Hampi

Hampi (kannadsky ಹಂಪೆ Hampe) je indická vesnice ve státě Karnátaka. Leží na ruinách města Vidžajanagar na jižním břehu řeky Tungabhadry a v minulosti bylo hlavním městem Vidžajanagárské říše. Okolo roku 1500 měl Vidžajanagar přibližně půl miliónu obyvatel a byl jedním z nejlidnatějších měst světa, s populací rovnou více než dvojnásobku města Paříže, nejlidnatějšího města tehdejší Evropy .^[2]

Hampi Hampi
Chrám Virupákša, Hampi
Poloha
Souřadnice	15°20′6″ s. š., 76°27′43″ v. d.
Nadmořská výška	568 m n. m.
Časové pásmo	Indian Standard Time
Stát	Indie Indie
Svazový stát	Karnátaka
Kraj	Bellary
Hampi
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	41,87 km²[1]
Počet obyvatel	1 500
Hustota zalidnění	35,8 obyv./km²
Náboženské složení	hinduismus
Světové dědictví UNESCO
Název lokality	Památky v Hampi
Typ	kulturní dědictví
Kritérium	ii, iii, iv
Odkaz	241 (anglicky)
Zařazení	1986 (10. zasedání)
Správa
Status	vesnice
Oficiální web	asi.nic.in/hampi/
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vesnice je známá především díky zdejším památkám, z nichž patří k nejznámějším chrám Virupákša. Pro svou historickou hodnotu byla zdejší oblast s památkami v roce 1986 přijata na Seznam světového dědictví UNESCO.

Etymologie

Jméno Vidžajanagar („Vítězné město“) je složeno ze dvou slov: vidžaja (vítězství) a nagara (město).

Jméno Hampi – poangličtěná verze kannadského názvu Hampe – je pak odvozeno od jména Pampa, což je starý název pro řeku Tungabhadra. Jedna z legend popisuje místní bohyni Pampu, která si vzala Virupákšu (jednu z forem boha Šivy) na pahorku Hemakuta a později byla považována za jednu z inkarnací bohyně Párvatí.

Historie

Současné vykopávky datují nejstarší osídlení do doby 3. století př. n. l. až po 2 tisíciletí př. n. l. z více než 700 míst. To se považuje za důkaz, že oblast byla hustě zalidněna již před vytvořením Vidžajanagárské říše

Nejstarší části svatyně Virupaksha-Pampa jsou z doby před založením hlavního města. Do 9. a 10 st. n. l. jsou datovány nápisy vztahující se k Šivovi. Důkazy naznačují že k určitým stavební úpravy byly provedeny během období Chalukya a Hoysala.

S založením Vidžajanagárské říše došlo k rychlému rozvoji města vzniklého okolo chrámu Virupákša. Vidžajanagar se stal hlavním městem říše za krále Bukka Raya I. z dynastie Sangama okolo roku 1370, kdy přesunul původní hlavní město z blízkého Anegondi.

Základní důvod založení Vidžajanagaru byl obranný k zastavení muslimské invaze ze strany Dekánských sultanátů. Město samotné bylo pevnost a jako takové bylo plánováno. Bylo postavené z masivního kamene a hliněných valů s pevnostmi a se strážními věžemi na okolních kopcích. Hlavní přístupové cesty k městskému centru byly 30 až 60 metrů široké a byly sledovány z pozorovány z věží a opevněných bašt.^[3] Město se rychle rozrůstá a z poznámek perského cestovatele Abdur Razzaka , který navštívil Vidžajanagar v 1440 n. l. se odhaduje, území metropole se rozkládalo na ploše 540 km² a vlastní centrum, které zahrnovalo hlavní administrativní, náboženské a královské budovy na 40 km². Abdur Razzak zmiňuje 6 linií opevnění před branami královského paláce. Benátský cestovatel a obchodník Niccolò de' Conti napsal, že obvod hradeb města byl 60 mil. Z průzkumu a vykopávek se odhaduje že opevněná plocha města pokrývala 650 km² ^[4]

V roce 1565 po porážce vidžajanagarských vojsk v bitvě u Talikoty proti alianci vojsk Dekánských sultanátů je město dobyto a během několika měsíců zničeno.

Poutníci putující k údajnému rodnému místu boha Hanumana v Hampi (Indie, stát Karnataka)

Galerie

• 
  Staré a moderní Hampi
• 
  Chrám Virupákša
• 
  Chrám Virupákša
• 
  Gópura chrámu Virupákša z pahorku Hemakuta
• 
  Nástěnné stropní malby v chrámu Virupákša znázorňující výjevy z hindské mytologie
• 
  Ruiny žulové ceremoniální brány Kings Balance
• 
  Kamenný vůz Kallina Ratha v chrámu Vittala
• 
  Malá mantapa v chrámu Vitalla
• 
  Strop hlavní mantapy v chrámu Vitalla
• 
  Pohled na chrám Achyutaraya z vrcholu pahorku Hemakuta