Hajbatulláh Achúndzáda

Mulla Hajbatulláh Achúndzáda (paštunsky ھیبت الله اخوندزاده‎, * 1961, Kandahár, Afghánistán) je afghánský deobandský politický a náboženský vůdce, který je třetím velitelem Tálibánu a třetím Nejvyšším vůdcem Afghánistánu. Vůdcem Tálibánu se stal v květnu 2016 poté, kdy jeho předchůdce Akhtar Mansúr zemřel při útoku amerického bezpilotního letounu v Pákistánu.^[1] Po vítězství Tálibánu nad silami islámské republiky v srpnu 2021 se stal de facto vládcem celého Afghánistánu.^[2]

Hajbatulláh Achúndzáda
3. Nejvyšší vůdce Islámského emirátu Afghánistánu
Úřadující
Ve funkci od: 21. května 2016 (do 15. srpna 2021 v exilu)
Předseda vlády	Muhammad Hasan Achund, Abdul Kábir
Předchůdce	Achtar Mansúr
2. předseda nejvyššího soudu Islámského emirátu Afghánistánu (v exilu)
Ve funkci: 2001 – 21. května 2016
Předchůdce	Núr Muhammad Sakíb
Nástupce	Abdul Hakím Hakkání
Stranická příslušnost
Členství	Tálibán
Narození	1960 (64–65 let) Afghánistán, provincie Kandahár
Národnost	Paštún
Profese	státník, Ulamá, vládce, náboženský vůdce a fakíh
Náboženství	sunnitský islám
Commons	Hibatullah Akhundzada
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

V lednu 2025 požádal vrchní žalobce Mezinárodního trestního soudu Karim Khan o vydání zatykačů na dva politické představitele Tálibánu v Afghánistánu. Šlo o Hajbatulláha Achúndzádu a předsedu Nejvyššího soudu Afghánistánu Abdula Hakíma Hakkáního. Oba byli obviněni ze zločinů proti lidskosti, zejména z genderově podmíněné perzekuce žen a dívek.^[3][4] Soud zatykače vydal 8. července.^[5]

Život

Po sovětské invazi do Afghánistánu v roce 1979 Achúndzáda odešel do pákistánské Kvéty, kde studoval. Zapojil se do odporu proti sovětské armádě. Od roku 1996 se podílel na vládě Tálibánu. Později byl soudcem v tálibánských soudech, které se řídily právem šaría. Získal si přízeň vůdce teroristického hnutí Al-Káida Ajmána Zavahrího.^[6]

Po převzetí moci Tálibánem v Afghánistánu v srpnu 2021 se s ním počítalo jako novou možnou hlavou země.^[7][8] V září 2021 se v západních médiích objevily spekulace, že byl spolu s Abdulem Gháním Baradarem zabit při sporu o obsazení afghánské prozatímní vlády.^[9]

Nejvyšší vůdce Afghánistánu

Přestože hlavním městem a sídlem vlády je Kábul, nejvyšší vůdce Hajbatulláh Achúndzáda sídlí v Kandaháru. Krátce po převzetí moci nařídil striktně aplikovat islámské právo šaría,^[10] včetně kamenování žen.^[11]V květnu 2023 se sešel s katarským premiérem Muhammadem bin Abdar Rahmán Sáním.^[12] Přestože se na veřejnosti zpravidla neobjevuje, v dubnu 2024 před tisícovkami věřících ve městě Kandahár vedl modlitby u příležitosti muslimského svátku íd al-fitr.^[13]