Gottfried Clam-Martinic
český šlechtic a politik From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
Gottfried Clam-Martinic, též Bohumír Clam-Martinic (30. července 1864 Klam[2][3] – 24. listopadu 1935 Klam[2][3]) byl rakouský šlechtic z českého rodu Clam-Martiniců, důstojník c. k. armády a politik z Čech, na konci 19. století poslanec Říšské rady. Ve vojsku sloužil u jezdectva, za první světové války dosáhl hodnosti plukovníka a zúčastnil se bojů na východní frontě. Po zániku monarchie byl penzionován a dožil v soukromí v Rakousku. Jeho starší bratr Heinrich Clam-Martinic byl v letech 1916–1917 rakouským předsedou vlády.
Remove ads
Životopis
.jpg)
.JPG)
Pocházel ze šlechtického rodu Clam-Martiniců. Narodil se jako mladší syn politika Richarda Clam-Martinice (1832–1891) a jeho manželky Luisy, rozené hraběnky Bombellesové (1836–1921). Po otci byl synovcem vlivného českého politika Jindřicha Jaroslava Clam-Martinice (1826–1887),[4] z matčiny strany byl jeho strýcem dlouholetý nejvyšší hofmistr korunního prince Rudolfa admirál Karl von Bombelles (1832–1889).[2]
Po maturitě na gymnáziu studoval v letech 1883–1885 práva na Karlově univerzitě, vzdělání ale nedokončil a vstoupil do c. k. armády. V roce 1887 získal hodnost poručíka a v roce 1892 byl povýšen na nadporučíka.[5] Po uzavření manželství odešel na dovolenou, znovu byl aktivován v roce 1896.[6]
Kromě služby v armádě se angažoval i v politice, byl krátce poslancem Říšské rady (celostátního parlamentu Předlitavska), kam usedl v doplňovacích volbách roku 1895 za kurii velkostatkářskou v Čechách. Nastoupil 22. října 1895 místo Evžena Vratislava z Mitrovic. Rezignace byla oznámena na schůzi 10. března 1896.[7][8]Na Říšské radě je roku 1895 uváděn coby kandidát Strany konzervativního velkostatku, která sdružovala federalisticky a autonomisticky orientované velkostatkáře, podporující program českého státního práva.[9]
V armádě byl v roce 1900 povýšen na rytmistra u 1. hulánského pluku v Krakově.[10] U této jednotky pak strávil několik dalších let.[11] Od mládí proslul jako vynikajicí jezdec a od roku 1910 působil jako pedagog na Vojenském jezdeckém institutu ve Vídni.[12] V roce 1912 byl povýšen do hodnosti majora[13] a na začátku první světové války byl přidělen jako ordonanční důstojník ke generálnímu štábu. Byl účastníkem bojů na východní frontě a v roce 1915 získal hodnost podplukovníka. V květnu 1917 převzal velení posádky v Olkuszi a k datu 1. srpna 1917 byl povýšen na plukovníka.[14] V závěru války byl oblastním velitelem v Lubinu.[15]
Po rozpadu monarchie byl k datu 1. ledna 1919 v armádě penzionován.[3] Krátce pobýval na zámku Smečno, kde sídlil jeho bratr Heinrich Clam-Martinic. Ten byl českým obyvatelstvem označován za prorakouského a v březnu 1919 donutily dělnické demonstrace Gottfrieda k odjezdu ze Smečna.[16] Později trvale sídlil na starobylém rodovém sídle v Klamu v Horním Rakousku, který byl taktéž majetkem jeho staršího bratra.[17]
Jako mladší syn zdědil po otci jen menší majetek, byl vlastníkem statku Rtišovice, na zdejším zámku také pobýval, ale v roce 1895 velkostatek prodal.
Zemřel v Klamu 24. listopadu 1935 ve věku 71 let, pochován byl na vídeňském hřbitově Hietzing.[18]
Remove ads
Vyznamenání
V roce 1890 byl jmenován c. k. komořím[19] Během služby v armádě získal několik vyznamenání, byl nositelem Vojenského záslužného kříže, Vojenské záslužné medaile, Vojenského jubilejního kříže a Karlova vojenského kříže.[20] V roce 1916 získal Řád železné koruny III. třídy s válečnou dekorací.[21]
Manželství a potomci
Ve Vídni se 26. května 1894 oženil s hraběnkou Sophií von Stockau (1874–1924).[22] Měli spolu tři dcery a dva syny.
- 1. Aloisie (26. 4. 1895 Rtišovice – 30. 12. 1963 Vídeň), řeholnice[23]
- 2. Franziska (30. 7. 1897 Essling – 30. 10. 1983 Vídeň), manž. 1923 hrabě Franz Maria von und zu Eltz (6. 9. 1893 Thalheim bei Wels – 3. 10. 1941 Linec)[23]
- 3. Margaretha (16. 9. 1899 Krakov – 2. 11. 1968 Linec), svobodná a bezdětná[23]
- 4. Heinrich (27. 8. 1902 Marianka – 18. 11. 1918 Vídeň)[23]
- 5. Georg (23. 2. 1908 Krakov – 7. 1. 2000 Klam), manž. 1939 hraběnka Marie Antonie z Abenspergu a Traunu (1. 9. 1919 Vídeň – 23. 7. 2010 Klam)[23]
Odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads