Hugh Low

Sir Hugh Low, GCMG
Hugh Low

4. britský resident v Peraku
Ve funkci: 1. dubna 1877 – 31. května 1889
Předchůdce	James G. Davidson
Nástupce	Frank A. Swettenham


Narození	10. května 1824 Upper Clapton, Spojené království
Úmrtí	18. dubna 1905 (ve věku 80 let) Alassio, Itálie
Choť	Catherine Napier Anne Douglas
Sídlo	Anglie
Profese	botanik a přírodovědec
Náboženství	křesťanství
Ocenění	rytíř velkokříže Řádu sv. Michala a sv. Jiří
Commons	Hugh Low
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Low se narodil v Upper Claptonu v Anglii jako syn skotského zahradníka, také Hugha. Již v raném věku získal botanické zkušenosti díky práci v rodinném zahradnictví. Ve 20 letech jej otec vyslal na sběratelskou expedici do jihovýchodní Asie. Nejprve se usadil v Singapuru, brzy se však přidal k „bílému rádžovi“ Jamesi Brookeovi na Sarawaku. V následujících měsících se natolik dobře seznámil s prostředím na Sarawaku, že při návratu domů o tom sepsal knihu. Roku 1847 byl Brooke jmenován guvernérem nově ustanovené britské kolonie na Labuanu a generálním guvernérem Bornea. Lowa jmenoval svým koloniálním sekretářem (1848–1850) a Williama Napiera svým zástupcem. Low a Napierova dcera zpět na dalný východ dorazili společně roku 1948. Ihned po příjezdu do Singapuru uzavřeli sňatek.^[3] V Labuanu získal Low zkušenosti s administrativou, naučil se plynně malajsky a upevnil svou pověst jako přírodovědce, přestože měl spory s Jamesem Motleym. V letech 1850–1877 byl magistrátním úředníkem. Právě z Labuanu uskutečníl své tři výpravy na Kinabalu, první v roce 1851, druhou a třetí spolu se Spenserem St. Johnem, generálním konzulem Bruneje, v roce 1858.^[4]^[5]

V dubnu 1877 byl Low přeložen na Malajský poloostrov a stal se čtvrtým Residentem Peraku (1877–1889). Podle podmínek Smlouvy z Pangkoru byl Resident poradcem, jehož rozhodnutí byla závazná ve všech věcech s výjimkou víry a daní. První Resident byl v roce 1874 zavražděn, což vedlo k válce, po které téměř všichni vyšší malajští hodnostáři byli mrtví či v exilu. Lowowo jmenování se stalo znamením návratu k civilním pořádkům.^[6]

Během prvního roku v úřadě (1877) zavedl princip, podle kterého majitelé území s doly, pokud nechtěli o svůj majetek přijít, museli zajistit, aby jejich země byla obhospodařována. Během osmi let se dočkal zrušení otroctví na území státu.^[7] V roce 1885 byl u založení první železnice na Malajském poloostrově, z Taipingu do Port Weldu (dnes Kuala Sepetang).^[8]

Jeho 12 let v Peraku prošlo ve znamení míru. Založil státní radu, kterou tvořili nejvýznamnější malajští, čínští a britští hodnostáři. Byl velmi úspěšný při zapojování místních vůdců do nejrůznějších úrovní své politiky.^[1]

Například udržoval přátelství s čínským těžařským magnátem Chung Keng Queem, který byl jeho důvěrníkem. Další čínské těžaře přesvědčil, aby používali moderní briské vybavení, když s ním nejprve nechal experimentovat právě Qeeho. Jejich přátelství bylo tak blízké, že když byl v roce 1891 byl Qee kritizován v článku v Harpers Magazine, Low napsal šefrédaktorovi dopis, aby uvedl věc na pravpu míru.^[9]

Blízce spolupracoval s rádžou Yusefem (rádža Muda) a rádžou Drisem (pozdější sultán Idris) na obnovení pořádku, splatil státní dluh 800 000 koloniálních dolarů („Straits Dollars“) a obnovil důvěru v britský residentský systém.^[10]^[11]

Kromě úspěchů v administrativě se Low rovněž podílel na experimentech s výsadbou a pěstováním různých tropických plodin jako kaučukovníku, kávovníku, čajovníku a pepřovníku. Počátky pěstování kaučukovníku v Malajsii jsou spojovány právě s Lowem. V roce 1882 zasadil semena a vypěstoval sedm stromů v zahradách v Kuala Lumpuru.^[12]

Low rovněž pomohl založit Journal of the Straits Branch of the Royal Asiatic Society. Za své zásluhy o impérium byl opakovaně oceněn Řádem sv. Michala a sv. Jiří, nejprve v roce 1879 jako rytíř (Companion), v roce 1883 jako rytíř-komandér (Knight Commander) a v roce 1889 jako nositel velkokříže (Knight Grand Cross). Je často považován za prvního úspěšného britského administrátora na Malajském poloostrově, jehož metody se staly modelem pro další britské koloniální operace v celé jihovýchodní Asii.^[1]

Na post Residenta Peraku rezignoval Low v roce 1889. Přebytek rozpočtu jeho úřadu v té době činil 1,5 milionu koloniálních dolarů.^[11]^[13]

Hogh Low zemřel 18. dubna 1905 v Alessiu v Itálii.

Po Hughu Lowowi nese jméno řada rostlinných i živočišných druhů:

Rostliny

Rhododendron lowii, druh pěnišníku
Nepenthes lowii, druh láčkovky
Vatica lowii
Myristica lowiana, druh muškátovníku

Orchideje

Dimorphorchis lowii, orchidej z rodu Dimorphorchis (původně Vanda, pak Arachnis)
Dendrobium lowii, orchidej z rodu dendrobium (Dendrobium)
Paphiopedilum lowii, orchidej z rodu střevičníkovec (Paphiopedilum)
Plocoglottis lowii, orchidej z rodu Plocoglottis
Malaxis lowii, orchidej z rodu měkčilka (Malaxis)

Savci

tana péroocasá (Ptilocercus lowii)
veverka Löwova (Sundasciurus lowii)

Hmyz

Sarothrocera lowii, druh brouka z čeledi tesaříkovitých
Neorina lowii, druh motýla z čeledi babočkovitých
Papilio lowii, druh motýla z čeledi otakárkovitých

Místa

Low's Peak – nejvyšší vrchol jihovýchodní Asie v masivu Kinabalu, Borneo
Low's Gully

Životopis

Odkaz

Publikace

Reference

Literatura

Wikiwand - on