Heinrich Auspitz

Carl Heinrich Auspitz ^[1] (2. září 1835, Mikulov - 23. května 1886, Vídeň)^[2] byl rakouský dermatolog z moravského židovského rodu Auspitzů.

Carl Heinrich Auspitz
Narození	2. září 1835 Mikulov
Úmrtí	23. května 1886 (ve věku 50 let) Vídeň
Alma mater	Vídeňská univerzita
Povolání	dermatolog a vysokoškolský učitel
Zaměstnavatel	Vídeňská univerzita
Nábož. vyznání	judaismus
Choť	Augusta Auspitz-Kolářová
Rod	Auspitzové
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Heinrich Auspitz se narodil na Moravě jako syn chirurga Moritze Auspitze (1803–1880). Měl mladšího bratra Leopold (5. prosince 1838 - 23. února 1907), který byl c.k. generálmajor a spisovatel. V roce 1840 přijal jejich otec místo v židovské nemocnici ve Vídni, aby svým synům umožnil lepší vzdělání. Byl patronem chirurgie v Mikulově a při práci vykonal zkoušky, aby získal doktorát a po roce 1848 převzal místo primáře.

Heinrich odmaturoval a ve Vídni vystudoval medicínu v roce 1858 zakončenou doktorátem. Mezi jeho učitele patřil dermatolog Ferdinand von Hebra z Brna, s jehož synem Hansem se přátelil. V roce 1863 se Auspitz habilitoval na Vídeňské univerzitě v oboru dermatologie a syfilidologii. Od roku 1864 Auspitz pracoval v Histologickém ústavu Carla Wedla.

16. července roku 1865 se oženil s nejnadanější studentkou Bedřicha Smetany Augustou Kolářovou (19. března 1844 v Praze - 23. prosince 1878), který se stal známou jako klavíristka a skladatelka pod jménem Auguste Auspitz-Kolár.

V roce 1869 založil spolu s pražským profesorem Filipem Josefem Pickem (1834–1910) první německy psaný časopis pro dermatologii Archiv für Dermatologie und Syphilis. Jeho studie „O závislosti epidermis a coria“ byla publikována v roce 1870, přesto nezískal práci na klinice, proto se svými kolegy otevřel všeobecnou polikliniku ve Vídni s odbornými odděleními, jejímž ředitelem se stal v roce 1872. Jako docent od roku 1875 zavedl v následujícím roce kyretáž a chemochirurgii v léčbě kožních chorob. V roce 1882 byl zvolen členem Akademie věd Leopoldina. V roce 1884 se stal řádným profesorem a ředitelem druhého oddělení pro syfilis ve Všeobecné nemocnici ve Vídni.

Když v roce 1886 zemřel na srdeční onemocnění, přežil i svého syna Hanse (* kolem 1875 - leden 1879). Dne 25. května 1886 byl pohřben na vídeňském ústředním hřbitově v rodinném hrobě 16/E/3/12. ^[3]

Cena Heinricha Auspitze

Rakouská společnost pro dermatologii a venerologii (Österreichische Gesellschaft für Dermatologie und Venerologie / ÖGDV) uděluje na jeho počest „Cenu Heinricha Auspitze“. Uděluje se každoročně od roku 2005 a je dotován částkou 10 000 eur. ^[4]Vítězové od založení Ceny Heinricha Auspitze jsou: ^[5]

• 2020: Dr. Johanna Stroblová a Izabella Boreková
• 2019: Dominik Klaver a Vijay Kumar Patra
• 2018: Dr. Stanislava Tzaneva a Pablo Augusto Vieyra Garcia
• 2017: Patricia Freire a Nitesh Shirsath
• 2016: Dr. Stefan Blunder a Dr. John Griss
• 2015: Dr. Elisabeth Glitznerová a Dr. Tamara Koppová
• 2014 Dr. Marie Charlotte Brueggenová
• 2013: Dr. Partick Bruner a Dr. Katharina Grabmeier-Pfistershammerová
• 2012: Dr. Stephan N. Wagner
• 2011 Dr. Ahmad Jalili, Vídeň
• 2010: Univ. prof Dr. Petr Wolf
• 2009 Dr. Christopher Schuster
• 2009 Dr. Sandrine Dubracová
• 2008 Dr. Hans Skvara
• 2007 Dr. Jiří Starý
• 2006 Dr. Patrizia Stoitznerová
• 2005 Dr. Dieter Maurer

Auspitzův fenomén

Se jménem Heinricha Auspitze je spojen významný diagnostický fenomén psoriasis vulgaris. Po seškrábnutí parakeratoticky zrohovatělé pokožky a otevření kapilár ležících těsně pod ztenčenou epidermis lze pozorovat bodové krvácení, známé jako „příznak krvavé rosy“ nebo „Auspitzův fenomén“. Tento jev sice popsal již v roce 1867 Ferdinand von Hebra ve svém "Atlasu kožních nemocí", avšak Auspitz tento diagnostický projev učinil známým, proto je spojen především s jeho jménem.

Spisy

• Smallpox pamphlets (= Indiana State Board of Health, Louisiana). 1842.
• Über die mechanische Behandlung von Hautkrankheiten.
• Über die Zellen-Infiltrationen der Lederhaut bei Lupus, Syphilis und Scrofulose. Carl Ueberreuter, 1864.
• Die Lehren vom syphilitischen Contagium und ihre thatsächliche Begründung. Wilhelm Braumüller, Wien 1866. (Reprint: BiblioBazaar 2010, ISBN 978-1-145-86598-3)
• mit Seymour Basch: Untersuchungen zur Anatomie des Blatternprozesses. G. Reimer, 186x
• Die Seife und ihre Wirkung auf die gesunde und kranke Haut. Teudler, 1867.
• Ueber die Resorption ungelöster Stoffe bei Säugethieren. Ueberreuter, 1871.
• Über venöse Stauung in der Haut. Wilhelm Braumüller, Wien 1874.
• Die Bubonen der Leistengegend. Zwei Vorlesungen gehalten an der allgemeinen Poliklinik in Wien im Oktober 1873 (= Wiener Klinik. Ausgabe 12). 1875.
• Zur Pathologie der syphilitischen Initial-Sclerose. 1877.
• Über Lupus syphiliticus und scrophulosus. 1878.
• Über die Excision der syphilitischen Initial-Sclerose. Wilhelm Braumüller, Wien 1878.
• System der Hautkrankheiten. Wilhelm Braumüller, Wien 1881.
• System der Hautkrankheiten. 14. Band, zweite Hälfte, Wilhelm Braumüller, Wien 1881.
• Wien's sanitäre Verhältnisse und Einrichtungen: Festgabe an die Mitglieder der IX. Versammlung des deutschen Vereins für öffentliche Gesundheitspflege und der III. Versammlung des Vereins für Gesundheitstechnik in Wien September 1881. L.W. Seidel & Sohn, 1881.
• Zur Therapie der Hautkrankheiten: Über die Applikation von Arzneistoffen auf die Haut in dünnen, fest haftenden Schichten. 1883.
• Franz von Rinecker in Würzburg. 1883.
• Handbuch der Hautkrankheiten. F.C.W. Vogel, Leipzig 1883.
• Handbuch der Hautkrankheiten. F.C.W. Vogel, Leipzig 1884.
• Adrien Doyon (Übersetzung): Traite de Pathologie et de Therapeutique Generales des Maladies de la Peau. Paris 1887.
• Archiv für Dermatologie und Syphilis. Zweiter Jahrgang, Prag 1870.
• Archiv für Dermatologie und Syphilis. Reprint BiblioBazaar 2010, ISBN 978-1-147-62844-9.
• Archiv für Dermatologie und Syphilis. Reprint BiblioBazaar 2010, ISBN 978-1-147-63657-4.
• Beiträge zu Albert Eulenburgs Real-Encyclopädie der gesammten Heilkunde. Erste Auflage.
  • Band 5 (1881) (digitalizováno), S. 220–226: Favus
  • Band 6 (1881) (digitalizováno), S. 360–375: Hautkrankheiten im Allgemeinen (Systematik); S. 436–439: Herpes tondens
  • Band 8 (1881) (digitalizováno), S. 411–424: Lupus
  • Band 9 (1881) (digitalizováno), S. 12: Mentagra

Prameny

• Moritz Benedikt: Aus meinem Leben. Erinnerungen und Erörterungen. Verlagsbuchhandlung Carl Konegen (Ernst Stülpnagel), Wien 1906, OCLC 476459687.
• Ludwig Eisenberg, Richard Croner: Das geistige Wien. Künstler- und Schriftsteller-Lexikon. Zweiter Band, C. Daberkow´s Verlag, Wien 1893, OCLC 163022727, S. 585.