Heinrich Rickert

Heinrich Rickert (25. května 1863 Gdansk – 25. července 1936 Heidelberg) byl německý novokantovský filosof.

Heinrich Rickert
Narození	25. května 1863 Gdaňsk
Úmrtí	25. července 1936 (ve věku 73 let) Heidelberg
Alma mater	Humboldtova univerzita Štrasburská univerzita
Povolání	filozof a vysokoškolský učitel
Zaměstnavatelé	Freiburská univerzita Heidelberská univerzita
Děti	Arnold Rickert Heinrich Rickert Franz Rickert
Rodiče	Heinrich Rickert
Příbuzní	Franz Rickert (bratr)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Heinrich Rickert

Život a myšlení

Studoval nejprve v Berlíně historii, fysiologii a filosofii, od roku 1885 ve Štrasburku u Wilhelma Windelbanda. Roku 1896 se v Curychu seznámil s filosofem Richardem Avenariem a roku 1888 u Windelbanda promoval prací K nauce o definici. Roku 1891 se ve Freiburgu habilitoval prací Předmět poznání a tam pak také přednášel, od roku 1894 jako profesor. Po smrti W. Windelbanda nastoupil po něm v Heidelbergu, na jeho místo ve Freiburgu přišel Edmund Husserl. Mezi jeho kolegy v Heidelbergu byli Hans Driesch a Karl Jaspers, s nímž vedl dlouhou polemiku.

Po zmatcích mládí se Rickert přiklonil k novokantovství svého učitele Windelbanda a zabýval se hlavně filosofií hodnot. „Hodnoty nejsou žádné skutečnosti, fyzické ani psychické. Jejich podstata netkví v nějaké faktičnosti, nýbrž v tom, že platí.“ ^[1] Rickert rozlišuje šest „hodnotových oblastí“:

1. logiku, to jest přísný úsudek, pravdu, vědu;
2. estetiku, kam patří umění a krása;
3. mystiku;
4. etiku s mravností včetně sociálních otázek;
5. erotiku a
6. náboženství jakožto zbožnost.^[2]

Rickert významně ovlivnil Maxe Webera, který od něho přejal i pojem „ideálního typu“. Během života získal řadu ocenění a četných doktorátů a roku 1932 byl penzionován.

Hlavní spisy

• Der Gegenstand der Erkenntnis (Předmět poznání, 1892)
• Kulturwissenschaft und Naturwissenschaft (Kulturní a přírodní věda, 1899)
• Die Philosophie des Lebens (Filosofie života, 1920)
• Grundprobleme der Philosophie: Methodologie – Ontologie – Anthropologie (Základní problémy filosofie, 1934)