Hroby

Hroby (německy Hrob) jsou vesnice, část obce Radenín v okrese Tábor v Jihočeském kraji. Nachází se 3,5 kilometru jihovýchodně od Chýnova a 1,7 kilometru severně od Radenína na silnici II/409 asi dvanáct kilometrů východně od Tábora, 27 kilometrů západně od Pelhřimova a sedmnáct kilometrů severovýchodně od Soběslavi. V roce 2011 zde trvale žilo 23 obyvatel.^[3]

Hroby
Stavení čp. 5
Lokalita
Charakter	malá vesnice
Obec	Radenín
Okres	Tábor
Kraj	Jihočeský kraj
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°23′18″ s. š., 14°50′53″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	24 (2021)[1]
Katastrální území	Hroby (3,03 km²)
PSČ	391 55
Počet domů	22 (2021)[2]
Hroby
Další údaje
Kód části obce	48259
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Další významy jsou uvedeny na stránce Hroby (rozcestník).

V Hrobech je evidováno 25 poštovních adres. Nejbližší železniční stanice v Chýnově na trati Tábor – Horní Cerekev.

Hroby leží v nadmořské výšce v rozmezí 505–520 metrů na ostrohu obtékaném Kozmickým a Lažanským potokem, které po spojení pokračují jako Hrobský potok směrem k Turovci (někde je uváděn pod jménem potok Turovecký). Podél silnice z Hrobů do Radenína je zajímavá a cenná oboustranná, asi 800 metrů dlouhá maďalová alej.

Název

Název vesnice s největší pravděpodobností nemá nic společného s hroby,^[4] ale vzniklo ze slova hrůbky, jak se staročesky říkalo valům nebo náspům.

Historie

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1358.^[5] Z roku 1376 je znám majitel vsi Smil z Hrobů.

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)^[6][7]

Rok	1869	1880	1890	1900	1910	1921	1930	1950	1961	1970	1980	1991	2001	2011	2021
Počet obyvatel	229	230	221	200	173	173	143	99	80	52	37	22	14	23	24
Počet domů	21	21	21	21	23	24	26	32	40	16	13	19	21	21	22

Obecní správa

Při sčítání lidu v letech 1850–1929 Hroby byly osadou obce Kozmice v okrese Tábor. V letech 1930–1975 byly samostatnou obcí v okrese Tábor. Od 1. ledna 1976 jsou částí obce Radenín v okrese Tábor. V letech 1930–1975 k obci patřily Nuzbely a v letech 1961–1975 také Kozmice a Lažany.^[8]

Škola

Bývalá škola

Hrobská škola byla původně v malé chaloupce u kostelních schodů, kde je nyní zelinářská zahrada a bývala tehdy i později středem staré muzikantské slávy našich učitelů. Působil zde řídící učitel Václav Vacek (narozen 1879), uměl hrát na všechny nástroje, s vlastní kapelou hrál v místě i okolí a skládal při ni skladby. Později školu převzal Matěj Praveček – kantor, muzikant a ředitel kůru. Jeho syn Jindřich (narozený 1885) byl hudebním skladatelem a výborným dirigentem, syn Alois (narozený 1880) byl vojenským kapelníkem, violistou a skladatelem. Pozdější řídicí učitel Jan Menšík řídil chrámovou hudbu a bývalý řídící učitel-muzikant Jan Sejk (syn Františka Sejka, rodáka z Chýnova – 1851, organizátora hudebního života Soběslavska, dirigenta studentské kapely a smyčcového orchestru učitelského ústavu) hrál na více nástrojů.

Pamětihodnosti

Kostel Nanebevzetí Panny Marie je doložen již roku 1358. V letech 1596, 1666 a 1791 vyhořel. V 16. století byl zbaven fary, v roce 1687 byla při kostele zřízena administratura a v roce 1758 opět fara. Kostel byl v roce 1828 obnoven. Je považován za nadprůměrný vesnický středověký kostel.^[9]

Areál hrobského zámku se skládá ze dvou částí oddělených silnicí. Severně od ní stojí zámek s hospodářským dvorem a parkem (celková výměra 2,4 hektaru). Jižně je terasová zahrada (0,9 hektaru), v níž stojí altán. Součástí zahradní zdi je kaplička. Trojkřídlá patrová budova je krytá mansardovou střechou, fasádu zvýrazňuje jednoosý plochý rizalit s trojúhelníkovým nástavcem, nad nímž je na hřebenu střechy umístěna čtverhranná vížka s cibulovitou nástavbou. Zámek vznikal postupně a dokončený byl během první poloviny 18. století; jednopatrovou budovu dal místo bývalé tvrze vystavět František Jiří Koch a první zmínka o tomto raně barokním zámku se váže k roku 1751. Roku 1753 koupila zámek hraběnka Marie Terezie Krakovská z Kolovrat. V roce 1839 zámku přibyla tři krátká křídla směrem do dvora. V roce 1878 se Hroby dostaly do vlastnictví Latourů, kteří je drželi do roku 1948. Potom byl objekt užíván československou armádou a nebyl řádně udržován. Současný stav (2007) budov není dobrý a areál v soukromém vlastnictví potřebuje opravy a úpravy. V zámecké zahradě roste památný strom Hrobský dub (dub letní).

Křížek u cesty směrem ke hřbitovu

Hřbitov s novogotickou hrobkou Kolowratů východně od vsi byl zasvěcen 14. října 1832 (prvním pochovaným byl Jan Tenkl (Prucha), sedlák z Kozmic). V areálu byla vystavěna novogotická obřadní síň. U odbočky na hřbitov stojí železný křížek, za ním dále při silnici na Kozmice dosud stojí budova starého špýcharu.

Osobnosti

• Lev Winter (1876–1935) byl advokát, významný český sociálně demokratický politik, ministr československé vlády;
• Arnošt Winter (1880–1944) byl sociálnědemokratický politik a odborník na železniční stavby. Narodil se v Nových Dvorech.
• Gustav Winter (1889–1943) byl novinář a publicista, zpravodaj v Paříži, překladatel, činný v odboji ve Francii a Anglii. Narodil se v Radeníně – 1,7 km jižně od obce Hroby.
• Alois Praveček (1880–1957) byl český dirigent, skladatel a hudební pedagog;
• Jindřich Praveček (starší) (1885–1969) byl český pedagog, dirigent a skladatel. Syn učitele v Hrobech – Matěje Pravečka, otec Jindřicha Pravečka mladšího (1909–2000), vojenského kapelníka a skladatele
• František Voborský (1906–1984), výtvarník, literát, novinář, textař a skladatel, autor skladby Chaloupky pod horami