Herrand III. z Trauttmansdorffu

Herrand III. z Trauttmansdorffu (německy Herrand III. von Trauttmannsdorff, † 1467) byl rakouský šlechtic ze starého rytířského rodu Trauttmansdorffů z východního Štýrska usazeného Rakousku a českých zemích. Byl pánem na Trautmannsdorfu poblíž města Merano.

Herrand III. z Trauttmansdorffu
Rodový erb
Narození	15. století
Úmrtí	1467
Choť	Markéta z Elrichingu Kateřina z Kirchbergu
Děti	Jan I. z Trauttmansdorffu[1] Vilém I. z Trauttmansdorffu[1] Leopold z Trauttmansdorffu[1] Kryštof z Trauttmansdorffu
Rodiče	Oldřich I. z Trauttmansdorffu[1] a Kateřina z Kirchbergu[1]
Příbuzní	David z Trauttmansdorffu, Marta z Trauttmansdorffu[1], Ehrenreich z Trauttmansdorffu[1] a Ester z Trauttmansdorffu[1] (vnoučata)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Trautmannsdorfský zámek poblíž města Merano

Narodil se jako syn Oldřicha I. z Trauttmansdorffu († po roce 1460) a jeho manželky Kateřiny Altenburské a byl vnukem Mikuláše I. z Trauttmansdorffu a Kateřiny z Reischpergu.

Měl bratra Kryštofa z Trauttmansdorffu († 1480), biskupa sekavského (1477–1480), a Oldřicha II., převora z Pölau.

Herrand III. z Trauttmansdorffu zemřel v roce 1467

Od roku 1639 je rodové příjmení "Trautmannsdorf-Weinsberg" podle panství Weinsberg ve Württembersku.

Manželství a potomstvo

Herrand III. z Trauttmansdorffu byl dvakrát ženat. V prvním manželství byl ženatý s Kateřinou z Kirchbergu, s níž měl pět dětí:

• Jan I. z Trauttmansdorffu (1437-1493), ženatý s Dorotheou z Reispergu, dědeček místodržitele Českého království Jana Bedřicha z Trauttmansdorffu
• Maxmiliana z Trauttmansdorffu, provdaná za Jiřího z Mallensteinu
• Vilém I. z Trauttmansdorffu († po 1478), ženatý s Kateřinou z Windisch-Grätze
• Leopold z Trauttmansdorffu († 1510), ca. 1497 v Tyrolsku, ženatý s Anežkou z Malusko
• Oldřich z Trauttmansdorffu, převor z Pölnu

Druhé manželství s Anežkou Holzerovou zůstalo bezdětné.

Mezi potomky Herranda III. z Trauttmansdorffu byli pravnuk Jan Bedřich z Trauttmansdorffu (1542 – 14. dubna 1614), od 12. března 1598 svobodný pán v Rakousku, zastával vysoké funkce v Českém království. Prapravnuk František Norbert z Trauttmansdorffu zastával vysoké funkce u císařského dvora. Prapravnuk Jan Maxmilián z Trauttmansdorffu (23. května 1584, Štýrský Hradec – 7. června 1650, Vídeň) byl dne 12. března 1623 povýšen do říšského hraběcího stavu, 25. listopadu 1625 se stal hrabětem v Čechách a rytířem Řádu zlatého rouna. Jeho prapravnuk František Ferdinand z Trauttmansdorffu (12. ledna 1749, Vídeň – 27. srpna 1827 tamtéž) se stal 10. dubna 1805 říšským knížetem a rytířem Řádu zlatého rouna.

Literatura

• Genealogisches Handbuch des Adels, Adelslexikon Band XIV, Band 131 der Gesamtreihe, C. A. Starke Verlag, Limburg (Lahn) 2003, ISSN – 2408 0435 – 2408, S. 509 – 513.