Hemiunu
From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
Hemiunu, "Ḥm_jwnw" vezír ve 4. dynastii s tituly správce královské pečeti, představený královských písařů, supervizor projektu Chufuovy pyramidy.[pozn. 1][2][3][4][1][5]
Remove ads
Genese
V rodové posloupnosti dědy faraona Snofrua, otce Nefermaata a strýce Rahotepa a s ohledem na manželku faraona Snofrua Hetepheres I., dcery faraona Huneje, byl vlastně i jeho pravnukem. Za života svého otce Nefermaata si osvojil zkušenosti z dynamického období vývoje stavebních praktik a systému budování "experimentálních" pravých pyramid za vlády faraona Snofrua, které zúročil jako projektant a supervizor stavby Velké pyramidy faraona Chufua, jehož byl synovcem.[6][7] Jeho další tituly většinou zdědil po svém otci.[4]
O jeho životě či rodině nejsou známé další podrobnosti. Publikované práce povětšinou vychází z poznatků získaných průzkumem jeho mastaby v Gíze, označené G 4000, a souvisejícího pohřebiště [6][4]
Remove ads
Mastaba G4000
Na západní straně Velké pyramidy se rozkládá starověká nekropole. Hemiunuova mastaba (G4000) je od paty pyramidy vzdálená ~200 m a blíže k pyramidě jsou patrné plánovitě rozmístěné menší mastaby v sedmi řadách, velikostně shodných, oddělených „třídami“.[3] Šest mastab za mastabou Hemiunuovou se datují do období Chufuovy vlády,[pozn. 2] další do pozdějšího období 4. dynastie s přesahem do 5. dynastie.[2][1] Uvádí se, že Chufuovým záměrem bylo postavit zde hrobky pro členy královské rodiny a jejich následníků. Byla to vlastně součást systémového projektu stavby Velké pyramidy a celé další infrastruktury na gízské planině.[8] Při navrhování nekropole pro Chufua a jeho dvůr nebyl tvar hrobů ponechán pouze tradici, byl specificky určen architektem, jistě se souhlasem, možná i s pomocí panovníka.[1][9][10][11]
Hemiunuova hrobka, která na této zástavbě vévodí, je monumentem jeho výsostného postavení vedoucího projektanta a inspektora faraonových staveb, jak odpovídalo jeho pozici Chufuova synovce a syna Nefermaata, Chufuova staršího bratra.[5] Byla postavena za Chufuovy vlády a datovaná do roků 15–19 jeho vlády.[12]
Hrobka G4000 zaujímá obestavěnou plochu 1420 m2, je lemovaná zdmi a dlažbou, má dvě šachty hluboké 20 m vedoucí do hrobových komor s rozměrem 4,5x5,3 m a výšce 3,8 m, to vše obezděné kvalitními bloky z turského vápence.[13] Z vnitřní výzdoby se zachovaly jen fragmenty s reliéfem Hemiunuovy postavy a dva tituly, dole – vyobrazení obětin na severní lícnici falešných dveří a architráv s nápisem titulu.[pozn. 3][3]



Dědičný princ, vezír, správce královské pečeti, vedoucí královských písařů, správce všech královských staveb Ḥmȋ-wnw
Remove ads
Epilog
Monumenty nebyly jen symboly královské autority v celé zemi, byly také praktickými nástroji demonstrace autority v centrálním řízení ekonomiky. Pro místní obyvatelstvo byla významná i malá stupňovitá pyramida v jejich středu, která sloužila jako neustálá připomínka jejich ekonomické povinnosti vůči státu, povinnosti platit daně, respektu k soudům a projektům panovníka. Z pohledu státu památky a s nimi spojené administrativní budovy – s jedním zařízením v každé provincii – usnadnily a systematizovaly výběr příjmů. Na konci 3. dynastie panovník a jeho administrativa dosáhli svého konečného cíle, absolutní moci. Pódium bylo připraveno pro největší královský projekt, jaký kdy svět dosud viděl.[14] Vývoj monumentálních staveb se v historii významněji zapsal od konce 2. dynastie, kdy Chasechemuej postavil svoji hrobku v Abydu a monument v Hierakonpolisu, ve 3. dynastii Džoserova skládaná stupňovitá pyramida architekta Imhotepa, která zaznamenala nové stavební prvky a rozsáhlejší použití kamene. Pomineme-li méně významné stavby v Sakkáře a Záwíjit el-Arján, vstoupily do historie Snofruovy stavební experimenty v Dáhšúru a Médúmu[15] s vyústěním do pravé červené pyramidy.[pozn. 4] Ta v podstatě byla vzorem pro projekt Chufuovy Velké Pyramidy.[16] Souběžně se formoval systém logistického zázemí zmíněných staveb, včetně rozvoje specializovaných profesí pracovních skupin,[9] ale také nezbytných řídících funkcí, kde ve vrcholné pozici byl faraon a ve 4. dynastii převážně řídícími úředníky členové rozvětvené královské rodiny.[17] Zde popisovaná postava prince, vezíra a synovce faraona Chufua Hemiunua s titulem „Vezír dozorce všech královských staveb“ je tedy neopomenutelnou významnou historickou postavou.[18]
Poznámky
- Hemiunuova značka v Chufuově pyramidě
- Hrobky: (G) 4140, 4150, 4160, 4250, 4260, 4350 jsou datovány do období Chufuovy vlády.
- Fragmenty jsou uloženy v Roemer und Pelizaeus-Museum Hildesheim.
- Stavební prvek příčnělkové (nepravé) klenby v Červené pyramidě byl použit v galerii Velké pyramidy.
Reference
Související články
Externí odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads