Gibraltarský průliv
mořská úžina mezi Evropou s Afrikou From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
Gibraltarský průliv [džibraltarský] (španělsky Estrecho de Gibraltar, arabsky مضيق جبل طارق) je mořská úžina mezi Evropou a Afrikou, která odděluje Atlantský oceán od Středozemního moře. Široký je asi 15 až 45 km, hluboký až 1118 m a dlouhý asi 70 km od mysu Cap Spartel (Maroko) k mysu Punta Almina (Ceuta). Severní pobřeží průlivu tvořené Španělskem a Gibraltarem se rozkládá na Pyrenejském poloostrově, jižní pobřeží, kde leží Maroko a město Ceuta (španělská enkláva na africkém pobřeží), je součástí afrického kontinentu.
Remove ads
Historie
Ve starověku byl znám pod označením Herkulovy sloupy nebo Héraklovy sloupy. Je sem někdy umisťována slavná Atlantida, která prý byla potopena zemětřesením. V roce 711 n. l. v zátoce Algeciras založil arabský vojevůdce Tarik z Ceuty pevnost Džebel Tarik, z jejíhož názvu se pak vyvinulo slovo Gibraltar.
Současnost

Nachází se zde sporná území, jako např. Isla Perejil. Významnými přístavy jsou Gibraltar, Algeciras, Tanger a Ceuta. Gibraltarský průliv je zároveň důležité strategické místo – je zde jedna z nejdůležitějších námořních a leteckých základen, sloužících NATO.
Plavecké rekordy
Podobně jako Lamanšský průliv láká také Gibraltarská úžina plavce. K 3. dubnu 2016 je registrováno, že ji přeplavalo 8 českých plavců, a to 5 mužů a 3 ženy. Rekord 2 hodiny 38 minut z roku 2008 drží David Čech, který jako jediný ihned přeplaval úžinu nazpět.[1]
Reference
Externí odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads