Hellas Planitia

Hellas Planitia je název velké impaktní pánve na jižní polokouli planety Mars. Má v průměru přibližně 2200 až 2300 km a hloubka od okraje k jejímu dnu činí více než 9 km. Jedná se o jeden z největších známých impaktních kráterů ve Sluneční soustavě.^[1]

Hellas Planitia
topografická mapa impaktní pánve Hellas
Poloha	70°E × 43°S
Max. hloubka	-8,2 km
Rozměr	Průměr: 2 200 km
Jméno	Řecká planina (lat.)

Vznik pánve Hellas

Pánev Hellas je impaktního původu a vznikla zřejmě před 4,1 - 3,8 miliardami let.^[2] Kromě toho, že její vznik výrazně ovlivnil vzhled jižní hemisféry Marsu, mohl souviset také s dalšími topografickými útvary – některé studie naznačují, že by mohlo jít o impakt jen jednoho (zhruba dvousetkilometrového) úlomku mnohem většího asteroidu, jehož další úlomky vytvořily ostatní velké impaktní pánve (Argyre, Isidis, Utopia).^[3] Taková událost by mohla být i příčinou vzniku a dlouhodobé aktivity v oblasti Tharsis, která leží ve stejné impaktní dráze a kde byla exogenní událost již dříve navržena jako alternativa k standardně přijímané endogenní teorii původu.^[4] Oproti tomu spekulace, zda Tharsis nevznikla jako důsledek seismického šoku při vzniku Hellas (oba útvary jsou přibližně antipodální), zatím nebyla nijak podložena.

Hellas a globální magnetické pole

Na většině plochy jižních vysočin Marsu zjistila sonda Mars Global Surveyor silnou remanentní magnetizaci – na rozdíl od svého okolí samotná pánev ale magnetizována téměř není. Pokud planeta měla v minulosti vlastní vnitřně generované magnetické pole, v době vzniku Hellas již zřejmě nebylo funkční a původní magnetizace byla zničena během termálního šoku souvisejícího s impaktem.^[5]