Harrachov
město v okrese Jablonec nad Nisou v Libereckém kraji, Česko From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
Harrachov (německy Harrachsdorf) je město a horské středisko v Krkonoších. Rozkládá se pod Čertovou horou v údolí říčky Mumlavy. Leží v okrese Jablonec nad Nisou v Libereckém kraji. Území města přímo sousedí s Polskem, s nímž je spojeno železnicí a silnicí. Město se skládá ze čtyř částí: vlastního Harrachova, Mýtin, Nového Světa a Ryžoviště. Celkem v nich žije trvale přibližně 1 400[1] obyvatel.
Harrachov je významným střediskem zimních sportů se sjezdovkami a běžeckými tratěmi. Město je mezinárodně známé díky můstku pro lety na lyžích Čerťák, který je jedním z pěti podobných na světě. Na území města se nachází Mumlavský vodopád.
Remove ads
Historie
Na místě Harrachova byla v 17. století založena ves Dörfl (víska, vesnička), která byla v 18. století přejmenována podle majitelů místního panství na Harrachsdorf a později na Harrachov.[4] Jméno mu dali Harrachové, původně český šlechtický rod, odvozující své jméno od místa v jižních Čechách (de Horach).
Sklárny

Obživou místních obyvatel byla tradiční sklářská výroba, která v okolí Harrachova existuje již od 14. století. První písemná zmínka o harrachovské sklárně je z roku 1712. K rozšíření výroby došlo po roce 1719, kdy se hrabě Karel Antonín Václav Harrach na Rohrau (1699–1768) oženil s Marií Kateřinou Buquoyovou z panství Nové Hrady. Barokní harrachovské sklo brzy dostihlo konkurenční podniky a je těžko rozeznatelné od jiných výrobků z oblasti Krkonoš (Deštné), sousední Nový Svět). S barevným broušeným a řezaným sklem z Harrachova však v 19. století soupeřily také výrobny v Kamenickém Šenově a v Novém Boru. Zdejší sklárna patřila až do roku 1946 rodu Harrachů, potom ji převzal stát, od kterého ji v roce 1993 odkoupil soukromý majitel.
Novodobé dějiny
Po pádu komunismu v roce 1989 se v Harrachově začal prudce rozvíjet turistický ruch. Bylo vystavěno a otevřeno mnoho nových ubytovacích a stravovacích zařízení všeho druhu. Místní sklárna se stala současně také turistickou atrakcí – pořádají se různé prohlídky ukazující metody výroby skla. V areálu sklárny vznikl také malý pivovar a pivní lázně.
Do konce roku 2020 spadal Harrachov do okresu Semily, od začátku roku 2021 je součástí okresu Jablonec nad Nisou,[5] soudně se však nachází v působnosti Okresního soudu v Semilech.
Se souhlasem rodu Harrachů radnicí užívaný znak byl společně s vlajkou městu Harrachov zákonně udělen rozhodnutím předsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 12. července 2023.[6]
Remove ads
Obyvatelstvo
Obecní správa
Obec Harrachov má své dnešní hranice od padesátých let 20. století, kdy k ní byly připojeny Nový Svět, Ryžoviště a (v důsledku mezistátní dohody uzavřené před 14. únorem 1959)[9][10] také do té doby polské (respektive slezské) Mýtiny s nádražím.
Výnosem Krajského národního výboru v Hradci Králové byl Harrachov v Krkonoších v únoru 1965 povýšen na město. Změna byla provedena na žádost předsedy KNV Václava Hadravy, který ji přednesl radě Krajského národního výboru již v roce 1964.[11]
Lyžařské středisko

Zimní sporty se v Harrachově začaly provozovat brzy poté, co hrabě Jan Harrach přivezl do Čech první lyže (devadesátí léta 19. století). V roce 1908 byl založen Spolek zimních sportů. První skokanské můstky vznikly v roce 1920. V roce 1923 se v Harrachově konaly první mezinárodní lyžařské závody, kterých se zúčastnili nejlepší lyžaři z mnoha zemí Evropy, i z USA. Od roku 1954 se konají Mezinárodní lyžařské závody již pravidelněji. V roce 1980 byl skokanský a běžecký areál zrekonstruován, přičemž byl postaven nejvyšší lyžařský můstek – mamutí můstek K-185. V devadesátých letech 20. století byla zrekonstruována lanovka na Čertovu horu. Lanovka nabízí 130 čtyřmístných sedaček a jízdu dlouhou 1303 metrů, kterou urazí asi za devět minut. Z dolní stanice (665 m n. m.) překonává převýšení 357 metrů. Přepravní kapacita je 1782 osob za hodinu.[12] Mezi turistické atrakce patří také bobová dráha.
Remove ads
Doprava
Železniční dopravu zajišťuje železnice Tanvald–Harrachov–Szklarska Poręba, jediná ozubnicová v ČR (od roku 1902), dnes je doprava kromě muzejních jízd vedena adhezními vlaky. Stanice Harrachov v osadě Mýtiny asi 3 km od středu města ležela až do roku 1959 na německém a polském území (Strickerhäuser, Tkacze). V devadesátých letech 20. století trati hrozilo zrušení. Dne 28. srpna 2010 byl znovuzprovozněn úsek trati do železniční stanice Szklarske Poręby.[13] Na takto zprovozněném úseku železniční tratě se nacházejí zastávky Szklarska Poręba Jakuszyce jakožto nejvýše položená železniční stanice na území Polské republiky, a dále Szklarska Poręba Huta.[4]
Hromadnou dopravu zajišťují především autobusy. Na harrachovském autobusovém nádraží končí svou trasu mnoho dálkových i místních linek. Od nádraží (které se nachází necelé 3 km od centra města), přes Nový Svět a centrum Harrachova do Rýžoviště jezdí v letní a v zimní sezóně městská autobusová linka.
Harrachovskou částí Nový Svět prochází silnice I/10 Praha – Turnov – Harrachov, z Prahy do Turnova jako dálnice D10. V lesích, tři kilometry severně nad Harrachovem, leží hraniční přechod Harrachov–Jakuszyce. V lokalitě Na Mýtě, při soutoku Jizery a Mumlavy, se tato silnice křiží se silnicí I/14.
Remove ads
Pamětihodnosti

- klasicistní kostel svatého Václava z let 1822–8[14]
- kaple svaté Alžběty
- SKI Museum Harrachov
- Harrachovské skokanské můstky
- Brusírna skla čp. 73
- Pamětní deska Rudolfa Jedličky na budově sanatoria
- Usedlost Nový Svět čp. 27
- Sklárna v Novém Světě (čp. 95, 96)
- Lesnická a myslivecká expozice Šindelka (muzeum správy KRNAP)
- Rudný důl a hornické muzeum
Partnerská města
Reference
Externí odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads