Go-Uda

Go-Uda (japonsky 後宇多天皇, Go-Uda-tennó, 17. listopadu 1267 – 16. července 1324) byl devadesátý první císař Japonska^[1] v souladu s tradičním pořadím posloupnosti.^[2] Vládl od 6. března 1274 do své abdikace 27. listopadu 1287.^[3][4]

Go-Uda
Narození	17. prosince 1267
Úmrtí	16. července 1324 (ve věku 56 let) Daikakudži
Pohřben	Sagano
Potomci	Go-Nidžó, Šóši, Go-Daigo, Baiši a Šóen
Otec	Kamejama
Matka	Saneko Fudžiwara
Příbuzní	Cuneaki, Džidó, Gjóen, Rjódžo a Sončin (sourozenci) Kinjasu Tóin (adoptované dítě) Q110768783 (júši) Tadafusa Minamoto (júši) Kunijoši, Kunimi a Benši (vnoučata)
Podpis
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Princ, jehož osobní jméno (imina) před nástupem na Chryzantémový trůn znělo Johito (世仁親王),^[3] byl druhorozeným synem císaře Kamejamy z linie Daikakudži. Tento panovník z 13. století byl pojmenován po císaři Udovi, který vládl v 9. století. Výraz go- (後) se doslovně překládá jako „pozdější“. Go-Uda tedy může být označován jako „pozdější císař Uda“. Jelikož se japonské go v některých starších pramenech rovněž překládalo ve významu „ten druhý“, mohl by tento císař být také označován jako Uda druhý či Uda II.

Události za Go-Udova života

Roku 1268 se tehdy dvouletý princ Johito stal korunním princem. Podle podmínek závěti císaře Go-Sagy, který zemřel v roce 1272, se měl roku 1274 stát po abdikaci svého otce císařem. Ten se také 6. března 1274 vzdal v 15. roce své vlády trůnu ve prospěch svého syna.^[3] Dne 4. května pak princ Johito usedl na Chryzantémový trůn,^[4] aby se posléze stal císařem Go-Udou. Kamejama poté dál uplatňoval moc z pozice klášterního císaře.

Během Go-Udovy vlády se v letech 1274 a 1281 uskutečnily dvě mongolské invaze do Japonska. Přestože se Mongolům podařilo vybudovat u Fukuoky předmostí, byli během krátké doby zahnáni zpět.

Dne 23. listopadu 1275 byl druhý syn bývalého císaře Go-Fukakusy, princ Hirohito (熈仁親王), jmenován korunním princem a dědicem svého bratrance z linie Daikakudži, císaře Go-Udy. Byl to výsledek politického manévrování Hirohitova otce Go-Fukakusy z linie Džimjóin-tó.^[3]

Bývalý císař Go-Fukakusa, nespokojený s tím, že jeho vlastní linie Džimjóin-tó (持明院統) neovládá trůn, zatímco linie Daikakudži (大覚寺統) jeho mladšího bratra, bývalého císaře Kamejamy, ano, přinutil v roce 1287 jak šógunátní vládu, tak císařský dvůr v Kjótu, aby donutili císaře Go-Udu abdikovat ve prospěch Go-Fukakusova druhorozeného syna prince Hirohita (熈仁親王), budoucího císaře Fušimiho.

Klášterním císařem se Go-Uda stal za vlády svých synů ─ prvorozeného, prince Kuniharua (邦治親王), známého jako císař Go-Nidžó (1301─1308), a druhorozeného, prince Takaharua (尊治親王), jenž vešel ve známost jako císař Go-Daigo (od roku 1318, kdy Go-Daigo usedl na trůn, do roku 1321, kdy se Go-Daigo sám ujal přímé vlády.

Pamětní šintoistická svatyně a mauzoleum na počest císaře Go-Udy

Bývalý císař Go-Uda zemřel 16. července 1324 ve věku 58 let.^[4] Jeho císařským mauzoleem je Rengebudži no misasagi (蓮華峯寺陵) v kjótské čtvrti Ukjó-ku. ^[2]

Rodina

Císařský princ Johito neboli císař Go-Uda měl 9 manželek, s nimiž zplodil 10 dětí, 6 synů a 4 dcery. Jeho prvorozený syn, císařský princ Kuniharu (邦治親王), se posléze stal císařem Go-Nidžóem a jeho druhorozený syn, císařský princ Takaharu (尊治親王), se pak stal císařem Go-Daigoem.