V letech 1948 až 1967 byla tato část města okupována Jordánskem a v současné době je nárokována Palestinskou autonomií jako součást zamýšleného hlavního města Palestinského státu.^[2] Evropská unie a Spojené státy kritizují dlouhodobě výstavbu bytů v této čtvrti,^[3] avšak Izrael tyto kritiky odmítá s tím, že bytová politika v rámci Jeruzaléma se liší od politiky na Západním břehu. Poukazují na skutečnost, že Jeruzalém byl v roce 1980 v rámci tzv. Jeruzalémského zákona prohlášen za nedělitelné hlavní město Izraele a za součást izraelského území.^[4]

Židé vykoupili tři čtvrtiny půdy na místě současné Har Chomy ve 40. letech 20. století a Židovský národní fond zde posléze vysázel stromy.^[1] Zbylou čtvrtinu patřící Arabům vykoupili Židé v následujících letech.^[1] Masovou výstavbu bytů (plánovaných 32 tisíc) vyhlásil v roce 1997 tehdejší premiér Benjamin Netanjahu a tento krok přinesl velké mezinárodní odsouzení (130 států světa se postavilo proti Izraeli a pouze Spojené státy spolu s několika tichomořskými státy za Izrael).^[1] K roku 2008 žije v této městské čtvrti zhruba 4 tisíce rodin a nachází se zde 12 školek, 6 pečovatelských center, 2 gymnázia, 3 lékařské kliniky a 3 obchodní centra.

Dějiny

Demografie

Odkazy