Hlávková kapusta

košťálová zelenina, kultivar brukve zelné From Wikipedia, the free encyclopedia

Hlávková kapusta
Remove ads

Hlávková kapusta (Brassica oleracea var. sabauda) je košťálová zelenina z čeledi brukvovitých, jedná se o kultivar brukve zelné (Brassica oleracea). Pěstuje se pro hlávku s bublinkatými zkadeřenými listy, čímž se liší od podobného hlávkového zelí. Je dostupná celoročně, konzumuje se tepelně upravená.

Stručná fakta Vědecká klasifikace, Říše ...
Remove ads

Popis

Hlávková kapusta je dvouletá rostlina, jedlou hlávku vytváří v prvním roce stáří. Hlávka je tvořena spirálovitě vyrůstajícími bublinkatými a zkadeřenými listy s naznačenými lalokovitými okraji. Košťál je vysoký 30–70 cm.[1] Listy mají obvykle tmavě zelenou barvu, ale mohou být i žlutozelené a u okrasných forem mohou být listy zbarveny od žluté přes červenou až do fialova. Ve druhém roce proroste skrze hlávku lata s čtyřčetnými cizosprašnými květy, plodem je zaškrcovaná šešule, semena jsou černá a kulatá.

U raných odrůd dosahuje hlávka hmotnosti 0,3–1 kg, u pozdních 1–3 kg.

Remove ads

Pěstování

Kapusta je nenáročná na klimatické podmínky, snáší dobře i chladnější podnebí, snese i −15 °C.[2] Podle odrůdy přezimuje po vytvoření 5–6 pravých listů nebo až po vytvoření hlávky. Nejvíce jí vyhovují středně těžké, hlinité půdy s dostatečným obsahem humusu a vláhy.

Pěstuje se z předpěstované sadby nebo ze semen, vysévaných na konci února ve sklenících, v případě raných odrůd se ven vysazuje v dubnu ve sponu 40 × 50 cm. Vegetační doba je 50–70 dní a sklizeň je v červnu nebo v červenci. Pozdní odrůdy se vysazují na konci dubna nebo v květnu ve sponu 50 × 50 – 60 × 60 cm a sklízí se od srpna do října, přičemž mohou zůstat na stanovišti až do listopadu. Vegetační doba je delší, u poloraných odrůd 100–120 dní, podzimní odrůdy 102–160 dní, sklízejí se v srpnu nebo v září. Ozimé odrůdy mají vegetaci nejdelší, dlouhou 240–250 dní, vysazují se na konci září a sklizeň trvá až do ledna.

Výnos hlávkové kapusty raných odrůd činí 20–25 t/ha, u pozdních odrůd 30–40 t/ha.

Rozsah pěstování v ČR[2]
Další informace Sledované ukazatele ...
Remove ads

Obsahové látky

Thumb
Detail listu

Tabulka udává dlouhodobě průměrný obsah živin, prvků, vitamínů a dalších nutričních parametrů zjištěných v syrové hlávkové kapustě.[2]

Další informace Složka, Jednotka ...

Kuchyňské zpracování

Hlávková kapusta se konzumuje po tepelné úpravě. I při použití do studených salátů se předtím krátce povaří. Lze ji vařit, dusit, smažit, zapékat i zadělávat podobně jako zelí, nehodí se ale k nakládání. Používá se do polévek nebo omáček.

Kultivary Brassica oleracea

  • Brassica oleracea convar. capitata (L.) Alef. – hlávkové zelí
  • Brassica oleracea convar. sabauda (L.) O.F.Schulz. – hlávková kapusta
  • Brassica oleracea convar. gemmifera (Dc.) Markgr. – růžičková kapusta
  • Brassica oleracea var. medullosa Thell. – dřeňová kapusta
  • Brassica oleracea var. acephala Dc. – kapusta kadeřavá – jarmuz (krmná kapusta)
  • Brassica oleracea var. sabellica Dc. – kapusta kadeřavá – kadeřávek
  • Brassica oleracea convar. gongylodes (L.) Markgr. – kedluben
  • Brassica oleracea convar. botrytis (L.) Markgr. – květák, romanesco
  • Brassica oleracea var. italica Plenck – brokolice
Remove ads

Odkazy

Loading related searches...

Wikiwand - on

Seamless Wikipedia browsing. On steroids.

Remove ads