporu z komunistické partyzánské skupiny GAP (Gruppi di Azione Patriottica).^[2] Je pohřben v kostele Santa Croce.^[3]

Kritika

Katolická církev zařadila Gentilovy spisy do Indexu zakázaných knih.^[4]