románský jazyk From Wikipedia, the free encyclopedia
Španělština (neboli kastilština) je jeden z nejrozšířenějších světových jazyků. Spadá do kategorie románských jazyků. Španělština je úředním jazykem ve Španělsku, ve většině států Jižní a Střední Ameriky a v Rovníkové Guineji, velmi rozšířená je také ve Spojených státech, na Filipínách a v mnoha dalších zemích světa. Počet rodilých mluvčích se pohybuje okolo 500 miliónů. Po čínštině je to druhý nejpočetnější rodný jazyk na světě.
| Španělština (español) | |
|---|---|
 | |
 Mapa rozšíření jazyka | |
| Rozšíření | |
| Počet mluvčích | 570 milionů rodilých mluvčích (2. místo) |
| Klasifikace |
|
| Písmo | Latinka |
| Postavení | |
| Regulátor | Sdružení akademií španělského jazyka (Asociación de Academias de la Lengua Española) |
| Úřední jazyk | |
| Kódy | |
| ISO 639-1 | es |
| ISO 639-2 | spa (B) spa (T) |
| ISO 639-3 | spa |
| Ethnologue | SPN |
| Wikipedie | |
| es.wikipedia.org | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jazyky Pyrenejského poloostrova se většinou vyvinuly z lidové latiny římských provincií Hispania Citerior a Hispania Ulterior. Po vpádu Arabů v 8. století se ustavily dva regiony s odlišným jazykovým vývojem: jižní Al-Andalus hovořil dialekty ovlivněnými arabštinou, které jsou shrnovány pod pojem mozarabština, zatímco na křesťanském severu, ovlivněném gótskou kulturou, se kromě kastilštiny postupně vyvinula katalánština, asturština, aragonština a galicijština.
Původní kastilský dialekt vznikal v raném středověku v oblasti mezi Burgosem a Kantábrií, ovlivňován jednak arabštinou od jihu, jednak katalánštinou a baskičtinou od severovýchodu. Po celém poloostrově se rozšířil díky reconquistě. V 15. století, během procesu sjednocení španělských království, vydal Antonio de Nebrija v Salamance svůj spis Grammatica. Jde o první pojednání o kastilské gramatice a zároveň o první gramatiku vulgárního (lidového) jazyka v Evropě. Nejstarším textem v kastilštině jsou pak Glosas Emilianenses, sepsané baskickými mnichy.
Od doby vlády Karla I. v 16. století je pro kastilštinu používán častěji název španělština (jakožto jazyk, jímž se domluví všichni obyvatelé sjednocených španělských království). Přes různé polemiky, které s různou silou trvají dodnes, uvádí Slovník španělského jazyka Královské akademie výrazy kastilština a španělština jakožto synonyma.
Nejvýraznější fonologické změny oproti latině představují hláskové změny (lat. vita → špan. vida – život, iuventus → juventud – mládí), diftongizace (terra → tierra – země) či palatalizace.
Španělština se zapisuje latinkou, ke které se přidává znak ñ; používají se spřežky ch a ll. Španělská abeceda tak v současné době sestává z 29 písmen:
A, B (be), C (ce), CH (che), D (de), E, F (efe), G (ge), H (hache), I (i latina), J (jota), K (ka), L (ele), LL (elle), M (eme), N (ene), Ñ (eñe), O, P (pe), Q (cu), R (erre), S (ese), T (te), U, V (uve), W (uve doble / doble u), X (equis), Y (i griega), Z (zeta).
Přízvučné samohlásky se označují čárkou (á, é, í, ó, ú); nečtou se dlouze, ale při výslovnosti se na ně klade důraz, tzv. akcent. Přízvuk se označuje pouze tehdy, je-li nepravidelný, tj. nestojí li na předposlední slabice, resp. na poslední slabice ve slovech zakončených na souhlásku kromě n a s. Při výslovnosti platí, že ch se vždy čte jako /č/, j se čte vždy jako /ch/, c+a, o, u se čte vždy jako /ka,ko,ku/, c+e, i se v evropské španělštině čte jako /θe, θi/ a v americké španělštině jako /se, si/, g+a,o,u se čte vždy jako /ga,go,gu/, g+e, i se čte vždy jako /che,chi/, gua, guo se čte vždy jako /gua, guo/, gui, gue se čte vždy jako /gi,ge/, h se nikdy nečte, qu se čte vždy jako /k/, z se v evropské španělštině čte jako /θ/ a v americké španělštině jako /s/.
Dříve se používala i tzv. cedilla (pro písmeno ç), která se dodnes používá např. ve francouzštině či turečtině.
Americká španělština se liší užitím písmena „x“, jež pochází z indiánských jazyků v Mexiku a čte se podobně jako české [š]. Název Mexiko vychází ze jména jedné domorodé skupiny, jíž byli Mexikové (čteno [Mešikové]). Vlivem dalších hláskotvorných změn se dnes Mexiko vyslovuje jako [Mechiko], Mexičané někdy dokonce používají zápis Méjico, který odpovídá pravidlům současné španělské fonetiky. Ve starších písemných pramenech se setkáváme s písmenem „x“, čteným jako [ch] (například Don Quixote místo Don Quijote) – toto pravidlo je však již archaické. Písmeno „x“ se pak čte jako /š/ při přepisu výrazů původních latinskoamerických kultur (např. slovo „Xaman“ pochází z mayštiny a čte se [šaman], jde o ekvivalent slova „sever“, důležitý pojem v mayském rituálním náboženství).
| Písmeno | Název | Výslovnost (IPA) | Česky | Alofony |
|---|---|---|---|---|
| a | a | [a] | „a“ | |
| b | be, be alta, be larga, be grande, be labial | [b] | „b“, „v“ | [β], [p] |
| c | ce | [k]; [θ]/[s] | „k“, „s“ | |
| ch | che | [tʃ] | „č“ | |
| d | de | [d] | „d“ | [ð] |
| e | e | [e] | „e“ | [ɜ] |
| f | efe | [f] | „f“ | |
| g | ge | [g]; [x] | „g“, „ch“ | [ɣ] |
| h | hache | — | — | |
| i | i, i latina | [i] | „y“, „j“ | [j], [ʝ] |
| j | jota | [x] | „ch“ | |
| k | ka | [k] | „k“ | |
| l | ele | [l] | „l“ | |
| ll | elle | [ʎ]~[ʝ] | „ľ~j“ („ď“) popř.(„dž“) („ž“) („š“) | |
| m | eme | [m] | „m“ | |
| n | ene | [n] | „n“ | [m] |
| ñ | eñe | [ɲ] | „ň“ | |
| o | o | [o] | „o“ | [ɔ] |
| p | pe | [p] | „p“ | |
| qu | cu | [k] | „k“ | |
| r | ere / erre | [r], [ɾ] | „r“, „rr“ | |
| rr | erre (errre) | [r], [ɾ] | „rr“ , „rrr“ | |
| s | ese | [s] | „s“ | |
| t | te | [t] | „t“ | |
| u | u | [u] | „u“ | [w] |
| v | uve, ve baja, ve corta, ve chica, ve chiquita, ve pequeña , ve labiodental | [b] | „b“, „v“ | [β] |
| w | uve doble, ve doble, doble ve, doble u | [u] | „u“ | |
| x | equis | [ekis] | „ks“ | [s] |
| y | ye, i griega | [i], [ʝ] | „y“, „j“ („ď“) | [j] |
| z | zeta, zeda, ceta | [ɵ]/[s] | „s“ |
Španělské jméno, stejně jako v dalších románských jazycích, rozlišuje pouze dva rody: mužský a ženský. Slovesný systém je poměrně bohatý; kromě indikativu (indicativo) má široké použití subjunktiv (subjuntivo). V indikativu pak například pro vyjádření minulosti existuje několik časů – minulý prostý (indefinido), minulý složený (préterito perfecto), souminulý (imperfecto), předminulý (pluscuamperfecto). Tyto všechny minulé časy existují jak v prostém, tak v průběhovém tvaru.
| Člen | Určitý | Neurčitý | ||
|---|---|---|---|---|
| Mužský rod | ||||
| Ženský rod | ||||
Unos, unas se nepoužívá ve smyslu neurčitého členu, ale znamená několik (unos hombres = několik mužů).
| Osoba | singular | plural |
|---|---|---|
| 1. osoba | yo | nosotros/nosotras |
| 2. osoba | tú | vosotros/vosotras |
| 3. osoba | él/ella/ello | ellos/ellas |
| onikání | usted | ustedes |
| 1 | un(o)/una | 11 | once | 10 | diez |
|---|---|---|---|---|---|
| 2 | dos | 12 | doce | 20 | veinte |
| 3 | tres | 13 | trece | 30 | treinta |
| 4 | cuatro | 14 | catorce | 40 | cuarenta |
| 5 | cinco | 15 | quince | 50 | cincuenta |
| 6 | seis | 16 | dieciséis | 60 | sesenta |
| 7 | siete | 17 | diecisiete | 70 | setenta |
| 8 | ocho | 18 | dieciocho | 80 | ochenta |
| 9 | nueve | 19 | diecinueve | 90 | noventa |
| 0 | cero | 100 | cien (ciento) | 1000 | mil |
| 200 | doscientos | 500 | quinientos | 1 000 000 | un millón |
Španělština používá celkem tři slovesa, která se překládají českým být:
| Osoba | ser (být) | estar (být – kde) |
|---|---|---|
| 1. os. sg. | soy | estoy |
| 2. os. sg. | eres | estás |
| 3. os. sg. | es | está |
| 1. os. pl. | somos | estámos |
| 2. os. pl. | sois | estáis |
| 3. os. pl. | son | están |
Pravidelná slovesa (s koncovkami -ar, -er, -ir)
| Osoba | saludar (zdravit) | comer (jíst) | vivir (žít) |
|---|---|---|---|
| 1. os. sg. | saludo | como | vivo |
| 2. os. sg. | saludas | comes | vives |
| 3. os. sg. | saluda | come | vive |
| 1. os. pl. | saludamos | comemos | vivimos |
| 2. os. pl. | saludáis | coméis | vivís |
| 3. os. pl. | saludan | comen | viven |
Španělština je jazyk rozšířený po celém světě, a proto existuje řada nářečí španělštiny, mezi nimiž mohou být dosti výrazné rozdíly. Rozlišujeme následující nejvýznamnější nářečí španělštiny:
| Stát | Počet mluvčích (v mil.) |
|---|---|
 Mexiko |
120,255 |
 Španělsko |
45,061 |
 Kolumbie |
48,531 |
 Argentina |
45,248 |
 Spojené státy americké |
52,547 [1] [2] |
 Venezuela |
31,710 |
 Peru |
32,491 |
 Chile |
17,795 |
 Guatemala |
16,325 |
 Filipíny |
12,130 |
 Kuba |
11,285 |
 Ekvádor |
16,946 |
 Dominikánská republika |
11,850 |
 Honduras |
8,267 |
 Bolívie |
10,010 |
 Salvador |
6,859 |
 Nikaragua |
5,503 |
 Paraguay |
4,737 |
 Kostarika |
4,220 |
 Portoriko (součást USA) |
4,017 |
 Uruguay |
3,442 |
 Panama |
3,108 |
 Kanada |
1,854 |
 Brazílie |
2,140 |
 Maroko |
0,961 |
 Rovníková Guinea |
0,447 |
| Tučně zvýrazněny státy, kde je španělština úředním jazykem. | |
| Španělsky | Česky |
| ¡Buenas!, ¡Hola! | Ahoj! |
| ¡Buenos días! | Dobrý den/ráno! |
| ¡Buenas tardes! | Dobré odpoledne! |
| ¡Buenas noches! | Dobrý večer/noc! |
| ¡Adiós! | Na shledanou! Sbohem! |
| ¡Hasta luego! | Uvidíme se později! |
| ¡Hasta pronto! | Brzy se uvidíme! |
| Gracias. | Děkuji. |
| De nada. | Nemáš zač. |
| Por favor. | Prosím. |
| Sí. / No. | Ano. / Ne. |
Otčenáš (modlitba Páně):
španělsky | Todos los seres humanos nacen libres e iguales en dignidad y derechos y, dotados como están de razón y conciencia, deben comportarse fraternalmente los unos con los otros. |
česky | Všichni lidé se rodí svobodní a sobě rovní co do důstojnosti a práv. Jsou nadáni rozumem a svědomím a mají spolu jednat v duchu bratrství. |
Základní fráze
Typické pozdravy: Buenos días (dobrý den), Buenas tardes (dobré odpoledne), Buenas noches (dobrý večer/noc)
Typická rozloučení: Hasta luego (nashledanou potom), Hasta la vista (naviděnou), adiós (s Bohem), Hasta pronto (nashledanou brzy)
Zdvořilostní otázka: Jak se máš?: ¿Cómo estás?, ¿Qué tal?, ¿Cómo va todo?
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
