Gottfried Hohenlohe-Langenburg

Gottfried Karel Josef princ z Hohenlohe-Langenburgu (německy Gottfried Karl Joseph Prinz zu Hohenlohe-Langenburg, známý též jako Fredi Hohenlohe; 15. ledna 1860 Cegléd, Uhry – 19. listopadu 1933 Červený Hrádek) byl německý šlechtic a velkostatkář v Čechách. Zastával čestné hodnosti u císařského dvora ve Vídni a od roku 1909 byl členem rakouské Panské sněmovny. V severních Čechách vlastnil zámek Červený Hrádek s 12 000 hektary pozemků.

Gottfried princ z Hohenlohe-Langenburgu
Dědičný člen rakouské Panské sněmovny
Ve funkci: 27. prosince 1909 – 1918
Panovník	František Josef I., Karel I.
Nástupce	monarchie zanikla
Tajný rada
C. k. komoří
Vojenská služba
Služba	Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Doba služby	1881–1889
Hodnost	nadporučík
Narození	15. ledna 1860 Cegléd Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	19. listopadu 1933 (ve věku 73 let) Červený Hrádek Československo Československo
Místo pohřbení	Hrobka rodu Hohenlohe v Červeném Hrádku
Choť	(1890) Anna z Schönborn-Buchheimu (1865–1954)
Rodiče	Ludvík z Hohenlohe-Langenburgu (1823–1866) a Gabriela z Trauttmansdorff-Weinsbergu (1840–1927)
Děti	Marie Isabela z Hohenlohe-Langenburgu Ludvík Ervín z Hohenlohe-Langenburgu Gotfried Konstantin z Hohenlohe-Langenburgu Max Egon z Hohenlohe-Langenburgu Rudolf Ferdinand z Hohenlohe-Langenburgu Karel Ervín z Hohenlohe-Langenburgu
Příbuzní	Marie Isabella Prinzessin zu Hohenlohe-Langenburg[1], Max Karl Rudolf Prinz zu Hohenlohe-Langenburg[1], Gabriela z Hohenlohe-Langenburgu[1], Adelheid z Hohenlohe-Langenburgu[1] a Karl Prinz zu Hohenlohe-Langenburg[1] (sourozenci) Kristiana z Windisch-Grätze[2], Gotfried z Windisch-Grätze[2] a Hugo Veriand z Windisch-Grätze[2] (vnoučata)
Profese	politik
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Životopis

Zámek Červený Hrádek

Pocházel z významného šlechtického rodu Hohenlohů, patřil k linii Hohenlohe-Langenburg, narodil se v Uhrách jako nejstarší syn prince Ludvíka z Hohenlohe-Langenburgu (1823–1866), který padl v bitvě u Hradce Králové. Matka Gabriela (1840–1927) pocházela z rodu Trauttmansdorffů, byla dědičkou velkostatku Červený Hrádek^[3] a podruhé se provdala za hraběte Ladislava Rudolfa z Thun-Hohensteinu.

Gottfried po maturitě na gymnáziu v Praze studoval práva na Karlově univerzitě, poté absolvoval vojenský výcvik v Hranicích na Moravě a v roce 1881 jako kadet vstoupil do armády. Z aktivní služby odešel v roce 1889 v hodnosti nadporučíka. Byl také c. k. komořím, tajným radou a v roce 1909 byl jmenován dědičným členem rakouské panské sněmovny.

Majetek

V roce 1892 převzal na základě předchozích rodinných dohod matčino dědictví velkostatek Červený Hrádek, kde se trvale usadil. K velkostatku patřilo 12 000 hektarů půdy, převážně lesů, jejichž správě se Gottfried pečlivě věnoval. V letech 1894–1896 nechal stavebně upravit zámek podle návrhů mladého Jana Kotěry. Gottfried byl vášnivým lovcem a zúčastnil se honů po celé Evropě, naopak na Červeném Hrádku hostil řadu významných osobností. V roce 1904 je doložena návštěva českého místodržitele hraběte Karla Marii z Coudenhove, na Červeném Hrádku několikrát pobýval také pozdější císař Karel I., který patřil k rodinným přátelům.

Gottfried se angažoval také v charitě a mimo jiné byl patronem sboru dobrovolných hasičů v Jirkově. Krátce před smrtí předal správu velkostatku v roce 1933 synovi Maxu Egonovi.

Rodina

Jeho manželkou byla hraběnka Anna von Schönborn-Buchheim (1865–1954), s níž se oženil ve Vídni v roce 1890. Anna byla dcerou českého zemského poslance Ervína Schönborna (1842–1903), majitele Dolní Lukavice a mimo jiné švagrovou Gottfriedova vzdáleného příbuzného, rakouského ministerského předsedy Konráda z Hohenlohe-Schillingsfürstu. Měli spolu jednu dceru a pět synů, všechny děti se narodily na Červeném Hrádku.^[4]

• 1. Marie Isabela (30. 5. 1891 – 20. 9. 1982 Bad Mergentheim, Bádensko-Württembersko)
  • ⚭ (1929) Alfred Weriand z Windisch-Grätze (12. 3. 1890 – 7. 3. 1972 Weikersheim, Bádensko-Württembersko)
• 2. Ludvík (13. 10. 1892 – 26. 5. 1945 Šoproň)
  • ⚭ (1921) Amálie Marie Hadik de Futak (5. 7. 1894 Tornanádaska, Borsod-Abaúj-Zemplén)
• 3. Gotfried Konstantin (11. 9. 1893 – 2. 6. 1973 Bad Mergentheim)
• 4. Max Egon (19. 11. 1897 – 13. 8. 1968 Marbella)
  • ⚭ (1921) María de la Piedad Iturbe y Scholtz (31. 8. 1892 Paříž – 26. 11. 1990 Madrid)
• 5. Karel Ervín (1. 12. 1903 – 4. 5. 1983 Ravensburg)
  • ⚭ (1934) hraběnka Anna Marie Czerninová z Chudenic (21. 10. 1914 Vídeň – 19. 12. 1988 Hoßkirch, Bádensko-Württembersko)
• 6. Rudolf Ferdinand (1. 12. 1903 – 13. 9. 1976 Tegernsee)
  • ⚭ (1959) Ines Schramm (15. 1. 1923 Berlín – ?)