Heřmaň (okres Písek)

Heřmaň je obec ležící v jižních Čechách v okrese Písek. Rozkládá se na levém břehu řeky Blanice, v Českobudějovické pánvi, v nadmořské výšce 382 m. Žije zde 321^[1] obyvatel.

Heřmaň
Náves s kostelem
znakvlajka
Lokalita
Status	obec
Pověřená obec	Písek
Obec s rozšířenou působností	Písek (správní obvod)
Okres	Písek
Kraj	Jihočeský
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°13′57″ s. š., 14°8′8″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	321 (2025)[1]
Rozloha	7,05 km²[2]
Katastrální území	Heřmaň
Nadmořská výška	382 m n. m.
PSČ	398 11
Počet domů	134 (2021)[3]
Počet částí obce	1
Počet k. ú.	1
Počet ZSJ	1
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Heřmaň 101 398 11 Protivín [e-mail]
Starosta	Jaroslav Rajskub
Oficiální web: www.obecherman.cz
Heřmaň
Další údaje
Kód obce	549398
Kód části obce	38440
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec se nachází asi 6 km severozápadně od Protivína, na silnici Protivín – Ražice, jež společně s železniční tratí Plzeň – České Budějovice č. 190, na níž leží zastávka Heřmaň obec a železnční tratí Zdice – Protivín č. 200, na níž leží zastávka Heřmaň, obstarává zdejší dopravní spojení.

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1227. Zdejší kostel sv. Jiljí je jako farní připomínán již v roce 1254.^[4] V roce 1330 přešel tento původně pozdně románský kostel z královského majetku do správy kapituly sv. Petra a Pavla na Vyšehradě.

V roce 1433 patřila Heřmaň spolu se Štěticemi a Humňany Smilovi z Kremže, který ji roku 1444 zastavil Oldřichovi z Rožmberka, jenž ji posléze připojil ke Zvíkovu.^[4]

V roce 1508 je jako majitel uváděn Lev Malovec z Libějovic, který Heřmaň posléze prodal Kryštofu ze Švamberka, jehož potomek Jan Vilém ji prodal městu Písek, které ji vlastnilo až do bitvy na Bílé hoře. Heřmaň, jež bývala v době předbělohorské městečkem, poničilo roku 1640 švédské vojsko natolik, že se stala pouhou vesnicí.^[4]

V letech 1850–1882 k obci patřily Štětice a v letech 1850–1885 také Ražice.^[5]

Pamětihodnosti

Dominantou vesnice je raně gotický kostel sv. Jiljí. K jeho barokním úpravám došlo v letech 1717–1719. Po požáru v roce 1813 byl znovu opraven.^[6] Na vnější straně ohradní zdi kostela a přilehlého hřbitova je zazděn fragment gotického sanktuaria se znakem vyšehradské kapituly.^[6][7] Ve vesnici jsou i zajímavé statky se štíty v selském baroku.

Významné osobnosti

• Jan Čarek (1898–1966), básník, se v Heřmani narodil a žil.
• Václav Krška (1900–1969), režisér a scenárista, žil na mlýně u Heřmaně, jemuž se po něm říká Krškův mlýn.

Zajímavosti

Heřmaňský kamenný most si zahrál ve filmu Dobrý voják Švejk režiséra Karla Steklého z roku 1956.

Galerie

• 
  Rodný dům básníka Jana Čarka
• 
  Domy na návsi u kostela
• 
  Pohled na kostel
• 
  Pomník padlým
• 
  Pamětní deska Jana Čarka
• 
  Hlavní silnice a bývalá škola