Hrobka Kolowrat-Krakowských (Hroby)

Hrobka Kolowrat-Krakowských, také Kolowratská hrobka je pohřebiště radenínské (hrobské) linie šlechtického rodu Krakowských z Kolowrat v jihovýchodní části hřbitova v Hrobech, části Radenína v okrese Tábor. Novogotická cihlová pohřební kaple byla vystavěna v letech 1899–1900 nákladem Clotildy Kolowrat-Krakowské. Mezi lety 1900 a 1920 v ní bylo pohřbeno šest osob ze tří generací. Stavba, která překvapivě není kulturní památkou, je v majetku obce Radenín.

Hrobka Kolowrat-Krakowských
Základní informace
Sloh	novogotika
Architekt	Vincenc Tiebl
Výstavba	1899–1900
Stavebník	Clotilde Kolowrat-Krakowská, roz. Boiton Delamotte
Současný majitel	obec Radenín
Poloha
Adresa	Hroby, Česko Česko
Souřadnice	49°23′28,27″ s. š., 14°51′19,42″ v. d.
Další informace
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Interiér kaple

Statek Hroby koupila Marie Terezie hraběnka Krakowská z Kolowrat, rozená Caretto-Millesimo (1729–1769) v roce 1753 od Františka Antonína rytíře Kocha († 1769).^[1][2] Poté byl v majetku rodu Kolowrat-Krakowských témeř 170 let. V roce 1920 zdědil statek a zámek Hroby René Baillet de Latour na základě poslední vůle Clotildy, roz. Boiton Delamotte (1839–1920), bezdětné vdovy a dědičky po Aloisu Kolowrat-Krakowském (1832–1898). Testament byl ovšem napaden Zdeňkem Kolowratem-Krakowským-Liebsteinským (1881–1941), protože dřívější verze poslední vůle určovaly jako dědice právě jeho. Spor se táhl několik let.^{[3][pozn. 1]}

Hřbitov byl založen v roce 1832.^{[3][pozn. 2]} Tam byli v prostých hrobech pochováni i někteří Kolowratové.

V letech 1899–1900 nechala Clotilda, roz. Boiton Delamotte (1839–1920) na základě poslední vůle svého zesnulého manžela Jindřicha Kolowrat-Krakowského (1801–1878) zbudovat pohřební kapli na vyvýšeném pozemku na východ od hřbitova.^[3] Stavbu provedl táborský stavitel Vincenc Tiebl (1852–1909), který byl s největší pravděpodobností také autorem projektu.^[5] Její náklady činily čtyři tisíce zlatých.^[6] Pohřební kapli vysvětil 24. října 1900 českobudějovický biskup Martin Josef Říha (1839–1907).^[6]

Ostatky Filipa Františka Kolowrat-Krakowského (1756–1836), jeho snachy Kateřiny z Kleinbergeru (1802–1867) a syna Jindřicha, kteří byli pohřbeni na hřbitově, byly exhumovány, vloženy do menší cínové rakve a uloženy v kryptě nové hrobové kaple. Na místě původního hrobu byl v roce 1901 vztyčen velký litinový kříž.^[6]

Po únoru 1948 byl pozemek i s hrobkou zestátněn.^[7] Hrobka bývala původně od hřbitova oddělena železnými vraty. Později byl pozemek obehnán zdí a začleněn k hřbitovu. Přesto lze původní areál rozeznat, protože je přibližně o jeden metr výše a vede k němu schodiště. Okolí kaple má parkovou úpravu.^[7]

Architektura

Tympanon s erbem

Novogotická cihlová stavba typická např. pro severní Německo, Polsko a Pobaltí byla postavena na obdélníkovém půdorysu o stranách přibližně 4,8 x 6 metrů.^{[6][pozn. 3]} Režné zdivo doplňuje světlý jemnozrnný pískovec (sokl, portál, pilíře, ostění oken a římsa). Na západním průčelí je portál s tympanonem zakončeným lomeným obloukem. V tympanonu je plasticky vyveden rodový erb, hraběcí koruna a zvlněná páska s rodovým heslem VĚRNĚ A STÁLE. Průčelí nad portálem dominuje socha anděla v mělké nice. Anděl drží v pravé ruce vavřínový věnec a v levé knihu s písmeny alfa a omega, to jest se symboly začátku a konce. Socha spočívá na polygonální konzole, kterou zdobí páska s letopočtem 1899. Nad sochou je baldachýn zakončený fiálou. Štít vrcholí kamnným křížem s vidlicově rozeklanými rameny.^[6] Štít na východní straně je zakončen makovicí.^[7] K rohům kaple přiléhají opěrné pilíře nasměrované k osám budovy diagonálně.^[6] V bočních (severní a jižní) stěnách jsou prolomena podvojná hrotitá okna.^[7] Na východní straně je jednoduché okno také zakončené lomeným obloukem.

Interiér

Vnitřek kaple je omítnut a zaklenut křížovou klenbou s pískovcovými žebry, které spočívají na konzolách s listovými motivy.^[7] Na východní straně je stůl na způsob oltáře a za ním litinový kříž.^[7] Uprostřed je vstup do podzemní pohřební komory, který zakrývá deska se čtyřmi kovovými úchyty.^[7] Kapacita hrobky byla šest rakví.^[6] Kryptu odvětrává dvojice otvorů na severní, jižní a východní straně.^[7]

Seznam pohřbených

Chronologicky podle data úmrtí

V tabulce jsou uvedeny základní informace o pohřbených.^[8] Fialově jsou vyznačeni příslušníci rodu Kolowratů, žlutě manželky z jiných rodů, pokud zde byly pohřbeny. Červeně jsou zvárazněni majitelé zámku Hroby. Zeleně jsou vyznačeny osoby, které byly původně pohřbeny v prostém hrobě na hřbitově. Generace jsou počítány od Jana z Bezděkova. U manželek je generace v závorce a týká se generace manžela. Seznam nemusí být kompletní.

Po-řadí	Gene-race	Jméno pohřbeného	Datum a místo narození	Otec	Datum a místo sňatku, choť	Pohřeb a uložení do hrobky	Poznámky
			Datum a místo úmrtí	Matka
1.	12.	Filip František Kolowrat-Krakowský	17. 4. 1756 Radenín	Leopold Vilém Kolowrat-Krakowský (č. x809)	16. 2. 1790: Terezie z Tunkelu (č. x819)	Původně pohřben 30. 5. 1836 v prosté hrobce na obecním hřbitově v Hrobech.[3][9] V roce 1900 ostatky uloženy v nové hrobce.	Císařský komoří a guberniální rada, hejtman Rakovnického kraje (1781–1782), hejtman Loketského kraje (1789–1791), podkomoří králové v Čechách (1798–1827). Majitel statku Hroby a Radenín. Zemřel ve věku 80 let na mozkovou mrtvici.[9][pozn. 4]
			26. 5. 1836 Hroby[9]	Marie Terezie del Caretto-Cavriani di Millesimo (č. x769)
2.	(13.)	Kateřina z Kleinbergeru (z Kleinbergu[10])	1. 12. 1802		4. 1. 1827: Jindřich Kolowrat-Krakowský (č. 3)	Původně pohřbena 15. 12. 1867 v prosté hrobce na hřbitově v Hrobech.[3][11] V roce 1900 ostatky uloženy v nové hrobce.	Zemřela ve věku 65 let (72 let[11]) na ochrnutí plic.[11] Narodily se jí následující děti: 1. Jindřiška, provd. Baillet de Latour (1828–1902; pohřbena v hrobce rodu Baillet de Latour v  Radeníně) 2. Rudolf (1830–1903; č. 5) 3. Alois (1832–1898; č. 4) 4. Gustav (1834–?)
			11. 12. 1867 Praha-Staré Město[11]
3.	13.	Jindřich Kolowrat-Krakowský	28. 9. 1801 Radovesice	Filip František Kolowrat-Krakowský (č. 1)	4. 1. 1827: Kateřina z Kleinbergeru (č. 2)	Původně pohřben 8. 3. 1878 v prosté hrobce na hřbitově v Hrobech.[3][10] V roce 1900 ostatky uloženy v nové hrobce.	Krajský komisař Kouřimského kraje, starosta obce Kozmice (1861–1870).[12] Majitel statku Hroby a Radenín (1836–1878). Zemřel ve věku 76 let na ochrnutí mozku.[10]
			4. 3. 1878 Praha[10]	Terezie z Tunkelu (č. x819)
4.	14.	Alois Kolowrat-Krakowský	4. 9. 1832 Praha	Jindřich Kolowrat-Krakowský (č. 3)	24. 7. 1879: Clotilde Boiton Delamotte (č. 6)	Původně pohřben v prosté hrobce na hřbitově v Hrobech.[3] V roce 1900 ostatky uloženy v nové hrobce.	C. k. poručík.[12] Majitel statku Hroby (1878–1898).[12]
			12. 12. 1898	Kateřina z Kleinbergeru (č. 2)
5.	14.	Rudolf Kolowrat-Krakowský	9. 11. 1830 Praha	Jindřich Kolowrat-Krakowský (č. 3)			Majitel statku Oblajovice.[12] Odborník v oboru včelařství.[12]
			24. 6. 1903 Smíchov	Kateřina z Kleinbergeru (č. 2)
6.	(14.)	Clotilde Boiton Delamotte	27. 5. 1839		24. 7. 1879: Alois Kolowrat-Krakowský (č. 4)		Majitelka statku Hroby (1898–1920). Bezdětná.
			25. 11. 1920

Další rodinní příslušníci pohřbení v Hrobech (výběr)

Tabulka je přehledem rodinných příslušníků a příbuzných, kteří byli pohřbeni na jiném místě v Hrobech. Mají speciální číslování a zelené zvýraznění ve dvou sloupcích.

Seznam nemusí být kompletní.

Po-řadí	Gene-race	Jméno pohřbeného	Datum a místo narození	Otec	Datum a místo sňatku, choť	Pohřeb a uložení do hrobky	Poznámky
			Datum a místo úmrtí	Matka
x756.	12.	Marie Josefa Kolowrat-Krakowská	20. 4. 1755 Radenín	Leopold Vilém Kolowrat-Krakowský (č. x809)		Pohřbena v Hrobech.[8]
			1. 5. 1756	Marie Terezie del Caretto-Cavriani di Millesimo (č. x769)
x759.	12.	František Václav Kolowrat-Krakowský	23. 3. 1754 Radenín	Leopold Vilém Kolowrat-Krakowský (č. x809)		Pohřben v Hrobech.[8]
			25. 3. 1759	Marie Terezie del Caretto-Cavriani di Millesimo (č. x769)
y759.	12.	Barbora Kolowrat-Krakowská	10. 4. 1758 Hroby	Leopold Vilém Kolowrat-Krakowský (č. x809)		Pohřbena v Hrobech.[8]
			29. 3. 1759	Marie Terezie del Caretto-Cavriani di Millesimo (č. x769)
x769.	(11.)	Marie Terezie del Caretto-Cavriani di Millesimo	8. 6. 1729[8] Měšice u Tábora[13]	František Václav del Caretto-Cavriani di Millesimo 1698/1700 Vilímov – 6. 8. 1760 Vilímov/Hostice	24. 8. 1750 Choustník: Leopold Vilém Kolowrat-Krakowský (č. x809)	Pohřbena v kostele Nanebevzetí Panny Marie v Hrobech.[14]	Dědička Radenína.[12] Narodily se jí následující děti: 1. Marie Anna, provd. Zichy de Zich et Vásonykeö (1753–1805; pohřbena v Rusovcích[8]) 2. František Václav (1754–1759, č. x759) 3. Marie Josefa (1755–1756, č. x756) 4. Filip František (1756–1836; č. 1) 5. Barbora (1758–1759; č. y759) 6. Jana (*/† 1764; pohřbena v Praze[8]) 7. Terezie (*/† 1766; pohřbena v Praze[8]) 8. Leopold (*/† 1767; pohřben v Praze[8]) 9. Leopold (1768–1805)
			9. 2. 1769	Marie Anna Theresia des Fours 30. 8. 1706 Praha – 19. 4. 1745 Tábor
x809.	11.	Leopold Vilém Kolowrat-Krakowský	31. 12. 1727 Praha	Filip Nerius Kolowrat-Krakowský křtěn 26. 3. 1686 Praha – 28. 3. 1773 Praha	24. 8. 1750 Choustník: Marie Terezie del Caretto-Cavriani di Millesimo (č. x769)	Pohřben v kryptě kostela Nanebevzetí Panny Marie v Hrobech.[14][3][15]	Zakladatel radenínské (hrobské) větve rodu Kolowratů. Císařský komoří a skutečný tajný rada, kancléř (1769–1772), prezident dvorské komory (1772–1782), nejvyšší kancléř česko-rakouský (1782–1796), první státní ministr (1796–1808), rytíř rakouského Řádu zlatého rouna (1782). Majitel deskových statků Hroby, Radenín, Vlčeves a Oblajovice.[12] Zemřel ve věku 81 let (84 let[15]) náhle raněn mrtvicí.[15] V druhém manželství se mu narodily následující děti: 1. Marie Terezie, provd. Podstatzká-Lichtenstein a poté z Hardeguu (1770–1849; pohřbena ve Stronsdorfu[8]) 2. Josef (1771–1775) 3. Karel František (*/† 1774) 4. Marie Františka (1775–?) 5. Marie Antonie, provd. z Oberndorffu (1776–1806) 6. Marie Aloisie, provd. von Herberstein-Moltke (1780–1823; pohřbena na Starém Městě[8]) 7. Kristián (*/† 1781) 8. František Xaver (1783–1855; pohřben v Budkově[8])
			2. 11. 1809[15] Vídeň	Anna Barbora Michnová z Vacínova 2. 9 1707 – 24. 2. 1772	13. 9. 1769: Marie Terezie z Khevenhüller-Metsch 4. 1. 1741 Vídeň – 27. 11. 1805
x819.	(12.)	Terezie z Tunkelu (von Trunkel [sic],[8] Tunklová,[16] z Dunkelu[3])	18. 10. 1768		16. 2. 1790: Filip František Kolowrat-Krakowský (č. 1)	Pohřbena 23. 5. 1819 ve hřbitovní kapli sv. Jana Nepomuckého v Hrobech,[3][15] při rozšiřování silnice byla kaple zbořena a ostatky přeneseny do kostela Nanebevzetí Panny Marie.[6][pozn. 5]	Zemřela ve věku 50 let (49 let[15]) na následky mrtvice.[15][pozn. 6] Narodily se jí následující děti: 1. Terezie, provd. z Waldsteinu (1785–1830; č. x830) 2. Filip (1789–1868) 3. Leopold (1790–1833) 4. Amálie Karolína, provd. Herzig von Herzfeld (1791–1872) 5. Arnošt (1792–1826; č. x826) 6. Marie Anna (1794–1801; pohřbena v Košířích[8]) 7. Vilemína, provd. von Böhm (1794–1877) 8. Julie, provd. von Böhm (1798–1885; pohřbena v Praze[8]) 9. Ludvík (1799–1857) 10. Jindřich (1801–1878; č. 3) 11. Václav Evžen (1804–1806; pohřben v Košířích[8]) 12. Josefa, provd. Skronská z Budčova (1805–1840/1866)
			21. 5. 1819 Hroby[16]
x826.	13.	Arnošt Kolowrat-Krakowský	4. 11. 1792 Praha	Filip František Kolowrat-Krakowský (č. 1)	6. 1. 1825: Anna Stropnická (? von Stropnitzky) 31. 6. 1801 – 26. 8. 1876	Pohřben 14. 10. 1826 v kryptě kostela Nanebevzetí Panny Marie v Hrobech.[14][17]	C. k. poručík.[17] Zemřel náhle ve věku 33 let (30 let[17]).[17]
			12. 10. 1826 Jindřichův Hradec[17]	Terezie z Tunkelu (č. x819)
x830.	13.	Terezie Kolowrat-Krakowská	18. 12. 1785 Praha	Filip František Kolowrat-Krakowský (č. 1)	22. 10. 1804: Jan Josef Antonín z Waldsteinu 2. 5. 1766 Győr – 19. 12. 1846 Hietzing	Pohřbena 19. 2. 1830 v kryptě kostela Nanebevzetí Panny Marie v Hrobech.[3][18]	Zemřela ve věku 44 let na vodnatelnost plic.[18][pozn. 7]
			17. 2. 1830 Hroby[18]	Terezie z Tunkelu (č. x819)

Příbuzenské vztahy pohřbených

Následující schéma znázorňuje příbuzenské vztahy Bailletů de Latour.^[8] Červeně orámovaní byli uloženi v pohřební kapli a oranžově pochováni na jiných místech v Hrobech. Modře je zvýrazněna Jindřiška Kolowrat-Krakowská, provdaná Baillet de Latour (1828–1902), jejíž vnuk René Baillet de Latour (1878–1970) v roce 1920 zdědil velkostatek a zámek Hroby. Arabské číslice odpovídají pořadí úmrtí podle předchozí tabulky, římské číslice představují pořadí manžela nebo manželky, pokud někdo vstoupil do manželství více než jednou. Vzhledem k účelu schématu se nejedná o kompletní rodokmen.

Filip Nerius Kolowrat-Krakowský 1688–1773

Anna Barbora Michnová z Vacínova 1709–1772

Marie Anna Josefa Kolowrat-Krakowská 1725–1790

Jan Nepomuk I. ze Sternbergu 1713–1798

Marie Terezie Kolowrat-Krakowská 1730–1791

Adam František z Hartigu 1729–1783

Antonie Kolowrat-Krakowská 1736–1799

Václav Vojtěch z Klebelsbergu † 1812

I. x769. Marie Terezie del Caretto-Cavriani di Millesimo 1729–1769

x809. Leopold Vilém Kolovrat-Krakowský 1727–1809

II. Marie Terezie z Khevenhüller-Metsch 1741–1805

Marie Kateřina Kolowrat-Krakowská 1747–1812

František Josef II. Kolowrat-Liebsteinský 1747–1825

Marie Anna Kolowrat-Krakowská 1753–1805

František Zichy de Zich et Vásonykeö 1749–1812

x759. František Václav Kolowrat-Krakowský 1754–1759

x756. Marie Josefa Kolowrat-Krakowská 1755–1756

1. Filip František Kolowrat-Krakowský 1756–1836

x819. Terezie z Tunkelu 1768–1819

y759. Barbora Kolowrat-Krakowská 1758–1759

I. Leopold I. Podstatzky-Liechtenstein 1763–1813

Marie Terezie Kolowrat-Krakowská 1770–1849

II. Jan Karel z Hardeggu 1783–1839

František Xaver I. Kolowrat-Krakowský 1783–1855

Julie z Wildenstein-Wildbachu 1786–1849

x830. Terezie Kolowrat-Krakowská 1785–1830

Jan Josef Antonín z Waldsteinu 1766–1846

Filip Kolowrat-Krakowský 1789–1868

Františka Herzigová z Herzfeldu 1784–1868

Leopold Kolowrat-Krakowský 1790–1833

x826. Arnošt Kolowrat-Krakowský 1792–1826

Anna Stropnická 1801–1876

3. Jindřich Kolowrat-Krakowský 1801–1878

2. Kateřina z Kleinbergeru 1802–1867

Ludvík Kolowrat-Krakowský 1799–1857

Anežka Rudelsteinová 1803–1878

Jindřiška Kolowrat-Krakowská 1828–1902

Josef Jan Baillet de Latour 1815–1891

5. Rudolf Kolowrat-Krakowský 1830–1903

4. Alois Kolowrat-Krakowský 1832–1898

6. Clotilde Boiton Delamotte 1839–1920

Gustav Kolowrat-Krakowský 1834–?