Hemicyoninae

Hemicyoninae jsou vyhynulou podčeledí z čeledi medvědovití (Ursidae), představují jednu ze tří velkých radiací medvědovitých šelem. Jejich nejstarší zástupci žili ve spodním oligocénu (zhruba před asi 32 miliony lety), skupina vymizela v průběhu svrchního miocénu (před asi 9–10 miliony lety).^[1] Někdy jsou klasifikováni jako samostatná čeleď.^[2]

Hemicyoninae
Lebka druhu Plithocyon armagnacensis
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia)
Kmen	strunatci (Chordata)
Třída	savci (Mammalia)
Řád	šelmy (Carnivora)
Podřád	psotvární (Caniformia)
Čeleď	medvědovití (Ursidae)
Podčeleď	† Hemicyoninae Frick, 1926
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nejstarším zástupcem skupiny je rod Cephalogale, jenž pocházel z Eurasie. V období miocénu hemicyoniné kolonizovali Severní Ameriku, přičemž jejich přítomnost teoreticky mohla přispět k vyhynutí dřívějších severoamerických predátorů, jako byli nimravidi a kreodonti. Šlo o středně velké až větší zástupce medvědovitých specifické tělesné stavby. Čenich byl dlouhý a úzký, ve srovnání s jinými medvědy, kteří se přizpůsobili spíše všežravému způsobu života, měli hemicyoniné dobře vyvinuté trháky a neprodloužené stoličky. Končetiny byly podlouhlé, jejich stavba svědčí o prstochodectví, což z těchto šelem činilo – ve srovnání s moderními plantigrádními medvědy – spíše schopné běžce lovící větší druhy obratlovců. Ve svrchním miocénu celá tato specializovaná skupina vymizela.^[3][4][5]