Har Gilo
izraelská a společná osada na Západním břehu Jordánu From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
Har Gilo (hebrejsky הר גילה, doslova „Hora Gilo“, podle biblického města "Gílo" – například Kniha Jozue 15,51[2], v oficiálním přepisu do angličtiny Har Gillo[3]) je izraelská osada typu společná osada (jišuv kehilati) na Západním břehu Jordánu v distriktu Judea a Samaří a v Oblastní radě Guš Ecion.
Remove ads
Geografie
Nachází se v nadmořské výšce 915 metrů v severní části Judska a v centrální části Judských hor. Har Gilo leží cca 4 kilometrů severozápadně od města Betlém, cca 8 kilometrů jihozápadně od historického jádra Jeruzalému a cca 55 kilometrů jihovýchodně od centra Tel Avivu. Na dopravní síť Západního břehu Jordánu je napojena pomocí silnice číslo 60 – hlavní severojižní tepny Judska, která probíhá v bezprostřední blízkosti osady, ale v tunelu, takže napojení na ni je umístěno poněkud dále.
Leží na severním okraji územně kompaktního bloku izraelských sídel zvaného Guš Ecion, který je tvořen hustou sítí izraelských vesnic a měst. Uvnitř bloku se ale nacházejí i některé palestinské sídelní enklávy. Neblíže k Har Gilo jsou to vesnice Al-Walaja a město Bajt Džalá (v jehož názvu je mimochodem uchováno jméno původního starověkého Gila). Na severu se vesnice dotýká aglomerace Jeruzalému (jeruzalémská čtvrť Gilo)
Remove ads
Dějiny
Har Gilo byl založen v roce 1972.[3] Leží poblíž oblasti historického bloku Guš Ecion, který má tradici moderního židovského osídlení ještě z doby před vznikem současného státu Izrael. Samotná osada v této lokalitě ale vznikla až po dobytí Západního břehu Jordánu izraelskou armádou, tedy po roce 1967.
Šlo přitom o jedno z prvních takto osídlených míst, protože osada byla založena už v prosinci 1967.[4] Tedy se ale jednalo o malou vesnici. 18. května 1975 rozhodla izraelská vláda provést na hoře Gilo masivní další výstavbu kvůli jejímu významu jako spojnice Guš Ecionu s Jeruzalémem. Součástí plánované investice měla být i výstavba spojovací silnice. Zároveň se měla ustavit vládní komise složená z ministerských úředníků, kteří měli navrhnout způsob budoucího stavebního využití této oblasti a zajistit nutné pozemky. 29. února 1976 vláda rozhodla, že v Har Gilo postaví školu provozovanou izraelskou armádou. Zároveň se tu počítalo s výstavbou 100-120 bytových jednotek v 1. fázi. Územní plán obce předpokládá kapacitu 97 bytových jednotek a byl už plně realizován. Další územní plán navíc umožňuje výstavbu 213 bytů, ale ten zatím nebyl proveden. Osada tak zůstala spíše vesnickou komunitou.[5]
Internetové stránky obce ale ohlašují, že začala výstavba 245 nových bytů. Obec je napojena na autobusové linky vedoucí do Jeruzalému (10 spojů denně). Většina lidí pracuje v Jeruzalému.[4]
Počátkem 21. století byl Har Gilo stejně jako téměř celá oblast Guš Ecion zahrnut do bezpečnostní bariéry, která probíhá na jižní i východní straně od obce a odděluje ji od palestinského města Bajt Džalá. Na západní straně byla dle stavu k roku 2008 rozestavěna další sekce bariéry, která měla oddělit palestinskou enklávu Al-Walaja.[6] Izrael si hodlá oblast Guš Ecion ponechat i po případné mírové smlouvě s Palestinci.
Remove ads
Demografie
Obyvatelstvo Har Gilo je v databázi rady Ješa popisováno jako sekulární.[7] Podle údajů z roku 2014 tvořili naprostou většinu obyvatel Židé (včetně statistické kategorie „ostatní“, která zahrnuje nearabské obyvatele židovského původu ale bez formální příslušnosti k židovskému náboženství).[1]
Jde o menší obec vesnického typu s populací, která po roce 2005 zaznamenává výraznější demografické přírůstky. K 31. prosinci 2014 zde žilo 1438 lidí. Během roku 2014 populace stoupla o 13,9 %.[1]
Odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads