Hans Miksch

Hans Miksch (24. června 1846 Liberec – 14. května 1904 Drážďany) byl rakouský architekt.

Hans Miksch
Narození	24. června 1846 Liberec Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	14. května 1904 (ve věku 57 let) Drážďany Německá říše Německá říše
Místo pohřbení	Drážďany
Povolání	architekt a stavitel
Příbuzní	Gustav T. Miksch (bratranec)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Život

Hans Miksch pocházel z rodiny stavitele Johanna Miksche z Liberce. Kde získal vzdělání, např. zdali navštěvoval technickou školu nebo vykonával praxi u svého otce, není známo. Projektovat začal u Wr. Baugese. Na začátku byl podporován hrabětem E. von Zichy, u něhož pracoval jako domácí architekt. Pak byl zaměstnán u vídeňské stavební společnosti. V roce 1881 společně s architektem Julianem Niedzielskim (1849 – 1901) zvítězili v soutěži na liberecké divadlo, projekt se nakonec neuskutečnil.^[1] Společně s Julianem Niedzielskim založili projekční kancelář ve Vídni v roce 1881^[2]. Po celou dobu udržoval a využíval kontakty, které měl na severu Čech. Od roku 1896, kdy Niedzielski vstoupil do státní služby, projektoval samostatně. Na služební cestě do Drážďan, kterou podnikal v roce 1904, nečekaně zemřel a byl pochován v Drážďanech.

Dílo

Lázeňská kolonáda v Mariánských Lázních v roce 1900

Hans Miksch projektoval ve stylu pozdního historismu. Projekční kancelář Miksch & Niedzielski také prosazovala nové moderní konstrukce ze železa a skla.

• 1874–1876 Schaffnerova vila v Ústí nad Labem, sídelní dům pro rodinu chemika Maxe Schaffnera. Novogotická vila. Zbořena roku 1959.
• 1888–1891 správní budova spořitelny, Liberec
• 1888–1889 vila Ludwiga Wolfruma v Ústí nad Labem (Winstona Churchilla 2, Ústí nad Labem - centrum 1344), stavitel Carl Mayer z Děčína. Úpravy v roce 1935.^[3]
• 1888 vila Rudolfa Larische, Krnov, kombinace severské renesance s manýrizmem, průčelí s rizality, štíty a balkony, využito střídání omítaného a režného zdiva. V roce 1929 podle architekta Leopolda Bauera bylo přistavěno zadní křídlo.^[2][4] Vila je kulturní památkou ČR.^[5]
• kolem 1890 vila Ignaze Petschka v Ústí nad Labem.
• 1889 Lázeňské kolonády, Mariánské Lázně, vítězný soutěžní projekt. Novobarokní litinová prosklená stavba je postavena na bývalé uzavřené lázeňské promenádě. Litinová konstrukce byla odlita v Strojírnách knížete Salma v Blansku. Lázeňská kolonáda byla přejmenována v roce 1951 na Kolonádu Maxima Gorkého. Dne 1. července 2010 se Kolonáda Maxima Gorkého stala národní kulturní památkou ČR^[6].
• 1891 vila Haberhof, Vídeň 2, Mühlfeldgasse 15 / Nordbahnstraße 46-48 / Darwingasse 38.

Vrátnice k Wolfrumově vile v Ústí nad Labem

Vila Ignaze Petschka v Ústí nad Labem

• 1892 Wolfrumova vila v Ústí nad Labem (Na schodech 1601/10, Ústí nad Labem). Vila je kulturní památkou ČR.^[7]
• 1893 Vstupní brána do zoologické zahrady v Prátru, Vídeň 2 (zbořeno v roce 1902), novorenesanční styl vstupní brány, zdobená figurami zvířat, naopak restaurace byla směsicí barokních a renesančních prvků s balkony a lodžiemi.
• 1894 radnice se spořitelnou v Novém Sadci (Nowy Sącz) v Polsku.
• kolem 1895 továrna pro rodinu Wolfrum v Ústí nad Labem^[8]
• 1911 podle původních projektů Hanse Miksche a Juliana Niedzielskiho bylo postaveno gymnázium, Vídeň 1, Stubenbastei 6-8 (fasáda Simplified), novobarokní sloh, vestibul s kazetovým stropem s centrální schodištěm s novobarokním kamenným zábradlím.

Nerealizované stavby

• 1881 divadlo v Liberci – 1. cena v soutěži
• 1887 radnice v Liberci – 2. cena v soutěži
• 1887 Uměleckoprůmyslové muzeum v Liberci