Gustav Hartlaub

Gustav Hartlaub (8. listopadu 1814 – 29. listopadu 1900) byl německý lékař a ornitolog.

Gustav Hartlaub
Rodné jméno	Carl Johann Gustav Hartlaub
Narození	8. listopadu 1814 Brémy
Úmrtí	20. listopadu 1900 (ve věku 86 let) nebo 29. listopadu 1900 (ve věku 86 let) Brémy
Bydliště	Brémy
Alma mater	Univerzita v Göttingenu Univerzita v Bonnu Univerzita Friedricha Wilhelma v Berlíně
Povolání	ornitolog, zoolog, lékař a zoologický sběratel
Nábož. vyznání	luteránství
Děti	Clemens Hartlaub[1]
Rodiče	Karl Friedrich Ludwig Hartlaub[2][1]
Příbuzní	Lina von Eisendecher[2][1] (sestra) Wilhelm Hartlaub (strýc z otcovy strany)[1] Carl von Eisendecher (synovec)[1] Felix Hartlaub (pravnuk)[1] Gustav Friedrich Hartlaub (vnouče)[3]
Funkce	předseda (1878–1887) předseda (1883–1890)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hartlaub se narodil v Brémách. Nejprve studoval v Bonnu a Berlíně, následně absolvoval studium medicíny v Göttingenu. V roce 1840 se začal zabývat sběrem a studiem exotického ptactva, přičemž ornitologické sbírky daroval Přírodovědnému muzeu v Brémách. Řadu druhů vědecky popsal vůbec poprvé. V roce 1852 založil společně s německým ornitologem Jeanem Cabanisem nový vědecký časopis Journal für Ornithologie a společně s Otto Finschem zpracoval monografii Beitrag zur Fauna Centralpolynesiens: Ornithologie der Viti-, Samoa und Tonga- Inseln (Příspěvek k fauně střední Polynésie: Ornitologie ostrovů Viti, Samoa a Tonga). Toto dílo z roku 1867, doplněné o ručně kolorované litografie, se zakládalo na ptačích vzorcích, jež získal Eduard Heinrich Graeffe pro Godeffroyovo muzeum v Hamburku.

Hartlaubovo jméno nese řada ptačích druhů, včetně dropa bělouchého (Lissotis hartlaubii), turaka keňského (Tauraco hartlaubi), pižmovky konžské (Pteronetta hartlaubii) nebo racka kapského (Chroicocephalus hartlaubii).