Grabs

Grabs je obec ve švýcarském kantonu St. Gallen. Nachází se na jihovýchodě kantonu, nedaleko hranic s Lichtenštejnskem. Žije zde přibližně 7 100^[1] obyvatel.

Grabs
znak
Poloha
Souřadnice	47°11′ s. š., 9°26′35″ v. d.
Nadmořská výška	476 m n. m.
Časové pásmo	UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas)
Stát	Švýcarsko Švýcarsko
Kanton	St. Gallen
Volební obvod	Werdenberg
Grabs Grabs, Švýcarsko
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	54,65 km²
Počet obyvatel	7 068 (2018)[1]
Hustota zalidnění	129,3 obyv./km²
Správa
Oficiální web	www.grabs.ch
PSČ	9470 Werdenberg 9472 Grabs
Označení vozidel	SG
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Geografie

Grabs leží v údolí Rýna mezi městy Buchs na jihu a Gams na severu. Na západě se dotýká obce Wildhaus-Alt St. Johann, na jihu obce Sevelen a na jihozápadě obce Walenstadt. K obci Grabs patří rozsáhlé rozptýlené osady na Grabserbergu a Studnerbergu a městečko Werdenberg.

K obci patří rozsáhlé alpy i rozsáhlé lesní plochy; obec Grabs je největším vlastníkem lesů v kantonu St. Gallen. Mezi horami se na území obce rozkládá jezero Voralpsee, které leží v nadmořské výšce 1123 metrů.

Grabs patří do volebního obvodu Werdenberg a se svou rozlohou 54,64 km² je větší než kanton Basilej-město. Obec má velký podíl na úpatí Alp. Pohoří patří do skupiny Alvier (nejvyšší hora: Gamsberg 2385 m n. m.) a také Churfirsten (nejvyšší hora: Hinterrugg 2306 m n. m.). Nadmořská výška se pohybuje od 443 m n. m. v Ochsensandu až po Gamsberg 2385 m n. m.

Historie

Grabs (1922)

Historie města Grabs sahá až do římských dob. Tehdy stály na území obce Grabs dvě římské věže, tzv. forty, které byly postaveny k zabezpečení římské cesty na levém břehu Rýna ze Sargansu do Gamsu. Jedna stála v dolní části Grabserberge, druhá pod Margelchopfem nad Obergatterem. Obě místa se dnes nazývají Gästelen.^[2]

Dobytí údolí Rýna vedlo k romanizaci původního obyvatelstva a vzniku rétorománského kmene. Ještě v současnosti mnoho místních a polních názvů odkazuje na osídlení románským obyvatelstvem. Románského původu je i místní jméno Grabs; rané doklady jako Quadrabitis, Quaradaves, Quadravedes (9. století), později pak de Grabdis (1235) naznačují caput rapidae, což znamená „začátek (nebo konec) peřejí“, či také „začátek (nebo konec) strmého stoupání“.^[3]

Od raného středověku až do raného novověku byl Churrätien označením pro část pozdně římské provincie Raetia prima, do níž patřilo i území obce Grabs. V době stěhování národů se Alamani tlačili od severu proti Rýnu; jejich nápor prozatím zastavil pouze Hirschensprung – úzký průsmyk mezi Alpsteinem a Rýnem, ale ani ten nebyl nepřekonatelnou překážkou. Již v 8. století žili mezi rétorománským obyvatelstvem Alamani. Proces přesídlování obyvatelstva se urychlil, když oblast ovládla hrabata z Werdenbergu.

Se zánikem dynastie v roce 1484 připadl Werdenberg po krátkém panování různých pánů v roce 1517 Glarusu jako hofmistrovství. Jejich vláda trvala až do vpádu Francouzů v roce 1798. Pět let, do roku 1803, byl Grabs součástí okresu Werdenberg v nově založeném kantonu Linth. Kanton Linth se skládal z bývalé spolkové lokality Glarus a jejího poddanského území Werdenberg, bývalých poddanských území Schwyzu (Höfe, March, Einsiedeln) a lokality Curychu (Sax), bývalých společných panství Uznach, Gaster, Sargans a města Rapperswil a také Obertoggenburgu, který dříve patřil knížecímu opatství St. Gallen.

Kanton Linth byl opět zrušen Napoleonovým zprostředkovatelským aktem z roku 1803, kterým Švýcarsko získalo novou ústavu. Jeho území bylo rozděleno mezi nové kantony Schwyz (Höfe, March, Einsiedeln), Glarus a St. Gallen (Rapperswil, Uznach, Gaster, Sargans, Werdenberg s Grabs, Sax, Obertoggenburg).^[2]

Obyvatelstvo

Hrad a obec Werdenberg

Vývoj počtu obyvatel[2]
Rok	1816	1850	1900	1950	2000	2005	2010	2015	2019
Počet obyvatel	2354	3272	4411	4516	6297	6381	6842	6929	7147

Hospodářství

Po kantonální nemocnici je největším podnikem v Grabsu mezinárodně působící výrobce etiket a etiketovacích strojů Pago.

Osobnosti

• Andreas Sprecher von Bernegg (1871–1951), botanik
• Curt Goetz (1888–1960), spisovatel a herec
• Hans Martin Tschudi (* 1951), politik
• Martin Gantenbein (* 1959), hudebník a skladatel
• Ursula Konzettová (* 1959), lichtenštejnská lyžařka
• Pipilotti Rist (* 1962), vizuální umělkyně
• Klaus Tschütscher (* 1967), bývalý premiér Lichtenštejnska
• Vinzenz Wohlwend (* 1969), řádový duchovní, opat cisterciáckého opatství Wettingen-Mehrerau
• Simon Ammann (* 1981), švýcarský reprezentant ve skoku na lyžích
• Peter Jehle (* 1982), lichtenštejnský fotbalista
• Cengiz Biçer (* 1987), lichtenštejnský fotbalista
• Seyhan Yildiz (* 1989), lichtenštejnský fotbalista