Hantec

Hantec je místní varianta češtiny používaná v hovorové mluvě v Brně. Tato specifická mluva vznikla během několika staletí smíšením hanáckých nářečí češtiny (jazyk okolního venkova) s němčinou brněnských Němců (směs spisovné němčiny a rakouských a jihoněmeckých nářečí) a historickým středoevropským argotem, zejména vídeňským.^[1] Vliv také měly jidiš, romština a italština.

Hantec
Rozšíření	Česko Česko Brno Brno
Počet mluvčích	není znám
Klasifikace	Indoevropské jazyky Slovanské jazyky Západoslovanské jazyky Český jazyk Středomoravská nářeční skupina
Postavení
Regulátor	není stanoven
Úřední jazyk	není úředním
Kódy
ISO 639-1	není
ISO 639-2	není
ISO 639-3	není
Wikipedie
není
Některá data mohou pocházet z datové položky.

V 19. století a na začátku 20. století byl hantec běžně používán nižšími společenskými třídami. Dnes není původní forma hantecu běžná, ale velké množství jednotlivých výrazů je v lokální mluvě obecně používáno. O do jisté míry přetvoření hantecu a rozšíření této verze do veřejného povědomí se od 60. let 20. století postarala skupina brněnských umělců (Franta Kocourek, Miroslav Donutil, Jan Hlaváček). Poslední jmenovaný v roce 2024 vyjádřil obavu, že hantecu hrozí zánik, mimo jiné v souvislosti s kompolitizací Brna a upající znalostí němčiny mezi jeho obyvateli; řešení by viděl v zápisu hantecu na seznam nehmotného dědictví UNESCO.^[2]

Původ slova hantec je možno hledat ve výrazu hantýrka. Mezi nejznámější slova soudobého hantecu patří šalina (tramvaj – z německého elektrische Linie), čurina (legrace), hokna (práce), zoncna (slunce – z německého Sonne), Prýgl (Brněnská přehrada, z německého Brückl), love (peníze – z romštiny), čórka (krádež – z romštiny), šaškec (blázinec), škopek (pivo), koc (dívka – z německého výrazu pro „kočku“ Katze v jeho hovorové rakouské výslovnosti).

Hlavní znaky

• změna ý > é (býk > bék) a často i ej > é (nejlepší > nélepší)
• změna é > ý / í (dobré > dobrý) (stejně jako v českých nářečích)
• protetické v- u slov začínajících na o- (okno > vokno) (stejně jako v českých nářečích)
• regresivní asimilace znělosti sh- na [zh-] (zhoda, zhánět)
• skupina -jd- se v předponových tvarech slovesa jít mění na -nd- (přijde > přinde)
• substantiva skloňovaná podle vzoru předseda mají v instrumentálu singuláru koncovku -em (s předsedou > s předsedem) a v akuzativu koncovku -i/y (pro taťku > pro taťky, mám za kamaráda Jirku > mám za kamoša Jirky)
• instrumentál plurálu je většinou zakončen na -(a)ma (s vysokéma chlapama atd.)
• dvojhlásce ou odpovídá ó (spadnout > spadnót)
• dativ a lokativ pronomina já má tvar ně
• 3. osoba plurálu indikativu prezentu u sloves je zakončena na -(ij)ó (dělajó, mluvijó, só atd.)
• 1. osoba singuláru indikativu prézentu u sloves 3. třídy je zakončena na -u (pracuju, chcu, maluju atd.)
• sloveso chtít má infinitiv chcet a příčestí minulé chcel
• 1. osoba singuláru indikativu slovesa být má dva tvary:
  • su jako plnovýznamové sloveso (např. su hlópé)
  • sem jako pomocné sloveso pro tvoření minulého času (sem chcel)

Množné číslo se někdy užívá v platnosti čísla jednotného.

Slovní zásoba a tvarosloví

Slovní zásoba hantecu obsahuje četné germanismy, ale také výpůjčky z italštiny, maďarštiny, jidiš nebo též z romštiny. Některé výrazy mohou být mluvčími brněnské hovorové mluvy neznalými považovány za urážlivé – například výraz cajzl označující obyvatele Čech (z německého Zeisig, tj. čížek) nebo výraz pro dívku Mařka, Havajka.

Výrazně se v Brně projevují rysy středomoravských nářečí. Známé je sloveso rožnout (a jeho imperativ rožni), které je ekvivalentem spisovného rozsvítit.^[3]

Příklady dalších výrazů:

Hantec	Česky	Původ
augle	oči	z německého Augen
betla	postel	z německého Bett
cimra	pokoj	z německého Zimmer
gómat	chápat, vědět	z českého koumat
haksna	noha	z rakouského Haxe
hercna	srdce	z německého Herz
helfnót	pomoci	z německého helfen
chálka	jídlo	z romštiny
lochec	smích	z německého Lachen
lont	venkov, okolí	z německého Land
retych	záchod	z rakouského Rettich
šlofnót	spát	z německého schlafen
štatl	centrum města	z německého Stadt

Místní názvy

V hantecu se vyvinulo také mnoho různě zkomolených brněnských místních názvů (čtvrtí, ulic a jiných objektů), někdy s humornou nadsázkou. Příklady jsou Šimice (Židenice, z něm. Schimitz), Blekfíld (Černá Pole), Kénik (Královo Pole, z něm. Königsfeld; častěji se ale říká Krpole), Monte Bú (Kraví hora), Majlont (Maloměřice), Bástr (Bystrc), Žabiny (Žabovřesky), Oltec (Staré Brno, z něm. Alt-Brünn), Augec (Lužánky, z něm. Augarten) nebo Hambec (někdejší Hamburk) a Vincky (Vinohrady). Velmi frekventovaný je výraz Čára pro Českou ulici, jeden z hlavních přestupních uzlů v centru města. Z novější doby je označení Bronx pro sociálně vyloučenou oblast okolo Cejlu.

Pro produkci těchto hovorových označení jsou typické zejména koncovky -ec (Stadec, Julec, Komec), -ál (Favál, Semál) nebo -as (Špilas).

Použití

Hantec je součástí hovorové mluvy v mezilidské komunikaci, ale za komunistického režimu proslul také jako jazyk brněnských umělců. Vyšlo v něm nejméně 30 knih a několik audio CD, stal se předmětem mnoha novinových článků a závěrečných studentských prací, dokonce zahraničních. Své příznivce si našel po celém Česku i Slovensku.^[2]

Místní specifické výrazy se někdy objevují i v na Brno zaměřeném marketingu – např. Dopravní podnik města Brna označuje i v oficiální komunikaci předplatní jízdenku slovem šalinkarta (odvozeno od hantecového označení šalina pro „tramvaj“ – ostatně jeho měsíčně vycházející věstník se jmenuje přímo Šalina) a v kampani za přesun hlavního nádraží bylo používáno heslo „Bócháme na tom fest – Brno staví nové město“.^[4] Pro samotné hlavní nádraží v hantecu existuje termín rola. Roku 2018 se v anketě o název nového (přesunutého) hlavního nádraží projevil u účastníků jak smysl pro hantec, tak pro recesi, když zvítězil návrh „Brno–Šalingrad“ (parafráze na Stalingrad) (a na 3. místě „Nádraží Járy Cimrmana“).^[5]

Hantec bývá v marketingu používán také při celostátní komunikaci, kdy hraje roli jakéhosi moravského jazyka. V roce 2002 se tak brněnský pivovar Starobrno prezentoval televizním reklamním spotem „Prafotr Morava“, parodujícím legendu o Praotci Čechovi, namluveným v hantecu a s titulky ve spisovné češtině.^[6][7] Česká filmová komedie Westernstory, jejíž děj se odehrává v prostředí westernového městečka nedaleko Boskovic na Brněnsku, vložila dokonce v upoutávce hantec do úst starému Indiánovi, který v ní diváka provází, opět s titulky ve spisovném jazyce.^[6]

Ukázka

Životopis moravského markraběte Jošta v hantecu napsal a namluvil brněnský moderátor Borek Kapitančik:

Jošt Moravské

životopis Jošta Moravského v hantecu (napsal a čte Borek Kapitančik)

Problémy s přehráváním? Nápověda.

Úryvek z jedné z brněnských pověstí O křivé věži napsané v hantecu od Aleše „Agi“ Bojanovského:^[8]

„

Prolítlo už hafo jařin vod dob, co se dával do pucu Oltecové rathaus. To jednó véšky z Rathausu hodili drát jednomu známýmu borcovi, keré bóchal se šutrama a keré chodil do bódy k jednemu névymakaňéšímu a nénabiťéšímu mistrovi z Práglu. Sice se mu do Česka moc klapat nechcelo, ale když fotr prolepil ňáké škopek, nebylo co řešit. Hodil na sebe mantl a solidní traťůvky a vodklapal. Ňáké jár krmil lepóchy rozumama toho šéfa z Práglu a když už byl skoro hotové, tak se vo něm domákli véšky ze Štatlu a že pré má naklapat do Brniska a helfnót jim s oltecovým Rathausem.

“