Gustav Sicher

Gustav Sicher (Binjamin Ze'ev ha-Levi Sicher, 21. srpna 1880 Klatovy^[1], Rakousko-Uhersko – 6. října 1960 Praha, Československo)^[2] byl český rabín, překladatel a spisovatel. Od roku 1947 až do své smrti v roce 1960 byl vrchním rabínem v Praze.

Gustav Sicher
Narození	21. srpna 1880 (14. elulu 5640) Klatovy Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	5. října 1960 (14. tišri 5721) (ve věku 80 let) Praha Československo Československo
Povolání	překladatel Bible, rabín, teolog, překladatel, judaista a duchovní
Denominace	judaismus
Vzdělání	Univerzita Karlova a Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
Hlavní zaměření	duchovní služba, duchovní služba v armádě, překlad Bible, sionismus a judaismus
Manželka	Elsa Sicherová, rozená Nothmannová
Pohřben	Nový židovský hřbitov na Olšanech
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Život

Byl synem Jakoba Sichera a jeho druhé manželky Franzisky, rozené Goldmannové.

Po maturitě na klatovském gymnáziu studoval Gustav Sicher na rabínském semináři ve Vídni a následně na pražské Karlově univerzitě, kde roku 1905 promoval na doktora filosofie. Poté krátce pracoval jako učitel a rabín v Innsbrucku. Od 1. dubna 1906 do roku 1928 byl rabínem židovské obce ve východočeském Náchodě,^[3] kde se věnoval mj. tématům sociálních aktivit a sionistického hnutí. Kromě toho působil v letech 1924 až 1928 jako rabín v nedalekém Dvoře Králové.^[4]

V roce 1928 byl jmenován rabínem na Královských Vinohradech. Jako člen Sdružení českých rabínů působil ve výboru pro duchovní péči v radě židovských náboženských obcí. Kromě toho se zabýval sionistickými tématy v hnutí Mizrachim a sepsal řadu článků pro české deníky a rozhlas.

Po Mnichovské dohodě z roku 1938 emigroval Gustav Sicher v prosinci 1939 i s rodinou do Palestiny. Zde působil jako rabín v jeruzalémské čtvrti Rechavja pro komunitu českých a slovenských přistěhovalců. V téže době také převzal duchovní péči o nemocné a umírající v jeruzalémské nemocnici Hadasa. Po válce se vrátil do Prahy, kde byl roku 1947 jmenován vrchním zemským a pražským rabínem. S neutuchající obětavostí plnil své povinnosti a značně přispěl k obnově židovstva v poválečném Československu.

V roce 1955 vytvořil rytec Max Švabinský litografii s portrétem Gustava Sichera.^[5]

Gustav Sicher zemřel 6. října 1960 v Praze. Byl pochován v čestném hrobě na Novém židovském hřbitově v Praze-Olšanech, kde byla pohřbena také jeho manželka.

V úřadu vrchního zemského rabína jej nahradil Richard Feder.

Výbor z díla

Společně s karlínským rabínem Isidorem Hirschem (1864–1940) do češtiny přeložil Gustav Sicher Tóru.

• První knihu Mojžíšovu vydána roku 1932
• Druhou knihu Mojžíšovu v roce 1935 vydal Isidor Hirsch
• Třetí knihu Mojžíšovu v roce 1938 vydal Gustav Sicher
• Čtvrtou knihu Mojžíšovu v roce 1939 vydal Isidor Hirsch
• v roce 1950 vydal také Pátou knihu Mojžíšovu.
• v roce 1975 vyšla posmrtně kniha: Volte život: Sborník prací a úvah Gustava Sichra.