Guido Cavalcanti

Guido Cavalcanti (1259 – srpen 1300) byl italský básník z Florencie^[1], autor sonetů, canzon a balad, nejlepší přítel Dantův. Stejně jako Dante byl reprezentantem „sladkého nového stylu“, dolce stil novo.

Guido Cavalcanti
Guido Cavalcanti se sienskou družinou „Brigata godereccia", miniatura z 15. století
Narození	1258 Florencie
Úmrtí	29. srpna 1300 (ve věku 41–42 let) Florencie
Příčina úmrtí	malárie
Povolání	básník a spisovatel
Rodiče	Cavalcante de' Cavalcanti
multimediální obsah na Commons
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Cavalcanti se narodil ve vznešené guelfské rodině, jeho otec byl Cavalcante de Cavalcanti. V roce 1267 se oženil s Bice, dcerou Farinaty degli Uberti^[2], vůdce florentských ghibellinů, ale sám zůstal v „bílé“ frakci strany guelfů. V roce 1284 se stal členem městské rady. 24. června 1300 byl po porážce guelfů spolu s dalšími spolustraníky vyhoštěn z Florencie a odešel do Sarzany^[3]. 19. srpna téhož roku se nemocný vrátil do Florencie, ale zemřel po několika dnech, pravděpodobně 29. srpna.

Do angličtiny Cavalcantiho básně přeložil počátkem 20. století Ezra Pound, a tím pozapomenutého italského básníka opět uvedl v širší známost. Nejpopulárnějším Cavalcantiho dílem je pravděpodobně balada I’prego voi che di dolor parlate (Já prosím vás, kteří mluvíte o bolu).

Rime di Guido Cavalcanti, 1813