Hydra 70

Hydra 70, nebo také Hydra-70 je americká letecká neřízená, nadzvuková, modulární raketa ráže 70 mm, stabilizovaná rotací a křidélky, určená pro útok na pozemní cíle.^[3] Raketa Hydra 70 je široce rozšířena mezi ozbrojenými silami USA, členy NATO a dalšími zeměmi.^[4]

Hydra 70
Raketomet M261 s raketami Hydra 70
Typ	protizemní střela
Místo původu	USA[1]
Historie služby
Ve službě	1981
Historie výroby
Konstruktér	US Army
Navrženo	1966[2]
Výrobce	BEI Defense, General Dynamics/Lockheed Martin
Výroba	1981[2]
Vyrobeno kusů	desítky milionů
Varianty	Hydra 70 BAE APKWS Raytheon TALON
Základní údaje
Hmotnost	6,2 kg (s motorem Mk 66 Mod 4)
Délka	106 cm
Rychlost	700 m/s (2520 km/h)
Účinný dostřel	300 - 8000 m[3]
Maximální dostřel	10,5 km

Hydra 70 je modulární^[3] a je možné kombinovat s různými bojovými hlavicemi^[3] a v pozdějších verzích je také možné ji vybavit naváděcími systémy.^[4][5][6]

Fyzicky je zaměnitelná s kanadskou raketou CRV7.

Historie

Vývoj

Srovnání cvičných AGM-114 Hellfire a čtyř raket Hydra 70

Hydra 70 je odvozena z původní rakety Mk 4/Mk 40 Folding-Fin Aerial Rocket (FFAR) Mighty Mouse, vyvinuté ke konci roku 1940 pro námořnictvo (US Navy), která pak byla intenzivně používána během Korejské války a Vietnamské války na letadlech a vrtulnících.^[1][2][4]

Vývoj Hydra 70 iniciovala americká pozemní armáda, která hledala náhradu za Mk 4/Mk 40 FFAR, určenou jak pro běžné letouny a také pro helikoptéry.

Oproti původní Mk 4/Mk 40 FFAR byl použit delší raketový motor Mk 66 s větším výkonem a menší kouřivostí motoru. Výstupní tryska byla změněna, aby udělila raketě rotaci ještě z vypouštěcí tuby. Trup rakety v místě se stabilizačními křidélky menší průměr aby měla raketa po celé délce stejný průměr trupu 70 mm. Stabilizační křidélka rakety jsou přitisknuta k trupu a rozevírají se do stran. Tento systém rozevírání křidélek se označuje jako WAFAR (Wrap-Around Fin Aerial Rocket).

Díky výše uvedeným změnám má Hydra 70 oproti Mk 4/Mk 40 FFAR delší dolet a přesnost.

Výroba

První verze Hydra 70, byla připravena již v roce 1972, s motorem Mk 66 Mod 0, ale nebyla sériově vyráběna. První produkční rakety Hydra 70 byly osazeny motorem Mk 66 Mod 1 pro US Army v roce 1981. Pro USAF a US Navy byly vyráběny až rakety Hydra 70 s motory Mk 66 Mod 2, které byly odolné proti bludným elektromagnetickým polím, vyzařovanými palubními radary, jež mohly iniciovat zapálení raketového motoru.

Pro všechny tři složky byla vyráběna až Hydra 70 s motorem Mk 66 Mod 4.

Aktuální model Hydry 70 je s motorem Mk 66 Mod 6.

Naváděná Hydra 70

Delší dobu různí výrobci usilovali o návrh levné naváděné střely, založené na raketě Hydra 70. Toto se však povedlo dotáhnout do konce až dvěma platformám, které jsou již po roce 2010 vyráběny a používány v bojových misích:

• Advanced Precision Kill Weapon System (APKWS)^[5]
• Raytheon TALON^[6]

APKWS je první úspěšná konverze Hydry 70 na řízenou střelu, včetně operačního nasazení při bojových misích od května 2012 v Afghánistánu.^[5]

Talon je vyráběn pro Spojené arabské emiráty od září 2014.^[6]

Nosiče

Rakety Hydra 70 je možné vypouštět z následujících strojů^[1]:

• Hughes AH-64 Apache
• Bell UH-1 Iroquois
• Bell AH-1 Cobra
• OH-58 Kiowa
• TAI/AgustaWestland T129
• Eurocopter Tiger
• A-10 Thunderbolt II
• UH-60 Black Hawk
• MH-6 Little Bird
• F-16 Fighting Falcon
• F/A-18 Hornet
• AV-8B Harrier II
• Mil Mi-24 (Ukrajina integrovala raketnice M261 na původně české Mi-24V Hind-E)

Letouny jsou vybaveny vypouštěcími kontejnery pro 7, nebo 19 raket.

Uživatelé

Přehled uživatelů

• Indie
• Filipíny
• Jižní Korea
• Saúdská Arábie
• Austrálie
• Spojené království
• Ukrajina^[7]
• USA