Gotthard Josef Lašek

Gotthard Josef Lašek, křtěný Gotthard (5. května 1854 Chrudim^[1] – 9. února 1937 Čakovice^[2]), byl český pedagog, hudební skladatel, sbormistr, dirigent, spisovatel a publicista.

Gotthard Josef Lašek
Gotthard Josef Lašek
Narození	5. května 1854 Chrudim Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	9. února 1937 (ve věku 82 let) Čakovice Československo Československo
Povolání	učitel, hudební skladatel, publicista a historik
Příbuzní	Bedřich Ladislav Lašek bratr František Lašek bratr
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Gotthard Lašek se narodil v Chrudimi v rodině šikovatele 21. pluku Josefa Laška a jeho ženy Anny rodem Boháčkové z Černilova.^[1] Vyrůstal v hudebně zaměřené rodině a hudba, ať kantorská jej provázela po celý život. Absolvoval Obecnou školu v Čáslavi, kam se rodina přestěhovala a dále pokračoval studovat na reálném gymnáziu v Kutné Hoře, kde také roku 1873 maturoval na učitelském ústavu a později zde začal i učit. Ještě v témže roce byl jmenován mladším učitelem v Kostelci nad Orlicí, kde zastával funkci ředitele pěveckého spolku Orlice.

V roce 1876 odešel do Častolovic, kde byl jmenován učitelem a roku 1880 se stal řídícím učitelem. Zde setrval až do roku 1885, kdy odešel do Vamberka, kde působil v letech 1895–1918, jako ředitel měšťanské školy a průmyslové pokračovací školy a byl zde rovněž ředitelem tamějšího kůru. Poslední léta svého života strávil v Čakovicích, kde řídil pěvecký spolek Lyra a kde také 9. února roku 1937 zemřel.

Gothard Josef Lašek byl autorem řady místopisných knih, historických povídek pro mládež, cestopisů, hudební skladatel, historik hudby, vydavatel hudebních i literárních děl a přispíval články do řady časopisů, například do časopisu Varyto, který uveřejnil jeho Dějiny hudby v Čechách.

Dílo

Hudební

• 1895 Taneční album (vydal se svými bratry Bedřichem Ladislavem a Františkem)
  • Třicet dva české tance
• zkomponoval několik hudebních salonních skladeb, mší a 52 českých tanců

Literární

• 1878 Topografické či místopisné vypsání města Kostelce nad Orlicí
• 1879 Několik večerů pod lipou
• 1880 Nejslavnější doba země moravské
• 1881 Častolovice nad Orlicí jich dějiny a popsání^[3]
• 1883 Pancéř ze Smojna
• 1884 Hejtmanství rychnovské – okres kostelecký
• 1890 Pohoří a podhoří orlické^[4]
• 1894 Památky královského hornického města Hory Kutné (spoluautor Antonín Zavadil)
• 1897 Zlatým prutem země České
• 1899 Nezabudky (vydal vlastním nákladem)
• 1898 Památná místa okolí kutnohorského
  • Solnice město a bývalé panství
  • Místopisné vypsání Kostelce nad Orlicí
• 1904 Stručné dějiny českého zpěvu a české hudby^[5]