Hermann Hallwich
český poslanec Českého zemského sněmu, historik a pedagog From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
Hermann Hallwich (9. května 1838 Teplice-Šanov[1] – 11. dubna 1913 Vídeň)[2][3] byl rakouský a český historik, národohospodář a politik německé národnosti, v 2. polovině 19. století poslanec Českého zemského sněmu a Říšské rady.
Remove ads
Biografie
Studoval na gymnáziu v Chomutově, pak vystudoval dějiny a germanistiku na Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze. Roku 1862 získal titul doktora filozofie. Odmítl habilitaci a od roku 1864 učil na vyšší obchodní akademii v Liberci. Od roku 1870 byl tajemníkem liberecké obchodní a živnostenské komory.[3] Funkci zastával až do roku 1890.[4]
Během svého působení v Liberci se roku 1865 oženil s ovdovělou Rosou Demuthovou, rozenou Trenklerovou. Vyženil s ní syna Viktora. Později se manželům narodily další tři děti.
V 70. letech 19. století se natrvalo zapojil i do zemské a celostátní politiky. V doplňovacích volbách v září 1871 byl zvolen na Český zemský sněm za městskou kurii (obvod Vrchlabí – Lanov – Hostinné),[5] poté co rezignoval poslanec Alexander Kostial.[6] Mandát obhájil za tentýž obvod i v řádných zemských volbách v roce 1872[7] a zemských volbách v roce 1878.[8] V tomto okrsku mandát obhájil rovněž i ve volbách v roce 1883[9], stejně jako ve volbách v roce 1889[10] a volbách v roce 1895. Ve volbách roku 1895 ale mandát získal až v užší volbě (druhé kolo).[4] Na poslanecký mandát rezignoval roku 1898.[11]
Zasedal také v Říšské radě (celostátní zákonodárný sbor), kam ho vyslal zemský sněm roku 1872 (tehdy ještě Říšská rada nevolena přímo, ale tvořena delegáty jednotlivých zemských sněmů). Uspěl pak v nově zavedených přímých volbách do Říšské rady roku 1873 (kurie městská, obvod Trutnov, Vrchlabí atd.). Mandát obhájil ve volbách roku 1879, volbách roku 1885 a volbách roku 1891.[12]
V zemském sněmu i na Říšské radě se profiloval jako německý liberál (takzvaná Ústavní strana, liberálně a centralisticky orientovaná, odmítající federalistické aspirace neněmeckých etnik).[3][4] Na Říšské radě byl podle údajů z roku 1878 členem staroněmeckého Klubu levice.[13] Po volbách v říjnu 1879 je již uváděn jako člen mladoněmeckého Klubu sjednocené Pokrokové strany (Club der vereinigten Fortschrittspartei).[14] Od roku 1881 patřil do klubu Sjednocené levice, do kterého se spojilo několik ústavověrných proudů německých liberálů.[15] Za tento klub byl zvolen i ve volbách roku 1885.[16] Po rozpadu Sjednocené levice přešel do frakce Německý klub.[17] V roce 1890 se uvádí jako poslanec obnoveného klubu německých liberálů, nyní oficiálně nazývaného Sjednocená německá levice.[18] I ve volbách roku 1891 byl na Říšskou radu zvolen za klub Sjednocené německé levice.[19] Z tohoto poslaneckého klubu vystoupil roku 1896.[4] Němečtí liberální poslanci z Čech tehdy začali ustavovat samostatnou Německou pokrokovou stranu.
Od roku 1878 byl parlamentním referentem pro otázky obchodu a cel. V roce 1891 se podílel na dojednání celních smluv s Německem, Švýcarskem, Belgií a Itálií.[3] Byl stoupencem ochranných cel.[4] V roce 1890 se podílel na vyjednávání o česko-německém smíru (takzvané punktace) a byl jedním ze signatářů jejich výsledné podoby. Měl velké zásluhy o rozvoj železniční sítě a systému odborného školství v severních Čechách. V roce 1891 se přestěhoval do Vídně, zde založil Zentralverband der Industriellen Österreichs a od roku 1904 mu předsedal. Roku 1897 se stáhl z politického života. Působil rovněž jako historik.[3] Byl mu udělen Řád Františka Josefa.[4]
Zemřel v dubnu 1913.[20] Byl pohřben na ústředním hřbitově ve Vídni.[21]
Pocty a ocenění
- Čestné občanství města Teplice-Šanov[21][22]
- Čestné občanství města Krupky[21][22]
- Čestné občanství města Duchcova[21][22][23]
- Čestné občanství města Hostinné[21][22]
- Čestné občanství města Vrchlabí[21][22]
- Čestné občanství města Trutnova[21][22]
- Čestné občanství města Lanškrouna[21][22]
- Čestné občanství města Králíky[21][22]
- Ulice Dr. Hallwicha v Teplicích (1913–1945); po druhé světové válce přejmenována na Americkou
- Pamětní deska na rodném domě v Teplicích (2015)
- Pamětní deska na budově knihovny v Duchcově[23]
Remove ads
Reference
Externí odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads